Život jako smršť

Ke scénáři i realizaci lze vznést drobné výhrady. Souhlasím se zde prezentovanými názory, že k živé T. Medvecké by se více hodil jiný herec, lépe naplňující představu o svobodomyslném Exupérym. Divák by mohl odejít zasažen intenzivněji, inscenace má však i přesto velkou hodnotu ve zprostředkování, je v dobrém slova smyslu edukativním divadlem. Ne každý se totiž dostane k přečtení knihy „Paměti růže“, plné nepříliš známých faktů o Exupérym a jeho složitém vztahu s manželkou.

Režisérka L. Engelová má většinou šestý smysl na obsazení zdánlivě nesourodých hereckých dvojic. Ovšem i výjimky potvrzují pravidlo, což se stalo v případě této inscenace. Jestliže je T. Medvecká jako vždy plně profesionální a snaží se divákům co nejprecizněji předat leckdy až velmi překvapivé podrobnosti ze života spisovatele Saint-Exupéryho a jeho ženy Consuelo, na základě jejíž knihy inscenace vznikla, M. Hofmann zůstává ve strnulé poloze a chvílemi působí dojmem, že ho tato tématika vlastně ani moc nezajímá. Oba výkony se tak mezi sebou doslova bijí, čímž je vnímání celku značně oslabeno.