Lež

Stihla jsem tuhle divadelní inscenaci ještě krátce před derniérou. A jsem ráda, že jsem měla tu možnost. Představení divadla Verze mě baví. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Vévodí Petra Špalková. Spolu s P. Lněničkou hrají ústřední dvojici. Druhý pár herců má ve hře méně replik. Již jsme neměli J. Dolanského, ale I. Chmelu. Skvěle napsané dialogy, vybroušené do detailů.

Konverzační hra pro čtyři herce o tom, co je pravda a co lež. Prim hraje dvojice P. Špalková x P. Lněnička, ti mají ve hře nejvíce prostoru. Petra Špalková mě v představení zaujala nejvíce, její role je v inscenaci zajímavě napsaná. Hraje se bez přestávky.

Viděno na 1. ročníku Zámeckého léta v Křinci

Je to jako v té staré logické hříčce o pravdomluvkách, někudkách a lhalkách. Jednoduché, jen se zeptat a pak porovnat odpovědi, ale ono to nebude určitě jen tak! Co když ona lže a on mluví pravdu o tom, že jí lže? A nebo ona? Koneckonců, vždyť lhát můžou všichni, jediní, kdo nelžou, jsou kojenci. A ti čtyři, kteří se večer sešli na jedné pohovce, mají do kojenců hooodně daleko...
Chytré, sofistikované, vtipné, vlastně i hořké. A zábavné, aniž by se herecké výkony propadaly do parodie.

Chytrý, moderní divadlo,. Petra Špalková je česká Helen Mirren. Divadlo Verze mě prostě baví. Možná "Jméno" mě dostalo víc.

Divadlo Verze v divadle Mana rozkrylo divákovým vjemům novou hru LEŽ, ve které vévodí Petr Lněnička s Petrou Špalkovou. Dramatická komedie hrající si se lží na úkor lidské vnitřní bolesti, kdy pravda je pohlcena zhoubnou mystifikací, vytváří úsměv v tváři i chmuru v líci. Závěr graduje potitulkovou scénou, která je vtipným zakončením tohoto lživého divadelního představení zakládajícího se na pravdě.

Procenta dávám především za herecké výkony, jinak souhlasím s komentářem níže. Na takto čistou konverzačku je text prostě slabý. Režii jsem nějak nepostřehla, spíš mi přišlo, že herci dostali úplnou volnost, ono taky co tam vymýšlet, prostě buď stojíte nebo sedíte a mluvíte mluvíte mluvíte. Neudržela jsem pozornost. Dovětek v děkovačce mi přišel zbytečný, naopak si myslím, že by bylo lepší nechat diváka tápat, kdo tedy lhal a kdo mluvil pravdu. Druhý díl v mladoboleslavském divadle je o 100% zábavnější (i text je povedenější).

Pokud je inscenace založena na dialozích, měla by nabízet silné téma, které se nějakým způsobem vyvíjí a vede až ke katarzi, která diváka donutí prožít nějaké emoce. Pokud se ale mám 90 minut koukat na to, jak se na jevišti řeší, kdo s kým kdy a jak, aby to vzápětí postavy zase popřely, že si to vymyslely, a pak to zase vzaly zpátky, je to pro mě úmorné, a není divu, že jsem se po 20 minutách dostal do polospánku, v němž jsem setrval téměř až do konce, a i v tomto stavu jsem zvládl vnímat, o co tam jde. Procenta dávám za originální děkovačku a herecké výkony. /1.4.2019 v Č. Budějovicích/

Velké divadlo na malé scéně. Jedno dyzajnové kanape a 4 výteční herci. Jan Dolanský potvrzuje extratřídu, ovšem i vzhledem (leč nejen) k času strávenému na jevišti jde zejména o exhibici Petry Špalkové a Petra Lněničky. Silný text je skvěle režisérem uchopen, bez zbytečných kudrlinek a manýrů a přesto nebo spíše právě proto je inscenace velmi působivá. Tleskám ve stoje! Jen mě lehce znepokojuje, že polovina šťastných párů se po shlédnutí představení rozejde:-)

Tisící devítisté devadesáté deváté zpracování manželské nevěry se zcela předpovídatelnými peripetiemi. Jediný rozdíl je výborný text, výborný překlad, výborná režie a výborní herci. Petra Špalková je vlastně výjimka. Ta je vynikající. Žádné P nechybí.
DÍVADLO!!!

Viděla jsem už 2x a stále mě baví.
Kdo lže? A je někdy lepší milosrdná lež než krutá pravda ?
Nechybí moment překvapení.
Za mě úsměvné představení, které možná "vyděsí" tím, jak moc je to ze života .
Doporučuji nejen párům.

Stihla jsem tuhle divadelní inscenaci ještě krátce před derniérou. A jsem ráda, že jsem měla tu možnost. Představení divadla Verze mě baví. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Vévodí Petra Špalková. Spolu s P. Lněničkou hrají ústřední dvojici. Druhý pár herců má ve hře méně replik. Již jsme neměli J. Dolanského, ale I. Chmelu. Skvěle napsané dialogy, vybroušené do detailů.

Konverzační hra pro čtyři herce o tom, co je pravda a co lež. Prim hraje dvojice P. Špalková x P. Lněnička, ti mají ve hře nejvíce prostoru. Petra Špalková mě v představení zaujala nejvíce, její role je v inscenaci zajímavě napsaná. Hraje se bez přestávky.

Viděla jsem už 2x a stále mě baví.
Kdo lže? A je někdy lepší milosrdná lež než krutá pravda ?
Nechybí moment překvapení.
Za mě úsměvné představení, které možná "vyděsí" tím, jak moc je to ze života .
Doporučuji nejen párům.

Viděno na 1. ročníku Zámeckého léta v Křinci

Je to jako v té staré logické hříčce o pravdomluvkách, někudkách a lhalkách. Jednoduché, jen se zeptat a pak porovnat odpovědi, ale ono to nebude určitě jen tak! Co když ona lže a on mluví pravdu o tom, že jí lže? A nebo ona? Koneckonců, vždyť lhát můžou všichni, jediní, kdo nelžou, jsou kojenci. A ti čtyři, kteří se večer sešli na jedné pohovce, mají do kojenců hooodně daleko...
Chytré, sofistikované, vtipné, vlastně i hořké. A zábavné, aniž by se herecké výkony propadaly do parodie.

Chytrý, moderní divadlo,. Petra Špalková je česká Helen Mirren. Divadlo Verze mě prostě baví. Možná "Jméno" mě dostalo víc.

Divadlo Verze v divadle Mana rozkrylo divákovým vjemům novou hru LEŽ, ve které vévodí Petr Lněnička s Petrou Špalkovou. Dramatická komedie hrající si se lží na úkor lidské vnitřní bolesti, kdy pravda je pohlcena zhoubnou mystifikací, vytváří úsměv v tváři i chmuru v líci. Závěr graduje potitulkovou scénou, která je vtipným zakončením tohoto lživého divadelního představení zakládajícího se na pravdě.

Procenta dávám především za herecké výkony, jinak souhlasím s komentářem níže. Na takto čistou konverzačku je text prostě slabý. Režii jsem nějak nepostřehla, spíš mi přišlo, že herci dostali úplnou volnost, ono taky co tam vymýšlet, prostě buď stojíte nebo sedíte a mluvíte mluvíte mluvíte. Neudržela jsem pozornost. Dovětek v děkovačce mi přišel zbytečný, naopak si myslím, že by bylo lepší nechat diváka tápat, kdo tedy lhal a kdo mluvil pravdu. Druhý díl v mladoboleslavském divadle je o 100% zábavnější (i text je povedenější).

Pokud je inscenace založena na dialozích, měla by nabízet silné téma, které se nějakým způsobem vyvíjí a vede až ke katarzi, která diváka donutí prožít nějaké emoce. Pokud se ale mám 90 minut koukat na to, jak se na jevišti řeší, kdo s kým kdy a jak, aby to vzápětí postavy zase popřely, že si to vymyslely, a pak to zase vzaly zpátky, je to pro mě úmorné, a není divu, že jsem se po 20 minutách dostal do polospánku, v němž jsem setrval téměř až do konce, a i v tomto stavu jsem zvládl vnímat, o co tam jde. Procenta dávám za originální děkovačku a herecké výkony. /1.4.2019 v Č. Budějovicích/

Velké divadlo na malé scéně. Jedno dyzajnové kanape a 4 výteční herci. Jan Dolanský potvrzuje extratřídu, ovšem i vzhledem (leč nejen) k času strávenému na jevišti jde zejména o exhibici Petry Špalkové a Petra Lněničky. Silný text je skvěle režisérem uchopen, bez zbytečných kudrlinek a manýrů a přesto nebo spíše právě proto je inscenace velmi působivá. Tleskám ve stoje! Jen mě lehce znepokojuje, že polovina šťastných párů se po shlédnutí představení rozejde:-)

Tisící devítisté devadesáté deváté zpracování manželské nevěry se zcela předpovídatelnými peripetiemi. Jediný rozdíl je výborný text, výborný překlad, výborná režie a výborní herci. Petra Špalková je vlastně výjimka. Ta je vynikající. Žádné P nechybí.
DÍVADLO!!!

Je to jako v té staré logické hříčce o pravdomluvkách, někudkách a lhalkách. Jednoduché, jen se zeptat a pak porovnat odpovědi, ale ono to nebude určitě jen tak! Co když ona lže a on mluví pravdu o tom, že jí lže? A nebo ona? Koneckonců, vždyť lhát můžou všichni, jediní, kdo nelžou, jsou kojenci. A ti čtyři, kteří se večer sešli na jedné pohovce, mají do kojenců hooodně daleko...
Chytré, sofistikované, vtipné, vlastně i hořké. A zábavné, aniž by se herecké výkony propadaly do parodie.

Pokud je inscenace založena na dialozích, měla by nabízet silné téma, které se nějakým způsobem vyvíjí a vede až ke katarzi, která diváka donutí prožít nějaké emoce. Pokud se ale mám 90 minut koukat na to, jak se na jevišti řeší, kdo s kým kdy a jak, aby to vzápětí postavy zase popřely, že si to vymyslely, a pak to zase vzaly zpátky, je to pro mě úmorné, a není divu, že jsem se po 20 minutách dostal do polospánku, v němž jsem setrval téměř až do konce, a i v tomto stavu jsem zvládl vnímat, o co tam jde. Procenta dávám za originální děkovačku a herecké výkony. /1.4.2019 v Č. Budějovicích/

Stihla jsem tuhle divadelní inscenaci ještě krátce před derniérou. A jsem ráda, že jsem měla tu možnost. Představení divadla Verze mě baví. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Vévodí Petra Špalková. Spolu s P. Lněničkou hrají ústřední dvojici. Druhý pár herců má ve hře méně replik. Již jsme neměli J. Dolanského, ale I. Chmelu. Skvěle napsané dialogy, vybroušené do detailů.

Procenta dávám především za herecké výkony, jinak souhlasím s komentářem níže. Na takto čistou konverzačku je text prostě slabý. Režii jsem nějak nepostřehla, spíš mi přišlo, že herci dostali úplnou volnost, ono taky co tam vymýšlet, prostě buď stojíte nebo sedíte a mluvíte mluvíte mluvíte. Neudržela jsem pozornost. Dovětek v děkovačce mi přišel zbytečný, naopak si myslím, že by bylo lepší nechat diváka tápat, kdo tedy lhal a kdo mluvil pravdu. Druhý díl v mladoboleslavském divadle je o 100% zábavnější (i text je povedenější).

Tisící devítisté devadesáté deváté zpracování manželské nevěry se zcela předpovídatelnými peripetiemi. Jediný rozdíl je výborný text, výborný překlad, výborná režie a výborní herci. Petra Špalková je vlastně výjimka. Ta je vynikající. Žádné P nechybí.
DÍVADLO!!!

Konverzační hra pro čtyři herce o tom, co je pravda a co lež. Prim hraje dvojice P. Špalková x P. Lněnička, ti mají ve hře nejvíce prostoru. Petra Špalková mě v představení zaujala nejvíce, její role je v inscenaci zajímavě napsaná. Hraje se bez přestávky.

Divadlo Verze v divadle Mana rozkrylo divákovým vjemům novou hru LEŽ, ve které vévodí Petr Lněnička s Petrou Špalkovou. Dramatická komedie hrající si se lží na úkor lidské vnitřní bolesti, kdy pravda je pohlcena zhoubnou mystifikací, vytváří úsměv v tváři i chmuru v líci. Závěr graduje potitulkovou scénou, která je vtipným zakončením tohoto lživého divadelního představení zakládajícího se na pravdě.

Viděno na 1. ročníku Zámeckého léta v Křinci

Velké divadlo na malé scéně. Jedno dyzajnové kanape a 4 výteční herci. Jan Dolanský potvrzuje extratřídu, ovšem i vzhledem (leč nejen) k času strávenému na jevišti jde zejména o exhibici Petry Špalkové a Petra Lněničky. Silný text je skvěle režisérem uchopen, bez zbytečných kudrlinek a manýrů a přesto nebo spíše právě proto je inscenace velmi působivá. Tleskám ve stoje! Jen mě lehce znepokojuje, že polovina šťastných párů se po shlédnutí představení rozejde:-)

Chytrý, moderní divadlo,. Petra Špalková je česká Helen Mirren. Divadlo Verze mě prostě baví. Možná "Jméno" mě dostalo víc.

Viděla jsem už 2x a stále mě baví.
Kdo lže? A je někdy lepší milosrdná lež než krutá pravda ?
Nechybí moment překvapení.
Za mě úsměvné představení, které možná "vyděsí" tím, jak moc je to ze života .
Doporučuji nejen párům.