Ta třetí

Viděno na derniéře.(13.12.2022)

Zajímavé zpracování psychologického dramatu. Hra má spád, i přechody mezi jednotlivými obrazy byly svižné. Jak je v současné době zvykem, scéna je řešena velmi jednoduše, ale funkci splní. Smekám před herci, s jakým nasazení hráli před téměř prázdným hledištěm. (Počet diváků připomínal spíš nějaké ilegální disidentské představení.)

Kvalitní herecké výkony, výborná předloha, atmosféra starých Vršovic. Celkově velmi příjemně strávený večer. Doporučuji.

Příjemné strávení nedělního odpoledne. Hra podle české klasiky J. Havlíčka.. Tak dlouho člověk přebírá, až mu zbyde.. Ta třetí..Herecky na mě asi nejvíc zapůsobil Lukáš Jurek. Ozdobou byla Stanislava Jachnická.Musím vyzdvihnout nápad s fólií! Trošku rozpačitě na mě zapůsobil konec...přišel tak náhle, jako kdyby proti Vám odněkud ze tmy najednou vyrazila pěst.

Sympatická komorní dramatizace působí zpočátku poněkud chladně, ale život jí svým příchodem vdechne temperamentní Veronika Janků. A pak už se těšíte na každý její návrat. Kdykoliv odteď uslyším varhany, vzpomenu si na ni, na párky a na dršťkovou polévku. Krása. Ale funguje to celé, to bych byl nespravedlivý. S minimem kulis, trochou průhledné fólie a jednou fešáckou roletou dokáže Radovan Lipus vykouzlit hodně muziky.
A s redukcí postav bych klidně pokračoval. Tři dámy a jeden muž by to hravě zvládli.

Havlíčkův nádherný román z roku 1939 už diváci znají z filmové a televizní adaptace. Tentokrát se k tématu vrací vršovická Mana a je to opravdu radost, protože Havlíčka není nikdy dost. Zatímco MDP v Rokoku nabízí náročné zpracování Neviditelného, vršovické řešení Té třetí je o mnoho lehčí. Počínaje sjednocenými kostýmy, které ve všech barvách spojuje kus plyšového textilu až po scénu, která je skutečně ryze funkční a pouze náznaková. Ano, nápad s pohyblivými rámy a potravinou fólií je zajímavý, ale do předválečného textu se příliš nehodí. Naštěstí herecky je inscenace velmi silná.

Typický Havlíčkův rukopis - psychologická sonda do nitra mezilidských vztahů. Slabý odvar Neviditelného v Rokoku... Ale překvapivě dobře zvolené obsazení ústřední trojice - Jurek, Pfauserová, Jachnická. Jiří tak dlouho vybírá, až přebere a zůstane sám, což neunese... Scénicky zajímavý nápad skel z potravinové fólie a jejich funkční zapojení do děje. Bohužel divadlo zoufale potřebuje rekonstrukci, snižuji hodnocení kvůli špatnému diváckému komfortu - sedadla v MANĚ jsou ještě horší než lavice Na Fidlovačce a to je co říct.

Po úžasném Neviditelném v Rokoku další výtečné dívadlo inspirované českým klasikem Jaroslavem Havlíčkem. Vypadá to, že Mana může být další dobré dívadlo nejen pro hostující soubory.

Vyborne herecke vykony. Svym zpusobem me fascinovala jednoduchost sceny. Takovy funkcni minimalizmus a jak krasne fungoval. Parada.

Viděno na derniéře.(13.12.2022)

Vyborne herecke vykony. Svym zpusobem me fascinovala jednoduchost sceny. Takovy funkcni minimalizmus a jak krasne fungoval. Parada.

Zajímavé zpracování psychologického dramatu. Hra má spád, i přechody mezi jednotlivými obrazy byly svižné. Jak je v současné době zvykem, scéna je řešena velmi jednoduše, ale funkci splní. Smekám před herci, s jakým nasazení hráli před téměř prázdným hledištěm. (Počet diváků připomínal spíš nějaké ilegální disidentské představení.)

Kvalitní herecké výkony, výborná předloha, atmosféra starých Vršovic. Celkově velmi příjemně strávený večer. Doporučuji.

Příjemné strávení nedělního odpoledne. Hra podle české klasiky J. Havlíčka.. Tak dlouho člověk přebírá, až mu zbyde.. Ta třetí..Herecky na mě asi nejvíc zapůsobil Lukáš Jurek. Ozdobou byla Stanislava Jachnická.Musím vyzdvihnout nápad s fólií! Trošku rozpačitě na mě zapůsobil konec...přišel tak náhle, jako kdyby proti Vám odněkud ze tmy najednou vyrazila pěst.

Sympatická komorní dramatizace působí zpočátku poněkud chladně, ale život jí svým příchodem vdechne temperamentní Veronika Janků. A pak už se těšíte na každý její návrat. Kdykoliv odteď uslyším varhany, vzpomenu si na ni, na párky a na dršťkovou polévku. Krása. Ale funguje to celé, to bych byl nespravedlivý. S minimem kulis, trochou průhledné fólie a jednou fešáckou roletou dokáže Radovan Lipus vykouzlit hodně muziky.
A s redukcí postav bych klidně pokračoval. Tři dámy a jeden muž by to hravě zvládli.

Havlíčkův nádherný román z roku 1939 už diváci znají z filmové a televizní adaptace. Tentokrát se k tématu vrací vršovická Mana a je to opravdu radost, protože Havlíčka není nikdy dost. Zatímco MDP v Rokoku nabízí náročné zpracování Neviditelného, vršovické řešení Té třetí je o mnoho lehčí. Počínaje sjednocenými kostýmy, které ve všech barvách spojuje kus plyšového textilu až po scénu, která je skutečně ryze funkční a pouze náznaková. Ano, nápad s pohyblivými rámy a potravinou fólií je zajímavý, ale do předválečného textu se příliš nehodí. Naštěstí herecky je inscenace velmi silná.

Typický Havlíčkův rukopis - psychologická sonda do nitra mezilidských vztahů. Slabý odvar Neviditelného v Rokoku... Ale překvapivě dobře zvolené obsazení ústřední trojice - Jurek, Pfauserová, Jachnická. Jiří tak dlouho vybírá, až přebere a zůstane sám, což neunese... Scénicky zajímavý nápad skel z potravinové fólie a jejich funkční zapojení do děje. Bohužel divadlo zoufale potřebuje rekonstrukci, snižuji hodnocení kvůli špatnému diváckému komfortu - sedadla v MANĚ jsou ještě horší než lavice Na Fidlovačce a to je co říct.

Po úžasném Neviditelném v Rokoku další výtečné dívadlo inspirované českým klasikem Jaroslavem Havlíčkem. Vypadá to, že Mana může být další dobré dívadlo nejen pro hostující soubory.

Viděno na derniéře.(13.12.2022)

Sympatická komorní dramatizace působí zpočátku poněkud chladně, ale život jí svým příchodem vdechne temperamentní Veronika Janků. A pak už se těšíte na každý její návrat. Kdykoliv odteď uslyším varhany, vzpomenu si na ni, na párky a na dršťkovou polévku. Krása. Ale funguje to celé, to bych byl nespravedlivý. S minimem kulis, trochou průhledné fólie a jednou fešáckou roletou dokáže Radovan Lipus vykouzlit hodně muziky.
A s redukcí postav bych klidně pokračoval. Tři dámy a jeden muž by to hravě zvládli.

Po úžasném Neviditelném v Rokoku další výtečné dívadlo inspirované českým klasikem Jaroslavem Havlíčkem. Vypadá to, že Mana může být další dobré dívadlo nejen pro hostující soubory.

Typický Havlíčkův rukopis - psychologická sonda do nitra mezilidských vztahů. Slabý odvar Neviditelného v Rokoku... Ale překvapivě dobře zvolené obsazení ústřední trojice - Jurek, Pfauserová, Jachnická. Jiří tak dlouho vybírá, až přebere a zůstane sám, což neunese... Scénicky zajímavý nápad skel z potravinové fólie a jejich funkční zapojení do děje. Bohužel divadlo zoufale potřebuje rekonstrukci, snižuji hodnocení kvůli špatnému diváckému komfortu - sedadla v MANĚ jsou ještě horší než lavice Na Fidlovačce a to je co říct.

Zajímavé zpracování psychologického dramatu. Hra má spád, i přechody mezi jednotlivými obrazy byly svižné. Jak je v současné době zvykem, scéna je řešena velmi jednoduše, ale funkci splní. Smekám před herci, s jakým nasazení hráli před téměř prázdným hledištěm. (Počet diváků připomínal spíš nějaké ilegální disidentské představení.)

Příjemné strávení nedělního odpoledne. Hra podle české klasiky J. Havlíčka.. Tak dlouho člověk přebírá, až mu zbyde.. Ta třetí..Herecky na mě asi nejvíc zapůsobil Lukáš Jurek. Ozdobou byla Stanislava Jachnická.Musím vyzdvihnout nápad s fólií! Trošku rozpačitě na mě zapůsobil konec...přišel tak náhle, jako kdyby proti Vám odněkud ze tmy najednou vyrazila pěst.

Havlíčkův nádherný román z roku 1939 už diváci znají z filmové a televizní adaptace. Tentokrát se k tématu vrací vršovická Mana a je to opravdu radost, protože Havlíčka není nikdy dost. Zatímco MDP v Rokoku nabízí náročné zpracování Neviditelného, vršovické řešení Té třetí je o mnoho lehčí. Počínaje sjednocenými kostýmy, které ve všech barvách spojuje kus plyšového textilu až po scénu, která je skutečně ryze funkční a pouze náznaková. Ano, nápad s pohyblivými rámy a potravinou fólií je zajímavý, ale do předválečného textu se příliš nehodí. Naštěstí herecky je inscenace velmi silná.

Kvalitní herecké výkony, výborná předloha, atmosféra starých Vršovic. Celkově velmi příjemně strávený večer. Doporučuji.

Vyborne herecke vykony. Svym zpusobem me fascinovala jednoduchost sceny. Takovy funkcni minimalizmus a jak krasne fungoval. Parada.