PRAHA
aktuální festivalyDivadlo F. X. Šaldy Liberec [Šaldovo divadlo]
<< Hra, která se zvrtla | Marie Antoinetta >>
Radovan Lipus, Lenka Chválová
Liebeřeč
Premiéra: 20.10.2023 | 2:30
Dramaturgie: Lenka Chválová. Scéna: David Bazika. Kostýmy: Tomáš Kypta. Hudba: Marek Ottl. Choreografie: Eliška Jansová. Režie: Radovan Lipus.
Václav Helšus / Igor Bareš, Ondřej Kolín, Eva Goldmannová, Tomáš Váhala, Markéta Tallerová, Eliška Jansová, Štěpánka Prýmková, Martin Stránský, Martin Polách, Tomáš Holý, Daniel Toman, Marek Ottl...
Rozpustilá hříčka s písničkami a živou kapelou o stavbě libereckého divadla, která přivádí na scénu nejen tvůrce historické budovy Šaldova divadla. Kromě vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, se setkáme se slavnými i zapomenutými hvězdami liberecké historie - F. X. Šaldou, továrníkem Liebiegem, posledním hrabětem Clam-Gallase, Gustavem Sachersem, který postavil půlku města, nebo herečkou Marianne Austrelitz, která se po úspěšné kariéře ve velkých německých divadlech vrací do Liberce. A v neposlední řeadě i s malířským géniem Gustavem Klimtem, jenž pro nové městské divadlo v Reichenbergu namaloval slavnostní oponu. Kdo asi byla oduševnělá kráska, co okouzlila devatenáctiletého studenta vídeňské akademie? Základní přírodní sílou, ze které se rodí všechno krásné (včetně velkých divadelních domů) je totiž láska...
Hodnocení (12)
HODNOCENÍ REDAKCE
Iva Bryndová 50 %
24.6.2024 | 605 hodnocení
+ souhlasím
Hravá hříčka o stavbě libereckého divadla trpí přílišným množstvím motivů a námětů, které se snaží sledovat. Vedle vzniku budovy Šaldova divadla osudy herecké společnosti, osudovou lásku Gustava Klimta, přičemž současně přidává i postavu jeho budoucího já, jež příběhem provází, i postavu Františka Xavera Šaldy. V množství časových skoků se ovšem obtížně orientuje, protahuje délku inscenace, oslabuje tempo. Kabaretní forma postrádá lehkost i lepší a nápaditou hudební složku. Herci se snaží, dojem však zůstává ponejvíc rozpačitý.
Lukáš Dubský 50 %
18.6.2024 | 1213 hodnocení
+ souhlasím
Je fajn, že se v Liberci nebojí regionálních témat, ale Liebeřeč o stavbě městského divadla má celou řadu problémů. Žánrově je neukotvená, což by nemusel být problém, ale v případě inscenace R.Lipuse působí střídání žánrů dost neústrojným dojmem. Kvalita hudebních čísel je povážlivě rozkolísaná. Ale věřím, že místní diváci si mohou představení užít o poznání víc, protože budou lépe rozumět všem mystifikacím a odkazům, které jsem možná ani nezachytil.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Lucie Zakopalová 70 %
26.11.2024 | 7 hodnocení
+ souhlasím
Moje osobní hodnocení je vyšší než 70 procent, protože jsem jako milovník Jizerských hor a Liberce ocenila také lokální reálie. Upravuji ale s ohledem na ty, kteří toto nadšení nesdílejí. Je nutné předem přistoupit na hru se žánrem, lehkost, zpěvy, humor. Potom si můžete užít režisérovy nápady a průlet dějinami. My jsme s tím počítali, na představení jsme vyrazili i s dětmi (9 a 11 let) a celá rodina byla spokojená.
V_M 80 %
15.2.2024 | 65 hodnocení
+ souhlasím
Nejsem příznivec daného žánru a z všemožných muzikálů, operet a estrád zpravidla dostávám osypky. Tohle ale bylo jinak: Asi hlavně díky Lipusovi a jeho hravosti, která sice dovede být trapná, kýčovitá a banální (jak je to typické pro výše řečené žánry), ale vždy má v sobě jistý podvratný, postmoderní, někdy by se řeklo až cimrmanovský (ty aluze! ty mystifikace! ta kontextová hra!) osten či nádech. Jistěže to řada diváků prostě sleduje i bez toho jako čirou zábavu a hříčku (a nijak zvlášť jim to při sledování nevadí), nicméně toto představení si ve vší jeho rafinovanosti více užijí znalci a milovníci Liberce. A k těm mám tu čest se počítat.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
