Domeček

Domeček je hořkou komedií, ve které je těch smutných tónů více než těch komických. Dialogy působí vesměs civilně a inscenace se naštěstí neuchyluje k nějakému psychologizování. Jen možná škoda zbytečného vyhrocení situace za pomoci revolveru. Vždyť Marika se jde s Petrem usmířit, mávání revolverem tudíž nepůsobí příliš věrohodně. Písně jevištní tvar vhodně doplňují.

64,99% Pravda, není to žádný majstrštyk, tato hra ani inscenace se nedostane do čítanek, je to takový "provozní kus". Ale kéž by všechny inscenace dosáhly alespoň takovéto kvality.

65% Michálkova hříčka se dívá na problematiku rozchodu sice odlehčenou formou za pomoci vtipných zcizovacích replik a příjemných songů L. Janoty, nicméně tíživá a mnohdy i nevyřčená fakta o potížích vzniklých během několikaletého manželství mají svoji působivost a autor potažmo režisér je nijak nezlehčují. Ačkoli se během představení čas od času dozvídáme "ohranou pravdu" a onoho psychologizování je někdy přespříliš, jako celek inscenace celkem věrohodně vypovídá o pocitech dvou rozcházejících se lidí. Typově trefně obsazení K. Dostalová a M. Ondra obstáli i v nelehké disciplíně zpěvu.

Složitá a citlivá témata jako je rodina, řešení bydlení, krize středního věku a vlastně i smysl života tak nějak obecně, ty vše jsou zde pojaty a představeny velmi příjemnou a odlehčenou formou. K tomu vhodně doplněné vydařenými písněmi. Hra, která má nápad, dobré dialogy a velmi slušné herecké i pěvecké výkony. Nebál bych se komukoli doporučit, mě se to opravdu moc líbilo. 75%