O závěr letošního jedenadvacátého ročníku festivalu Divadlo evropských regionů se v Hradci Králové postaralo bratislavské Divadlo Aréna. To je v Klicperově divadle častým festivalovým hostem, letos přijelo s inscenací bývalého uměleckého šéfa brněnského HaDivadla Mariána Amslera Lesk a bieda kurtizán.

Amsler ve své hře vycházel ze slavného románu francouzského spisovatele Honoré de Balzaca. Román z devatenáctého století je však pro autora a režiséra v jedné osobě jen inspirací k veskrze modernímu vyprávění o lásce, pokrytectví, touze po moci a bohatství.

Básník Lucien de Rubempré se zamiluje do mladé kurtizány Ester, která se ale pokusí spáchat sebevraždu poté, co je na plese v opeře odhaleno její skutečné povolání. Zachrání ji španělský kněz Herrera, který se jí snaží zbavit drogové závislosti a udělat z ní „nového člověka“. Osudová láska Luciena a Ester tvoří jeden z pilířů inscenace, těmi dalšími jsou mocenský vzestup všehoschopného intrikána Herrery a snobský život barona Nuncingena.

Hodně věcí je v bratislavské inscenaci děláno vyloženě na efekt, ale nutno podotknout, že to funguje a Amslerovi se podařilo vytvořit mnoho nesmírně působivých divadelních obrazů.
Je při tom hodně naturalistický, nebojí se nahoty, rvačky a souboje vypadají reálně. Herci hodně tlačí na pilu, místy by drobné ztišení jejich projevu inscenaci pomohlo, aby emoce měly kam gradovat.

Režisér se nesnaží o nějaký popisný realismus, inscenaci rámují takřka kabaretní výstupy novinářů Rastignaca a Blondeta (Veronika Strapková a Romana Dang Van). Obě herečky se zároveň převtělují do drobných rolí a hlavně Strapková je perfektní interpretkou častých songů. Divák mohl v písních až muzikálově rozvíjejících děj identifikovat současné popové hity třeba od Rihanny či Miley Cyrus.

Herecky nejzajímavější je Petra Vajdová, která ztvárnila roli Ester. Vajdová musí během představení projít několikerou proměnou – od hysterické dívky, kterou zmítají abstinenční příznaky, přes vyrovnanou ženu, jež doufá, že konečně našla lásku a klid, až po člověka zahnaného do kouta, který se racionálně rozhodne ukončit svůj život jako jediné viditelné východisko své situace. Richard Autner hraje Luciena především jako okouzlujícího, ale hodně samolibého bohéma. Martin Hronský dává padouchovi Herrerovi punc neproniknutelnosti.

Právě postava bývalého galejníka získává prim v druhé části představení. Poté, co svým jednáním zničí křehký vztah Luciena a Ester, začíná jeho společenský vzestup. Obvinění z vraždy je pro něj odrazovým můstkem k vysokým politickým funkcím. Výpověď falešného kněze o jeho cestě na post ministra spravedlnosti sice disponuje povedenou, i když dost hořkou pointou, bohužel má za následek velkou ztrátu tempa jinak velmi zábavné inscenace.
K výborným scénám patří také rozhovory manželů Nuncingenových (Marek Ťapák a Elena Podzámská). Hýří ironickou vtipností a když baron Nuncingen líčí Ester, že vlastní půlku republiky a právě koupil prosperující vydavatelství, českému divákovi se okamžitě musí vybavit asociace s českým ministrem financí.

Lesk a bieda kurtizán je inscenace, která má co říct a snaží se to udělat moderními prostředky. Vychází to velmi slušně a ještě navíc téměř tříhodinové představení zůstává svěží podívanou.