Mein Švejk (Operetta. Komedie. Smrt) – Švejk, jak ho (ne)znáte

Kateřina Šebelová | 8. 5. 2015

Autoři: Jaroslav Hašek, Karel Vaněk

Režie: Jan Antonín Pitínský
Scéna: Milan Nytra
Scénář: Miroslav Oščatka a kol.
Kostýmy: Stella Šonková
Hudba: Richard Dvořák
Hrají: Dalibor Buš, Růžena Dvořáková, Vladimír Hauser, Ondřej Jiráček, Ondřej Kokorský, Milan Holenda, Tomáš Sýkora a Ivana Hloužková

Stop idylickému Švejkovi

Hašek a Švejk – spojení, které zná v literárním pojetí snad celý svět. Je Švejk chytrý blázen, hloupý Honza nebo jen obyčejný vyčůraný „Čecháček"? Tato otázka se táhne celou inscenací a po celou dobu jejího trvání může divák hledat ve Švejkovi, ale i dalších karikaturách postav odpověď na tuto nevyřčenou otázku. Podtitul hry – Operetta. Komedie. Smrt. – vypovídá o tom, že si Divadlo Husa na provázku připravilo tak trochu jiného Švejka, než jak ho známe z televizního filmu s Rudolfem Hrušínským v titulní roli nebo třeba z Ladových obrázků.

Tři části – od operety po smrt

Režisér J. A. Pitínský příběh rozdělil do tří částí – v první a nejkratší se diváci dočkají až operetního zpěvu, a to sice značně parodického, jak je pro Provázek typické. Tento moment trvá poměrně krátce a teprve celou show rozjíždí. Po pěvecké složce následuje komediální část, kterou diváci znají asi nejlépe ze zmiňovaného filmu. Při cestě vlakem na frontu Švejk popisuje nejrůznější historky a divák se blíže seznamuje s jednotlivými postavami. Zaznějí staré a notoricky známé historky známé z knihy, některé jsou vynechány. Třetí část se odehrává na frontě, přímo ve válce, kde divák s postavami zakouší útrapy a hrůzy války i s celou její absurditou. Tento fragment hry už není známý ze švejkovských knih od Jaroslava Haška. Jedná se o pokračování švejkovského vyprávění z pera spisovatele Karla Vaňka.

Z jeviště do současnosti

Všechny prvky v inscenaci do sebe zapadají přesně jako zoubky v soukolí hodin. Scénu Milana Nytry tvoří maketa vlaku nejdříve zvenku, poté se postavy ocitají v interiéru vlaku a ve třetí části se kulisa vlaku prudce změní na bojové pole a zákopy. Tato funkční scéna přesně koresponduje s jednotlivým prostředím, které vkusně dokreslují zvuky (střelba, zvuky vlaku, kabaretní čísla,...). Dobře se v inscenaci pracuje se světly, které vykreslují atmosféru a náladu příběhu. Jiskru a emoce dodává hudba, kterou vytvořil Richard Dvořák. Hudební doprovod tvoří hlavně staré rockové hity Jimmyho Hendrixe, Franka Zappy nebo The Doors. Za zmínku stojí i výborné kostýmy Stelly Šonkové, které svojí nadčasovostí umí splnit úlohu jak historického návratu, tak i přenést diváka do drsné současnosti.

Multifunkční herci

Kdo by čekal, že Švejk podle Provázku zapadne do klasického modelu a vžité představy této postavičky, jak ji známe z filmového plátna či Ladových obrázků, utrpí zřejmě šok. Žádný bodrý „Čecháček," který pobaví historkami u piva, se nekoná. Švejk podle Provázku je spíše jeho opakem. Samozřejmě, jedná se o hlavní postavu, ale oproti literární či filmové předloze je brněnský Švejk spíše upozaděn a spíše než laskavá póza „naivního dobráka" z něj čiší drsnost a syrovost, která se mísí s karikaturami ostatních vojáků a důstojníků. Svou syrovostí působí válečné hrůzy ještě více absurdním dojmem, protože z první světové války jsme rázem v dnešní neúprosné době, kdy je válka pomalu na spadnutí.

Hlavní postavu Josefa Švejka ztvárnil Dalibor Buš. Se stereotypem Švejka se Buš pere skutečně se vší vervou a hereckým umem. Rozehrává s diváky drsnou hru a prezentuje Švejka zcela jinak, než ho mnozí známe. Buš jako Švejk nasadil nadčasovou masku, kterou nahlíží na válku i na poměry v armádě a zároveň i na špatné lidské vlastnosti optikou vypravěče a pozorovatele zároveň. Je své roli přirozený a jeho herecký výkon jde mnohem dál a hlouběji za hranice „dobrého vojáka Švejka".

Ani ostatní sedmička herců však za Daliborem Bušem nijak nezaostává. V mužské roli snaživého kdt. Bieglera se objeví Růžena Dvořáková, která si ke kadetovi přidá i roli Švejkovy bytné. Nezapomenutelný je i Tomáš Sýkora ztvárňující věčně „nenažraného" vojína Balouna a mnohé další roličky. Multifunkční stálice souboru Ivana Hloužková si to stihne hned ve více než deseti rolích a zvládne to na výbornou. Některé postavy lehce kopírují originál, jako například Milan Holenda ztvárňující npor. Lukáše, který jakoby z oka vypadl Svatopluku Benešovi. Herecký soubor „Provázku" zastane celkem kolem třiceti rolí, což je úctyhodný výkon.

Mein Švejk servíruje divákům nepodbízivou verzi světoznámého Haškova díla. Mein Švejk osciluje na pomezí kabaretu, operety a končí nelítostným drsným závěrem, ze kterého až mrazí, ač je paradoxně komický ve svojí absurditě. Milovníci klasiky mohou odejít (ne)mile překvapeni netradičním pojetím inscenace. Ti, kteří mají rádi nové pohledy na věc, si Švejka užijí a zamilují. Provázkovský Švejk zaujme svoji syrovou nadčasovostí možná více, než bychom tušili. A Hašek to věděl už dávno...

Hodnocení: 75%

http://www.epochtimes.cz/2015050822806/Mein-Svejk-Operetta.-Komedie.-Smrt-Svejk-jak-ho-neznate.html