Zpráva

Jak se pohybujeme v prostoru naší paměti? Jak funguje samotný proces rozpomínání? Skrze přesný, sugestivní jazyk prozkoumává v knize Obyčejná žena francouzská spisovatelka Annie Ernaux, držitelka Nobelovy ceny za literaturu, svůj vztah ke světu, kterému se odcizila, a k ženě, která byla její matkou. Premiéra inscenace, kterou pro Divadlo MeetFactory připravila režisérka Eliška Říhová, proběhne 20. ledna 2024.

Francouzská spisovatelka Annie Ernaux (*1940) se do českého povědomí dostala v roce 2022, kdy „za odvahu a klinickou ostrost, s níž odhaluje kořeny, odcizení a kolektivní omezení osobní paměti“ obdržela Nobelovu cenu za literaturu. Její literární dílo je spojováno s pojmem autosociobiografie a má blízko k sociologickému pohledu na svět. Napsala přes dvacet knih, česky vyšly Místo / Obyčejná žena (1995), Roky (2022), Mladík / Událost (2023), Paměť dívky (2023).

Autorka pracuje se sugestivní přesností obyčejného jazyka, kde svým stylem tzv. „psaní všednosti“ dokáže pojmenovat pocity, které každý z nás zná, ale zároveň k nim nedokáže úplně proniknout. Hledá cesty, jak zachytit unikavý, proměňující se obraz člověka, který navždy odešel z našeho života. Jak žít s napětím mezi jeho nepřítomností a živou přítomností světa, který nás dál obklopuje. „Obyčejná žena nás zaujala především velkou emoční intenzitou a přesností,“ říká dramaturgyně Kateřina Součková. „Kniha nás po přečtení zvláštně zasáhla, když jsem jí četla poprvé - a vlastně i podruhé a potřetí - rozplakala mě a začalo se mi nepochopitelně ulevovat.“

Text Annie Ernaux je podle Součkové čtenářům blízký především svým tématem. „Potřeba přijít na to, jak sám v sobě udržet kontakt s někým, kdo se mnou už není, je něco, s čím se – více či méně výslovně – potýkal někdy každý z nás.“ Fascinující je pro tvůrce i způsob, jakým autorka prozkoumává, jak funguje naše paměť. Paměť jako materiál, který se skládá ze vzpomínek na určité obrazy, detaily či slova, které vytvářejí neustále se proměňující krajinu. Do ní můžeme vstoupit skrze jakési „portály“, ale zároveň se neustále proměňuje a my do ní musíme vstupovat znovu a znovu.

Inscenace zachycuje vztah dvou žen – matky s dcerou, a dotýká se i odlišnosti prostředí, ve kterém Ernaux vyrůstala (dělnická chudá třída) a do kterého od své matky odešla (svět vysoké kultury a vzdělání). Psaní je pro Ernaux vždy prostředkem a prozkoumáváním vlastní zkušenosti. „Dává psaní jako takovému očistný smysl, jakási deníková potřeba zaznamenávat, dokud nenajdu to správné slovo a skrze něj porozumím,“ dodává Součková.

Režie se ujala Eliška Říhová, která mj. napsala a režírovala text Všem se nám uleví pro Novou scénu Národního divadla. Hudbu k inscenaci připravil Martin Konvička, jazzový hudebník, který se letos stal vítězem 14. ročníku soutěže OSA a Bohemia JazzFest o nejlepší jazzovou skladbu mladých autorů do 35 let. Hrají Ivana Uhlířová, nositelka cen Alfréda Radoka, která kromě Divadla Komedie a Studia Hrdinů hostovala také ve Vídni, Mnichově či v Brémách, a Petr Uhlík.

Premiéra proběhne 20. ledna 2024 v Divadle MeetFactory.

-----
Annie Ernaux: Obyčejná žena
překlad: Anna Kareninová
režie: Eliška Říhová
dramaturgie: Kateřina Součková, Matěj Samec
scéna a kostýmy: Veronika Traburová
hudba: Martin Konvička
produkce: Magda Juránková

Hrají: Ivana Uhlířová, Petr Uhlík

premiéra: 20. 01. 2024
další reprízy: 01. 02., 07. 02.

zdroj zprávy: Zuzana Kolouchová