Zpráva

Novou autorskou inscenaci oceňované dramatičky a režisérky Martiny Kinské s názvem Štyrský/Toyen/Heisler uvede 27. března v premiéře Švandovo divadlo na studiové scéně. Hlavními postavami příběhu jsou tři významní představitelé české avantgardy: výtvarník Jindřich Štyrský, malířka Marie Čermínová známá jako Toyen a mladý židovský básník Jindřich Heisler. Inscenace se odehrává během jedné noci v předjaří roku 1942 v žižkovské garsonce. Ta se mění v prostor imaginace a snu, ale zůstává i bezpečným místem pro vzájemnou oporu, přátelství a jemný humor. Sugestivní komorní hra zaujme silným hereckým obsazením: Štyrského hraje Jacob Erftemeijer, Toyen ztvární Anežka Šťastná a jako Heisler se představí Mark Kristián Hochman.

Kde končí jeden, začíná druhý
Podobně jako v úspěšném titulu Pankrác ´45, i ve své nejnovější hře Štyrský/Toyen/Heisler pracuje Martina Kinská s reálnými motivy ze života skutečných osob, jejichž příběh zasazuje do konkrétního historického rámce. Na pozadí faktů a dobových reálií pak rozvíjí fascinující vyprávění o lidech, kteří měli spolu tolik společného, že se nemohli odloučit.

„Provokovala mě představa, co to mohlo být za setkání – ve smyslu fyzickém, psychickém i tvůrčím. Co je to za blízkost, kdy není jisté, kde končí hranice jedné bytosti a začíná hranice té druhé,“ říká autorka hry a režisérka inscenace Martina Kinská. „Stejně tak byl pro mě přitažlivý moment toho, kdy se člověk dobere nějaké hrany vnímání, snad horizontu bytí... A kdy se rozhodne jít na ni za každou cenu, nebo se na ní ocitne souhrou okolností, včetně tlaku dějin,“ vysvětluje Kinská.

„Vycházíme z reálných motivů a někdy i událostí, ale situace ve hře jsou smyšlené. O životech a povahách těchto tří osobností se toho příliš neví, a tam si vyhrazujeme právo na uměleckou svobodu,“ doplňuje dramaturgyně Johana Součková Němcová.

Erftemeijer/Šťastná/Hochman
„Je zde vážně nemocný Jindřich Štyrský, jehož stav se rapidně zhoršuje, neboť se nemůže v Protektorátu dostat k potřebným lékům. Dále je tu Jindřich Heisler, který se odmítl přihlásit k povinné registraci Židů, tím pádem se ocitl v ilegalitě a většinu času se ukrývá u Toyen v žižkovské garsonce v Krásově ulici; dle legendy tu spal celou dobu ve vaně... A pak Toyen, která se o oba dva starala a, zdá se, neměla tehdy ani později už bližší osoby, než právě je,“ popisuje autorka a režisérka výchozí situaci hry. V ní však podle ní brzy začne jít více o postoj ke světu, o jeho prozkoumávání a uchopení. „Jakou daň si může vybrat odvaha „uvidět“, stát se „vidoucím“ v rimbaudovském duchu... Jak se mohou na světě „střídat“ básníci – básníci slov i obrazu,“ naznačuje Kinská.

Přitažlivost komorního dramatu s prvky magického realismu podtrhuje i jeho herecké obsazení. Jindřicha Štyrského hraje Jacob Erftemeijer, všestranně nadaný umělec, který je mimo jiné talentovaným výtvarníkem. Toyen, umělkyni z vlastního rozhodnutí záhadnou a nejednoznačnou, ztvárňuje neméně nadaná Anežka Šťastná. Jindřicha Heislera, který s Toyen později emigroval do Francie, ztělesňuje Mark Kristián Hochman. Vycházející herecký talent se od příští divadelní sezóny stane stálým členem souboru Švandova divadla.

Dojít až na hranici snu
V inscenaci popsané události v noci z 20. na 21. března 1942 jsou vyfabulované, opírají se však o doložená fakta (autorka čerpala mj. z knihy Toyen: První dáma surrealismu Andrey Sedláčkové, která je v inscenačním týmu odbornou poradkyní). V působivém celku využila Kinská i texty Jindřicha Štyrského a Jindřicha Heislera, citace z knihy Kašpar noci Aloysiuse Bertranda či Dopis vidoucímu Arthura Rimbauda. „Inscenace pracuje mimo jiné s fragmenty skládanými do koláže, která byla oblíbenou technikou Jindřicha Štyrského,“ upozorňuje dramaturgyně Johana Součková Němcová a dodává, že jako výtvarnou poradkyni tým přizval Adélu Kostkanovou.

Důmyslně pojatá je také kostýmní a scénická výprava, jejichž autorem je Jozef Hugo Čačko. Ten sklepní prostor Studia rozčlenil pohyblivými paravány tak, aby se divák spolu s hlavními hrdiny postupně nořil do jiné dimenze vzpomínek a snů, přičemž hranice mezi podvědomím a realitou zůstávají volně prostupné. Jednotlivé předěly slouží zároveň jako projekční plocha pro představy ústřední trojice i jako promítací plátno. Čačkovy návrhy kostýmů inspirovaly dobové fotografie, přičemž odkazují na oblíbené barvy Toyen – modrou a zelenou.

Výslednou podobu inscenace dotváří i hudba skladatelky Gabriely Vermelho.

Premiéra se uskuteční 27. března ve Studiu Švandova divadla, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 9., 27. a 31. května 2024.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že...

... Martina Kinská je jako autorka a režisérka podepsána i pod titulem, který vypráví o osudech pěti žen v pankrácké věznici?
Hra Pankrác´45 byla v roce 2015 nominována na nejlepší původní českou hru a dočkala se scénických čtení v USA a Německu. Inscenace je stále na repertoáru Švandova divadla a bývá pravidelně vyprodána. Za režii hry Agent tzv. společenský (spoluautor Radek Schovánek) získala Kinská Cenu Marka Ravenhilla za rok 2018.

... Štyrský a Heisler měli společné nejen křestní jméno?
Oba si byli blízcí s Toyen, jíž Štyrský říkal Manko, oba experimentovali s možnostmi poezie i vizuality, oba zemřeli „na srdce“. Štyrský podlehl vleklé chorobě, jíž patrně trpěla i jeho milovaná, předčasně zesnulá sestra. Heisler zemřel náhle v důsledku srdečního selhání v roce 1953 v Paříži. Bylo mu pouhých osmatřicet let.

... před válkou i po ní, kdy Toyen pobývala nejprve s jedním Jindřichem, a poté i s druhým v Paříži, dostávala za své obrazy minimální částky?
Dnes jde o nejlépe prodávanou malířku nejen na českém aukčním trhu. Nejdražším dílem Toyen v domácí aukci je zatím kubistický obraz Cirkus z roku 1925, jenž byl na jaře 2021 vydražen za 79,56 milionu korun (včetně aukční přirážky). Surrealistický obraz Jindřicha Štyrského Trauma zrození se před nedávnem prodal ve Francii v přepočtu za 92,3 miliony korun.

zdroj zprávy: Magdalena Bičíková