Zpráva
V sobotu 23. března představí Divadlo v Dlouhé druhou premiéru této sezony, Cestu dlouhým dnem do noci Eugena O´Neilla v režii Ivana Buraje, který se od sezony 2025/26 stane novým uměleckým šéfem DvD. Legendární text amerického psychologického realismu bude uveden v novém překladu Ester Žantovské.
K volbě titulu režisér Ivan Buraj říká: „Vždy, když v projektech zkoumám osobní vztahy, tak mě látka zaujme, až když mi emoce nebo vztahy začnou připomínat něco, co mě zajímá i ve společnosti. V tomhle smyslu mi to s O´Neillovým textem chvilku trvalo, než jsem k němu dozrál, než jsem v něm uviděl současnost a motivy překračují půdorys jedné rodiny. Když jsem si hru přečetl před rokem, uviděl jsem v ní, snovým zrakem, sousoší, které v kompozici zvolených postav velmi přesně vyjadřuje současnost a její krize. Otec – jazykem dneška splňuje dokonale kategorii bílého heterosexuální muže, který řeší zejména ekonomiku a materiální zabezpečení vlastní rodiny. Matka, která se snaží vytvářet domov, ale dokáže to jenom s pomocí berličky opiátů. Postava staršího syna Jamieho, utápějícího se v závislosti na alkoholu, který leží nenápadně vedle morfia, jako stejně destruktivní závislost a zdánlivé řešení Jamieho rozporu mezi nápodobou otce a vzdorem vůči němu. A nakonec Edmund, alter ego O´Neilla zamlada – idealista, který by hrozně chtěl změnit svět k lepšímu, nebo aspoň vstoupit do rodiny, která v mých očích symbolizuje svět, léčivě. A nad tím vším se vznáší v pozadí naznačená krize zdravotního systému, kolaps péče o duševní zdraví, vůbec kolaps důvěry ve veřejný prostor a instituce. Ovšem vedle této temnoty jsme měli potřebu i cosi symbolicky léčit, nebo alespoň poznávat jinak. Proto jsme se rozhodli projít skrze rodinné terapie postav této hry a vytvořit z nich fragment, sen o terapii rodiny Tyronových, který se stal součástí naší inscenace. I když věřím, že léčivé je už to, že jsme schopni dát temným proudům jméno, podívat se jim do očí.“
-----
Eugene O'Neill Cesta dlouhým dnem do noci
Pomalé snímání rozvratu jedné rodiny.
Překlad: Ester Žantovská
Režie: Ivan Buraj
Dramaturgie: Tereza Marečková
Scéna: Antonín Šilar
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudba: Matúš Kobolka
Pohybová spolupráce: Markéta Jandová
Archetypální rodinné panorama odrážející současnost zamotanou do iluze bezmezného individualismu a ekonomického růstu jako jediné spásy. A pod tím vším – obrovská touha po lásce a pochopení. Stín bílého muže. Temná strana lásky.
Hrají:
Mary Tyronová - Barbara Lukešová
James Tyrone - Jan Vondráček
Jamie Tyrone - Matyáš Řezníček
Edmund Tyrone - Samuel Toman
Služebná Cathleen - Štěpánka Fingerhutová / Táňa Malíková
Terapeut - Daniel Wagner
zdroj zprávy: Karola Štěpánová
K volbě titulu režisér Ivan Buraj říká: „Vždy, když v projektech zkoumám osobní vztahy, tak mě látka zaujme, až když mi emoce nebo vztahy začnou připomínat něco, co mě zajímá i ve společnosti. V tomhle smyslu mi to s O´Neillovým textem chvilku trvalo, než jsem k němu dozrál, než jsem v něm uviděl současnost a motivy překračují půdorys jedné rodiny. Když jsem si hru přečetl před rokem, uviděl jsem v ní, snovým zrakem, sousoší, které v kompozici zvolených postav velmi přesně vyjadřuje současnost a její krize. Otec – jazykem dneška splňuje dokonale kategorii bílého heterosexuální muže, který řeší zejména ekonomiku a materiální zabezpečení vlastní rodiny. Matka, která se snaží vytvářet domov, ale dokáže to jenom s pomocí berličky opiátů. Postava staršího syna Jamieho, utápějícího se v závislosti na alkoholu, který leží nenápadně vedle morfia, jako stejně destruktivní závislost a zdánlivé řešení Jamieho rozporu mezi nápodobou otce a vzdorem vůči němu. A nakonec Edmund, alter ego O´Neilla zamlada – idealista, který by hrozně chtěl změnit svět k lepšímu, nebo aspoň vstoupit do rodiny, která v mých očích symbolizuje svět, léčivě. A nad tím vším se vznáší v pozadí naznačená krize zdravotního systému, kolaps péče o duševní zdraví, vůbec kolaps důvěry ve veřejný prostor a instituce. Ovšem vedle této temnoty jsme měli potřebu i cosi symbolicky léčit, nebo alespoň poznávat jinak. Proto jsme se rozhodli projít skrze rodinné terapie postav této hry a vytvořit z nich fragment, sen o terapii rodiny Tyronových, který se stal součástí naší inscenace. I když věřím, že léčivé je už to, že jsme schopni dát temným proudům jméno, podívat se jim do očí.“
-----
Eugene O'Neill Cesta dlouhým dnem do noci
Pomalé snímání rozvratu jedné rodiny.
Překlad: Ester Žantovská
Režie: Ivan Buraj
Dramaturgie: Tereza Marečková
Scéna: Antonín Šilar
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudba: Matúš Kobolka
Pohybová spolupráce: Markéta Jandová
Archetypální rodinné panorama odrážející současnost zamotanou do iluze bezmezného individualismu a ekonomického růstu jako jediné spásy. A pod tím vším – obrovská touha po lásce a pochopení. Stín bílého muže. Temná strana lásky.
Hrají:
Mary Tyronová - Barbara Lukešová
James Tyrone - Jan Vondráček
Jamie Tyrone - Matyáš Řezníček
Edmund Tyrone - Samuel Toman
Služebná Cathleen - Štěpánka Fingerhutová / Táňa Malíková
Terapeut - Daniel Wagner
zdroj zprávy: Karola Štěpánová
Další zprávy
Fyzická akrobacie na nejvyšší úrovni. Mezinárodní soubor Knot on Hands přiveze na Jatka78 představení Concrete.
(Jatka78, 14.11.2024)
Premiéra Garderobiéra v Městském divadle Zlín přináší strhující pohled do zákulisí divadelního světa
(Městské divadlo Zlín, 13.11.2024)
Výprava do české minulosti, jež by mohla být omluvou naší současnosti...
(Divadlo Bolka Polívky, 12.11.2024)
Nová premiéra Jana Mocka vypráví fascinující příběh sudetoněmeckého politika Heinze Ruthy
(Alfred ve dvoře, 11.11.2024)
Vánoční inscenace MDP nahlédne do domu slavného spisovatele Karla Čapka a oslňující herečky Olgy Scheinpflugové
(Městská divadla pražská, 11.11.2024)
Východočeské divadlo Pardubice uveřejnilo program 25. ročníku GRAND Festivalu smíchu a zahajuje předprodej vstupenek
(Východočeské divadlo Pardubice, 8.11.2024)
Nad Prahou opět zazáří půlměsíc
(8.11.2024)