Zpráva
Nejslavnější exkurze do pekla v dějinách literatury
vydáno: 10.1.2023
Do nového roku 2023 vstupuje Komorní scéna Aréna strhujícím milostným příběhem Arthura Rimbauda a Paula Verlaina. Úplné zatmění (v originále Total eclipse) Christophera Hamptona si pro svou další spolupráci s Arénou vybral polský režisér André Hübner-Ochodlo. Nesmrtelná láska prokletých básníků tak díky němu na prknech Arény znovu ožije už v sobotu 14. ledna v 18.30.
Sir Christopher Hampton je slavný britský dramatik, scénárista, překladatel a režisér, kterého ani u nás nemusíme zdlouhavě představovat, a to zejména díky jeho filmovým scénářům. Za scénář k filmu Nebezpečné známosti, ve kterém hlavní role ztvárnili John Malkovich a Glenn Closeová, získal v roce 1988 nejvyšší ocenění americké filmové akademie Oscara. Samotnému filmovému scénáři však předcházela divadelní hra a nejinak tomu bylo i v případě Úplného zatmění. Příběhem prokletých básníků se Hampton zabýval už ve svých jedenadvaceti letech a jednalo se o jednu z jeho prvních her vůbec. Světovou premiéru měla v londýnském divadle Royal Court v roce 1967, kde mladý dramatik tehdy zastával pozici dramaturga, valného ohlasu se ovšem tehdy nedočkala. Hampton se naštěstí ke své nepříliš úspěšné hře vrátil po bezmála 30 letech a adaptoval ji do podoby scénáře k filmu Agnieszky Holland, a ten už rozhodně úspěšný byl. Jedním z jeho úspěchů bylo samozřejmě oživení zájmu o hru samotnou ze strany divadel po celém světě a dalším např. obsazení tehdy ještě nepříliš známého mladého herce Leonarda DiCapria do role Arthura Rimbauda.
Vše pomine, jenom my ne.
Jména Arthura Rimbauda a Paula Verlaina známe nejspíš všichni z dob střední školy a ti bystřejší z nás by si snad vzpomněli i na název nějaké z jejich nejslavnějších básní. Jaký byl ovšem skutečný příběh těchto prokletých básníků, který už jsme si v oněch školních lavicích nevyslechli? Láska, která je spojovala, byla stejně absolutní jako jejich sobectví. Vášnivý milostný vztah, který je spaloval po několik let, je pouze utvrzoval v poznání, že nemůžou být ani spolu, ani bez sebe. Jejich zoufalá, krutá, a přesto naplněná láska byla plná tehdy zakázaných doteků, absintového opojení a zatmění mozku, díky němuž překročili i nepřekročitelné. A společně se svými básněmi se tak sami zapsali do dějin.
Existuje sobectví. Existují vztahy založené na vzájemném prospěchu. Existuje samolibost. Ale láska ne. Tu musíme znovu objevit.
Jak by se daly stručně charakterizovat životní osudy těchto básníků? Slovy našeho dramaturga Tomáše Vůjtka: „Šestnáctiletý Rimbaud svede ženatého a měšťácky usedlého Verlaina, aby se společně pokusili stát se ‚vidoucími´ básníky, kteří znovu objeví lásku, život a snad i poezii. Je to jízda nebezpečná a divoká, která skončí dvěma výstřely z revolveru v bruselském hotelu. Verlaine se bude zbytek života upíjet a šířit kult prokletých básníků, zatímco Rimbaud přestane být vidoucím a začne obchodovat se zbraněmi v Africe. Dva zpackané životy, ale ty básně za to stojí.“ Sama inscenace až takto stručná není, byť se celý příběh odehraje za pouhých 90 minut bez pauzy. O tom, jak žili Verlaine a Rimbaud poté, co od sebe získali úplně všechno, rozešli se a šli dál, se však tolik nedozvíme, protože naše inscenace se zabývá především dvěma roky intenzivního milostného vzplanutí v letech 1871—1873.
Hamptonův text je v Ochodlově pojetí silně koncentrovaný a razantně zkrácený, ale zároveň je obohacen o variace na Rimbaudovy básně z pera dramaturga Tomáše Vůjtka. Dalším obohacením je postava Vidoucího, hudebního alter ega Arthura Rimbauda, kterého ztvárňuje hudebník Martin Dytko. Ten živě vytváří kompletní hudební složku, o kterou se postaral skladatel Adam Żuchowski. Zatímco kostýmy Marty Roszkopfové vycházejí z dobové inspirace — tedy až na Rimbauda a později i Verlaina, kteří se záměrně vymykají, scénografie André Hübnera-Ochodla pracuje s výraznou obrazivostí a symboličností.
V hlavních rolích se představí Josef Kaluža jakožto Paul Verlaine, jehož „spořádaný manželský život“ naruší šestnáctiletý rebel Arthur Rimbaud v podání Vlastimila Burdy. Verlainovu rodinu doplní Barbora Sedláčková jakožto manželka Matylda a Dana Fialková s Kostasem Zerdaloglu coby její rodiče. Role dalších dobových umělců ztvární Adam Langer a Michal Čapka.
Christopher Hampton: Úplné zatmění
Nesnesitelné je jedině to, že nic není nesnesitelné.
Překlad: František Fröhlich
Scéna a režie: André Hübner-Ochodlo
Dramaturgie a texty písní: Tomáš Vůjtek
Kostýmy: Marta Roszkopfová
Hudba: Adam Żuchowski
Hrají: Josef Kaluža, Vlastimil Burda, Barbora Sedláčková j.h., Dana Fialková j.h., Kostas Zerdaloglu j.h., Adam Langer, Michal Čapka a Martin Dytko j.h.
Veřejná generálka: 13. ledna 2023 od 11.00
Premiéra: 14. ledna 2023 od 18.30
Nejbližší reprízy: 16., 18. a 27. ledna a 9. a 24. února 2023 od 18.30
zdroj zprávy: Sylvie Vůjtková
Sir Christopher Hampton je slavný britský dramatik, scénárista, překladatel a režisér, kterého ani u nás nemusíme zdlouhavě představovat, a to zejména díky jeho filmovým scénářům. Za scénář k filmu Nebezpečné známosti, ve kterém hlavní role ztvárnili John Malkovich a Glenn Closeová, získal v roce 1988 nejvyšší ocenění americké filmové akademie Oscara. Samotnému filmovému scénáři však předcházela divadelní hra a nejinak tomu bylo i v případě Úplného zatmění. Příběhem prokletých básníků se Hampton zabýval už ve svých jedenadvaceti letech a jednalo se o jednu z jeho prvních her vůbec. Světovou premiéru měla v londýnském divadle Royal Court v roce 1967, kde mladý dramatik tehdy zastával pozici dramaturga, valného ohlasu se ovšem tehdy nedočkala. Hampton se naštěstí ke své nepříliš úspěšné hře vrátil po bezmála 30 letech a adaptoval ji do podoby scénáře k filmu Agnieszky Holland, a ten už rozhodně úspěšný byl. Jedním z jeho úspěchů bylo samozřejmě oživení zájmu o hru samotnou ze strany divadel po celém světě a dalším např. obsazení tehdy ještě nepříliš známého mladého herce Leonarda DiCapria do role Arthura Rimbauda.
Vše pomine, jenom my ne.
Jména Arthura Rimbauda a Paula Verlaina známe nejspíš všichni z dob střední školy a ti bystřejší z nás by si snad vzpomněli i na název nějaké z jejich nejslavnějších básní. Jaký byl ovšem skutečný příběh těchto prokletých básníků, který už jsme si v oněch školních lavicích nevyslechli? Láska, která je spojovala, byla stejně absolutní jako jejich sobectví. Vášnivý milostný vztah, který je spaloval po několik let, je pouze utvrzoval v poznání, že nemůžou být ani spolu, ani bez sebe. Jejich zoufalá, krutá, a přesto naplněná láska byla plná tehdy zakázaných doteků, absintového opojení a zatmění mozku, díky němuž překročili i nepřekročitelné. A společně se svými básněmi se tak sami zapsali do dějin.
Existuje sobectví. Existují vztahy založené na vzájemném prospěchu. Existuje samolibost. Ale láska ne. Tu musíme znovu objevit.
Jak by se daly stručně charakterizovat životní osudy těchto básníků? Slovy našeho dramaturga Tomáše Vůjtka: „Šestnáctiletý Rimbaud svede ženatého a měšťácky usedlého Verlaina, aby se společně pokusili stát se ‚vidoucími´ básníky, kteří znovu objeví lásku, život a snad i poezii. Je to jízda nebezpečná a divoká, která skončí dvěma výstřely z revolveru v bruselském hotelu. Verlaine se bude zbytek života upíjet a šířit kult prokletých básníků, zatímco Rimbaud přestane být vidoucím a začne obchodovat se zbraněmi v Africe. Dva zpackané životy, ale ty básně za to stojí.“ Sama inscenace až takto stručná není, byť se celý příběh odehraje za pouhých 90 minut bez pauzy. O tom, jak žili Verlaine a Rimbaud poté, co od sebe získali úplně všechno, rozešli se a šli dál, se však tolik nedozvíme, protože naše inscenace se zabývá především dvěma roky intenzivního milostného vzplanutí v letech 1871—1873.
Hamptonův text je v Ochodlově pojetí silně koncentrovaný a razantně zkrácený, ale zároveň je obohacen o variace na Rimbaudovy básně z pera dramaturga Tomáše Vůjtka. Dalším obohacením je postava Vidoucího, hudebního alter ega Arthura Rimbauda, kterého ztvárňuje hudebník Martin Dytko. Ten živě vytváří kompletní hudební složku, o kterou se postaral skladatel Adam Żuchowski. Zatímco kostýmy Marty Roszkopfové vycházejí z dobové inspirace — tedy až na Rimbauda a později i Verlaina, kteří se záměrně vymykají, scénografie André Hübnera-Ochodla pracuje s výraznou obrazivostí a symboličností.
V hlavních rolích se představí Josef Kaluža jakožto Paul Verlaine, jehož „spořádaný manželský život“ naruší šestnáctiletý rebel Arthur Rimbaud v podání Vlastimila Burdy. Verlainovu rodinu doplní Barbora Sedláčková jakožto manželka Matylda a Dana Fialková s Kostasem Zerdaloglu coby její rodiče. Role dalších dobových umělců ztvární Adam Langer a Michal Čapka.
Christopher Hampton: Úplné zatmění
Nesnesitelné je jedině to, že nic není nesnesitelné.
Překlad: František Fröhlich
Scéna a režie: André Hübner-Ochodlo
Dramaturgie a texty písní: Tomáš Vůjtek
Kostýmy: Marta Roszkopfová
Hudba: Adam Żuchowski
Hrají: Josef Kaluža, Vlastimil Burda, Barbora Sedláčková j.h., Dana Fialková j.h., Kostas Zerdaloglu j.h., Adam Langer, Michal Čapka a Martin Dytko j.h.
Veřejná generálka: 13. ledna 2023 od 11.00
Premiéra: 14. ledna 2023 od 18.30
Nejbližší reprízy: 16., 18. a 27. ledna a 9. a 24. února 2023 od 18.30
zdroj zprávy: Sylvie Vůjtková
Další zprávy
Divadlo Láska uvádí svoji první premiéru v rámci rezidence ve Venuši ve Švehlovce
(Divadlo Láska, 21.12.2024)
Udělejte si pohodlí, online divadelní platformu Dramox teď můžete sledovat i přes televizní aplikaci
(19.12.2024)
Slovácké divadlo uvádí novou pohádkovou detektivní komedii pro celou rodinu
(Slovácké divadlo Uherské Hradiště, 17.12.2024)
Vršovické divadlo MANA uvádí Čapkův Krakatit: příběh o pokušení a poznání
(Vršovické divadlo MANA, 16.12.2024)
„Únikovka“, která se vymkne kontrole...
(Divadlo Tramtarie, 12.12.2024)
Cirk La Putyka a Jatka78 spolupracují s respektovaným britským choreografem Akramem Khanem na novém projektu
(Cirk La Putyka, 12.12.2024)
Poslední letošní novinkou Východočeského divadla bude hra o Charliem Chaplinovi
(Východočeské divadlo Pardubice, 11.12.2024)