Janabana

Skoro nešlo ukoukat, snad hraje roli i to, že jsem neznala předlohu. Nevyhovovalo mi dělení do útržkovitých obrazů, neseděl mi Zdeněk Piškula. Vydržela jsem až do konce, ale znovu bych vidět nechtěla.

Už je to déle, co jsem hru viděla. Utkvěla mi skvělá scénografie a herecký výkon Saši Rašilova.

Skvělá Erika Stárková. Hudební i vizuální zážitek.

Nebyla jsem připravená na to, že se bude skutečně celou dobu mlčet. Když mi to došlo, trochu jsem se znepokojila, co mne čeká za zážitek, ale hlavní protagonistka se hrou promlčela úžasně. Povedlo se do inscenace dostat veškerou tu nechutnost a nepříjemnost, kterou Maryša musí zažívat, a jak se v ní zabydluje.

Měla jsem ze hry podobný dojem jako u další inscenace od stejné režisérky (Jenom matky vědí, o čem ten život je). Že ač je téma trefně uchopeno, jsem přesvědčována, ačkoli už jsem přesvědčena. Funguje dle mého lépe pro publikum, které v tématu není tolik angažováno a zorientováno.

Trefná podívaná, ale pro mne ničím objevná, až lehce banální. Ačkoli hra je v podstatě o mně (a je výstižná), nepřipadám si tím pádem jako cílová skupina tohoto představení.

Vybavila se mi moje puberta. Skvělá zábava!

Viděla jsem dvakrát, jednou ve Vile Štvanice, podruhé v cirkusovém šapitó na Výstavišti, obojí bylo perfektní. Dokonalý herecký výkon Pavlíny Štorkové i hra jako taková.

Na představení jsem šla s jedenáctiletou dcerou, moc se jí líbilo. Byla jsem nadšená, že k ní na divadle promlouvá její vlastní generace. Zároveň šlo o velký emocionální zážitek i pro mne, velmi dojemné. I na straně dětí zároveň velmi kvalitní herecké výkony.

Text výborně přenositelný i do českého prostředí. Jako sociální pracovnice, která s klienty a klientkami pravidelně navštěvovala úřad práce, musím ocenit, jak trefně je vystihnuto prostředí úřadu, jeho absurdita, bezmoc zúčastněných. Představení ve své realističnosti tragikomické, sen o nahodilém přerozdělování majetku lákavý.

Neotřelý muzikálový zážitek, účinkující zvládli pěvecky i herecky utáhnout venkovní prostor i pohyb po rozsáhlém lešení. To, že se vše odehrávalo venku a pod hvězdami bylo klíčové, uvnitř by to tolik nefungovalo, ale takto to bylo výborné.

Nevěděla jsem předem nic o Petru Léblovi, kontext inscenace jsem se dozvěděla až v diskuzi s režisérkou po představení. Přesto to byl úžasný zážitek, herečkou i tanečnicí skvěle ztvárněno zoufalství, vnitřní pnutí, emoční zmítání člověka s city a vášní pro někoho, kdo o těchto citech neví a/nebo je neopětuje.

Skvělé herecké výkony. Vydařené zpracování předlohy, nechyběly žádné pro mne významné pasáže. Inscenace vyšperkována tak, jak mám divadlo ráda - šťávy, krev, střepy, řev.

Pohlcující zážitek. Výborně zprostředkoval všechny rozporuplné pocity mj. raného mateřství. Výborný herecký výkon i scénografie.