Brňák

Viděl jsem dnes derniéru, takže trochu jsem se bál, jaké to bude, když hru stahují tak brzy (tuším 29 repríz). Ale slušná hra, dobrá scéna, kostýmy, hudba i herci. Režie Mikoláše Tyce dle mého vydolovala z předlohy maximum. Paradoxně nejslabší článek byl dle mne I. Ondříček. Nikoli vlastní vinou, prostě se na tuto roli naprosto nehodí. Těžko říci, zda šlo o chybu režiséra nebo dostal roli již předobsazenou. Nejlepší pak I. Vaňková a E. Studénková.

Byl jsem v Míru poprvé a vynikající prostředí. Snad jen v bufetu by místo rakouské vody dodané Coca-Colou mohlo být něco z Beskyd. Překvapil mne program zdarma. Hra vynikající, navzdory názvu v ní šlo i o jiné orgány, než ledviny. Dobře vyřešená scéna, světla, herci, zkrátka všechno. A díky snahám o ostravský "mrakodrap" má Diamond tower ještě další nečekanou dimenzi...

Viděl jsem v Brně na Kraví hoře (letní scéna Divadla Bolka Polívky). Dobrá oddechovka na léto, která pobaví. Zuzana Slavíková byla tak rozjetá, že jsem se bál, jestli neřekne "nejslabší máte padáka". Josef Carda dokazuje, že umí víc, než jen televizní pitvoření. Václav Vydra je samozřejmě elitní herec, byť zrovna na tuto roli se typově nehodil. Vynikající byl Miloslav Mejzlík jako připitomělý strýc Alfons. Kdybych před lety neviděl ve Slováckém divadle 1+2=6 (tedy tuto hru zpracovanou do jedné s 1+1=3 téhož autora), asi bych dal o deset procent více. Celkový dojem v Brně kazí to, že pořadatelé umožňují lidem nosit do hlediště nápoje a jídlo.

Skvělý výsměch všem přitroublým Gretám a aktivistům, kteří chtějí řídit svět. Protože když je tu oteplování, tak přece mají prostě pravdu a basta. Nevadí, že neumí zůčtovat ani sami se sebou. Místo argumentů mají lepidlo. Ale po hodině a třičtvrtě smíchu se člověk zamyslí a zjistí, že viděl (skvěle napsané, zinscenované, zrežírované i zahrané) mnohem víc. Naše životy běží rychleji, než jevištní točna. A každý z nás je v nějaké své soukromé časové smyčce. Původně jsem chtěl dát devadesát procent. Ale toto představení mne přimělo vyřešit jednu moji dlouho odkládanou soukromou věc. A za toto své zůčtování jsem přihodil ta zbývajícící procenta.

Viděl jsem před časem (když jsem tu ještě nebyl registrován) v Šumperku. Přestože nehráli v domácím prostředí, vše bylo perfektní, herci, kapela, zvuk i světla. Výkon Markéty Matulové je strhující, byť ostatní rozhodně nezaostávají. Kdyby mně někdo řekl, že bude na jevišti naživo zpívat Jednoho dne se vrátíš (ve scéně natáčení ve studiu dokonce vícekrát), myslel bych, že zešílel. Kdyby mi potom řekl, že na závěr nechá zaznít originál, asi už bych neřekl nic a myslel si, že režiséři by měli mít psychotesty jako řidiči busů. Ale Dianiška to udělal a M.M., všichni herci i všechny další složky představení v tom geniálně obstáli.

Výborná svěží komedie. Byli jsem na ní tři a všem se nám líbila. Až se člověk dosměje, tak mu dojde, že je to vlastně dost smutný příběh dvou lidí, kteří promrhali deset let nejproduktivnější části svých životů. Některé místní reálie ocení spíše domácí, ale přesto se vyplatí navštívit představení i přespolním. Výlet do blízkého Hradiště mohu doporučit všem, kterým se tvorba J. Šotkovského líbí v jeho domovském Městském divadle Brno. Hra je dost nemilosrdná k ČT, takže některým "koncesionářům" a obdivovatelům sterilní "veřejnoprávnosti" se líbit nebude. Zejména, když se na závěr v rámečku ukáže, co jsou v ČT vlastně zač...

Bídníky jsem za 32 let viděl ve třetí verzi. Pyramida otřesná, horko i když bylo venku 7 stupňů. V červnu nechci vidět. Zvuk, zejména v první půli, špatný, hudba překřikovala zpěváky. Scéna by ušla, až na barikádu, která kamenným lícem připomínala spíš přehradní hráz. Uličník, Štágr, Herčíková dobří, ostatní také. Režisér selhal mnohokrát, nejvíce ve scéně Javertovy sebevraždy. Jako když v Trháku režisér Kohoutek ztvárňoval scénu "nemůže se odtrhnout od okna" s lepidlem a paní Kozderkovou nemohli pak s parapetem naložit do taxíku... Skok se dá ztvárnit i bez skákání, ale to by světla musela lépe hrát. Osvětlení patřilo ke slabinám inscenace.