.........

Moc příjemně strávená hodina, ale převratné to pro mě nebylo. O hlavní postavě jsme se dozvěděli jen povrchní informace, její život mohl být rozhodně zajímavěji popsaný. Myslím si, že by drama, ve kterém se nic nestane, mělo mít nějaký výrazný prvek, kterým zaujme. Ten tady chyběl.
Myšlenka "stáří nezatížené gendrem" se do konečného představení moc nepodepsala - přestože byla hlavní a jediná (ženská) postava hraná mužem, je přeci jen lehké si dopředstavit, že je herec žena - talent pana Výtiska v tom pomáhá.
Zpracování i herecký výkon byl famózní, samotnému textu však něco chybělo. Dvěmi slovy bych můj zážitek popsal: celkem fajn.

Zda čekáte klasickou Maryšu, budete zklamaní. Tato se totiž nachází v nespecifikované době, která se však stále řídí pravidly tehdejší vesnice. Jenom ty kroje chybí.
Některé moderní prvky byly hrozné, přítomná témata (převážně domácí násilí) jsou zdůrazněná tak, že je pochytil i ten člověk, co za mnou během hry chrápal (v první půlce jsem soucítil, režisér značně škrtal ale ne vždy na správných místech).
Nakonec to však pro mě byl nezvykle emocionální zážitek. Výkony herců byly skvělé a celkový způsob zpracování na moje emoce hodně zapůsobil.
Z konstruktivní stránky by mé hodnocení bylo kolem 50%, z emocionální se můj zážitek blíží 90%.

Z tohoto představení jsem odcházel s tím, že si nejsem jistý, zda vůbec umím česky. Nevím, jestli to bylo samotným textem nebo inscenací, ale nějak jsem nedokázal pochytit nic, co bylo řečeno.
Výstřední a přehnané chování herců mě vyloženě iritovalo a k vyjádření jejich psychiky navíc nijak nepřispívalo.
Scénografie je podobně expresivní a stejně tak nezaujala. Samotné téma je podané způsobem, který mi nepřišel nikterak originální či zajímavý.

Čapky i samotnou hru Ze života hmyzu mám moc rád, ale toto podání mi opravdu nesedlo. Hlavní téma původního textu bylo téměř nerozluštitelné, místo toho, aby inscenace tento odkaz umocnila, ho spíše úplně vymazala.
Některé postavy byly na herce naroubované sílou, scénografie byla sice vizuálně působivá, ale v kontextu celého díla nefungovala, seriózní momenty vyzněly spíš absurdně a směšně, pokusy o komedii byly žalostné.
Udržet pozornost pro mě většinou není problém, ale i to byl tady boj.
Jediné, co se mi opravdu moc líbilo, byla hudba. Ale žádné množství nádherných písní zpívaných talentovaným sborem nemohlo zachránit zbytek zážitku.

jedno z nejlepších představení, na kterém jsem v roce 2024 byl. překvapilo mě, že dokáže jeden jediný herec udržet moji pozornost skoro dvě hodiny, aniž bych se jakkoliv musel přemáhat. a to i přes fakt, že je hra pomalejší a nějaký souvislý děj nemá. ten komplexní zármutek hlavní postavy však chytil moji pozornost a pustil ji až dlouho po představení.