Jentl

Slušně odvyprávěný příběh, který však mohl více pracovat s hlavním tématem hry. Režie se soustředila spíš na romantizující rovinu textu, k níž patřilo zejména milostné vzplanutí Hadas k Jentl (k ženě v mužském přestrojení). M. Štípková vytvořila i v této inscenaci věrohodnou postavu plnou odhodlání, vzdorovitosti, ale především byla výborná v nejednoznačném podání pravé identity a možné psychické poruchy příslušnosti k pohlaví. Z dalších herců bych vyzdvihl P. Jungmanovou a J. Hájka. Ostatní výkony solidní, vyjma H. Chmelaře. Jeho figurkaření, k němuž se v poslední době upíná, je nesnesitelné.

45%. Solidní, i když možná zbytečně dlouhá dramatizace Singerovy povídky. Inscenace trpí režijní nedůsledností J. Nvoty. Výklad se místy jeví jako polopatický, situace nemají často čitelný význam a dostatečně silný náboj. Nešťastně vystavěný konec. Poměrně dobrý dojem vzbuzují výkony M. Štípkové, J. Š. Hájka nebo P. Jungmanové, ale i oni na režijní vedení doplatili, jejich snaha se částečně míjí účinkem. Zejména v dramatičtějších pasážích působí P. Tenorová nechtěně komicky, výtku si zaslouží i povrchní figurkaření H. Chmelaře. Na repertoáru kladenského divadla jsou k vidění zdařilejší počiny.