Kafe, pivo, cigárko...

Oblíbené sebeironické příspěvky z blogu Marie Doležalové je lepší číst doma a vychutnat si je v klidu. Zde byly použity jen v malé míře a performeři na ně navázali dalšími akcemi, které s nadhledem a ironií textů ladily. Nazkoušené situace se jevily naprosto spontánně, jakoby vznikaly improvizací přímo na místě. Pohybové pasáže M. Zelinky a M. Talagy přicházely přirozeně a nenásilně. A když někoho z diváků napadne, že vlastně zaplatil nemalé vstupné za reklamu na knihu a pohybové projekty, může být pobaven nejen představením, ale sebeironicky i vlastní blbostí podobně jako autorka blogů. :-)

Propojení blogů M. Doležalové a pohybových vystoupení dvojice M. Zelinky a M. Talagy se ukázalo být jako šťastný nápad. Projekt by určitě nedopadl takhle dobře, kdyby byl každý z účinkujících napojen na jiný druh humoru. Všichni tři si na jevišti evidentně rozuměli, jejich svérázné vtipy i scénky fungovaly a bavily. Oceňuji i fakt, že představení skončilo v pravou chvíli – tedy před momentem, kdy by se začalo opakovat nebo nudit. To totiž bývá častý problém podobných inscenací.