Enigmatické variace aneb Láska až za hrob

Z mé strany se bohužel žádný velký divadelní zážitek nekonal. Asi jsem měl už od začátku problém přistoupit na to, že samotářský spisovatel nepřijímající návštěvy najednou souhlasí s rozhovorem a shodou okolností ten, koho si domů pustí, je s ním spřízněn více, než se může zdát. Po nějakých 20 minutách se mě zmocnil spánek a i přesto, že jsem pospával až do konce, byl jsem schopen vnímat děj i zvraty. Už to značí, že děj inscenace bohužel není z nejsilnějších ani nejzajímavějších. Za jediný klad inscenace tak považuji výkon M. Stránského, který svou postavu obdařil patřičným charismatem. To je ale zoufale málo! /25.9.2023 v Táboře/

Zručně vystavěný příběh, ale text mi přijde poněkud předvídatelný a nepříliš vrstevnatý, nemohu říci, že by mě přikoval (k dosti nepohodlnému dřevěnému) sedadlu. Pánové Stránský a Maléř jsou za ta léta opravdu sehraní, své projevy barví ostošest, akorát už to příliš nepřipomíná přirozený dialog dvou lidí, kteří se vidí poprvé v životě. Od M. Stránského trochu přepálená intenzita hlasitosti projevu, byl jsem upřímně rád, že sleduji ze zadních řad.

Zažil jsem něco, co jsem v divadle ještě nikdy nezažil. A že jsem toho viděl hodně... DĚKUJI! Víc nenapíši, protože nemám slov.

A Martine Stránský, klaním se před Vámi!

Čitelný rukopis E. E. Schmidta, výborné představení i oba protagonisté. Kdo půjde, nebude litovat.

Moc se mi to líbilo. Děkuji za krásné představení.

Moc se mi to líbilo. Děkuji za krásné představení.

Z mé strany se bohužel žádný velký divadelní zážitek nekonal. Asi jsem měl už od začátku problém přistoupit na to, že samotářský spisovatel nepřijímající návštěvy najednou souhlasí s rozhovorem a shodou okolností ten, koho si domů pustí, je s ním spřízněn více, než se může zdát. Po nějakých 20 minutách se mě zmocnil spánek a i přesto, že jsem pospával až do konce, byl jsem schopen vnímat děj i zvraty. Už to značí, že děj inscenace bohužel není z nejsilnějších ani nejzajímavějších. Za jediný klad inscenace tak považuji výkon M. Stránského, který svou postavu obdařil patřičným charismatem. To je ale zoufale málo! /25.9.2023 v Táboře/

Zručně vystavěný příběh, ale text mi přijde poněkud předvídatelný a nepříliš vrstevnatý, nemohu říci, že by mě přikoval (k dosti nepohodlnému dřevěnému) sedadlu. Pánové Stránský a Maléř jsou za ta léta opravdu sehraní, své projevy barví ostošest, akorát už to příliš nepřipomíná přirozený dialog dvou lidí, kteří se vidí poprvé v životě. Od M. Stránského trochu přepálená intenzita hlasitosti projevu, byl jsem upřímně rád, že sleduji ze zadních řad.

Zažil jsem něco, co jsem v divadle ještě nikdy nezažil. A že jsem toho viděl hodně... DĚKUJI! Víc nenapíši, protože nemám slov.

A Martine Stránský, klaním se před Vámi!

Čitelný rukopis E. E. Schmidta, výborné představení i oba protagonisté. Kdo půjde, nebude litovat.

Zručně vystavěný příběh, ale text mi přijde poněkud předvídatelný a nepříliš vrstevnatý, nemohu říci, že by mě přikoval (k dosti nepohodlnému dřevěnému) sedadlu. Pánové Stránský a Maléř jsou za ta léta opravdu sehraní, své projevy barví ostošest, akorát už to příliš nepřipomíná přirozený dialog dvou lidí, kteří se vidí poprvé v životě. Od M. Stránského trochu přepálená intenzita hlasitosti projevu, byl jsem upřímně rád, že sleduji ze zadních řad.

Z mé strany se bohužel žádný velký divadelní zážitek nekonal. Asi jsem měl už od začátku problém přistoupit na to, že samotářský spisovatel nepřijímající návštěvy najednou souhlasí s rozhovorem a shodou okolností ten, koho si domů pustí, je s ním spřízněn více, než se může zdát. Po nějakých 20 minutách se mě zmocnil spánek a i přesto, že jsem pospával až do konce, byl jsem schopen vnímat děj i zvraty. Už to značí, že děj inscenace bohužel není z nejsilnějších ani nejzajímavějších. Za jediný klad inscenace tak považuji výkon M. Stránského, který svou postavu obdařil patřičným charismatem. To je ale zoufale málo! /25.9.2023 v Táboře/

Zažil jsem něco, co jsem v divadle ještě nikdy nezažil. A že jsem toho viděl hodně... DĚKUJI! Víc nenapíši, protože nemám slov.

A Martine Stránský, klaním se před Vámi!

Čitelný rukopis E. E. Schmidta, výborné představení i oba protagonisté. Kdo půjde, nebude litovat.

Moc se mi to líbilo. Děkuji za krásné představení.