November

Ani mému srdci není tato hra příliš blízká, popravdě bych ji přes oceán radši vůbec nevozil. Z tohoto důvodu pro mě v tomto případě příliš nefunguje ani typická sázka Jiřího Bábka na text a herce jdoucí po "lidské stránce" postav. Ač je výsledek dosti odlišný od inscenace Buranteatru (o Fričově kladenské inscenaci ani nemluvě), prožitkově to vyjde nastejno, odlišný kulturní kontext je pro mě příliš velkou překážkou.

Měl jsem možnost vidět nastudování Listopadu v Buranteatru, na Kladně a v MDP. Inscenaci KČ, která tuto (mému srdci ne zcela blízkou) hru uvedla v české premiéře, jsem zhlédl až nyní. A musím konstatovat, že ji z těch čtyř verzí považuji za nejzdařilejší. Režie totiž textu věřila, stejně jako hercům, a tak se nesnažila hlavní postavu karikovat nebo zviditelňovat na úkor ostatních. Vznikla proto zábavná podívaná se dvěma vyrovnanými výkony V. Fridricha a Z. Velena, kdy se oba herci přirozeně doplňovali a vzájemně si přihrávali na smeč. Zároveň si však uchovala i hořký nádech toho celého dění...