Propast

11.4.2024 Kolonie v Rubinu. 1 rada, 60 min. Na kontakt.
Mladyma ocima. Muz (S. Krupa) a zena (J. Kozubkova) se probudi spolu v jedne posteli, s kocovinou, a jsou si cizi. Looserove, oba v depresi, s nizkym sebevedomim a nabehem k zavislostem kopou kolem sebe. Velmi presvedcive herecke vykony obou dvou (lepsi J. Kozubkova, rozptylovalo me jen jeji spodni pradlo) s humorem a nadhledem ktere prejdou do soukrome roviny a pak i do aktualnich problemu naseho globalniho sveta (uplne me dostala bozi zahradka a rodinna nit).
Podepisuji blog pana Holubce, a dekuji i damam Ferenzove a Fricove. Mam rad vasi poetiku

Stanislavskeho ctvrta stena.

Pár vtipných momentů, jinak z mého pohledu takové nudné nic. Bohužel. Problém bude spíše ve scénáři, výkon herečky a herce rozhodně špatný nebyl.

Minimalistický režijně-scénický koncept, který je přitom plně funkční, maximální náklad je ovšem na hercích a ti ho zvládají suverénně.
Napsané je to chytře, strukturovaně, v bezpečné vzdálenosti od hrozby "výplodu", jímž se obírání těmihle bezednými tématy může snadno stát. (Individuální deprese rezonuje s depresí celoplanetární a mezi oběma rovinami vznikají dost hezké mapy...)
Doporučuji nenechat se přepěchovat a ušetřit nějakou diváckou energii pro závěrečný stylistický zvrat (a jeho obsah). Což jsem sám neudělal - ale dojem zůstal silný. S pozdravem Rubínu!

11.4.2024 Kolonie v Rubinu. 1 rada, 60 min. Na kontakt.
Mladyma ocima. Muz (S. Krupa) a zena (J. Kozubkova) se probudi spolu v jedne posteli, s kocovinou, a jsou si cizi. Looserove, oba v depresi, s nizkym sebevedomim a nabehem k zavislostem kopou kolem sebe. Velmi presvedcive herecke vykony obou dvou (lepsi J. Kozubkova, rozptylovalo me jen jeji spodni pradlo) s humorem a nadhledem ktere prejdou do soukrome roviny a pak i do aktualnich problemu naseho globalniho sveta (uplne me dostala bozi zahradka a rodinna nit).
Podepisuji blog pana Holubce, a dekuji i damam Ferenzove a Fricove. Mam rad vasi poetiku

Stanislavskeho ctvrta stena.

Pár vtipných momentů, jinak z mého pohledu takové nudné nic. Bohužel. Problém bude spíše ve scénáři, výkon herečky a herce rozhodně špatný nebyl.

Minimalistický režijně-scénický koncept, který je přitom plně funkční, maximální náklad je ovšem na hercích a ti ho zvládají suverénně.
Napsané je to chytře, strukturovaně, v bezpečné vzdálenosti od hrozby "výplodu", jímž se obírání těmihle bezednými tématy může snadno stát. (Individuální deprese rezonuje s depresí celoplanetární a mezi oběma rovinami vznikají dost hezké mapy...)
Doporučuji nenechat se přepěchovat a ušetřit nějakou diváckou energii pro závěrečný stylistický zvrat (a jeho obsah). Což jsem sám neudělal - ale dojem zůstal silný. S pozdravem Rubínu!

11.4.2024 Kolonie v Rubinu. 1 rada, 60 min. Na kontakt.
Mladyma ocima. Muz (S. Krupa) a zena (J. Kozubkova) se probudi spolu v jedne posteli, s kocovinou, a jsou si cizi. Looserove, oba v depresi, s nizkym sebevedomim a nabehem k zavislostem kopou kolem sebe. Velmi presvedcive herecke vykony obou dvou (lepsi J. Kozubkova, rozptylovalo me jen jeji spodni pradlo) s humorem a nadhledem ktere prejdou do soukrome roviny a pak i do aktualnich problemu naseho globalniho sveta (uplne me dostala bozi zahradka a rodinna nit).
Podepisuji blog pana Holubce, a dekuji i damam Ferenzove a Fricove. Mam rad vasi poetiku

Stanislavskeho ctvrta stena.

Pár vtipných momentů, jinak z mého pohledu takové nudné nic. Bohužel. Problém bude spíše ve scénáři, výkon herečky a herce rozhodně špatný nebyl.

Minimalistický režijně-scénický koncept, který je přitom plně funkční, maximální náklad je ovšem na hercích a ti ho zvládají suverénně.
Napsané je to chytře, strukturovaně, v bezpečné vzdálenosti od hrozby "výplodu", jímž se obírání těmihle bezednými tématy může snadno stát. (Individuální deprese rezonuje s depresí celoplanetární a mezi oběma rovinami vznikají dost hezké mapy...)
Doporučuji nenechat se přepěchovat a ušetřit nějakou diváckou energii pro závěrečný stylistický zvrat (a jeho obsah). Což jsem sám neudělal - ale dojem zůstal silný. S pozdravem Rubínu!