Da Vinci

Hra je postavena na obligátní zápletce, kdy se manželský pár přenese do minulosti. Autoři sice s tématikou návštěvníků z budoucnosti pracují, nicméně spousta situací zůstává nevyužitých. Ústřední dvojice má poměrně vděčnou linku, ostatní herci jsou však víceméně odsouzeni ke stafáži. D. Verzichová s M. Pechlátem na sebe slyší, jejich výstupy baví, především pak ty pramenící z manželských přestřelek. Třetí výraznou postavou je da Vinci P. Oubrama, jenž ho modeluje jako mírně roztržitého umělce, kterého baví cokoli jiného víc než malířství. Nejzřetelnější problém inscenace tkví v režii, která plnohodnotně nevyužila prostor Otáčivého hlediště.

Autorská dvojice použila více či méně známá fakta o slavném Leonardovi (vč. choulostivějších) a zpracovala je do komedie s prvky sci-fi, v níž se mimo jiné cestuje v čase. Místy si počínali poměrně důvtipně, divácké atraktivitě by však neubralo, kdyby šli více pod povrch. Lascivnějším humorem občas přestřelili, naštěstí jím neklesli pod laťku vkusu. Prostor Otáčivého hlediště sám o sobě nebyl moc upotřeben, doplnily ho přidané kulisy a početní artisté, kteří bohužel zůstali jen nadbytečným vnějškovým efektem. V podání herců vše svižně plynulo, jak komedie žádá, výrazněji postavy obohatili zejména M. Pechlát a T. Kobr.

Autoři využívají koncept návratu v čase, ze kterého lze rozhodně vyždímat značný komediální potenciál. Režisér Petr Zelenka nepracuje v zámeckém parku poprvé, takže ví, jak s prostorem naložit. Točnu tedy využívá skoro nepřetržitě, inscenace tak má slušné tempo. Nechybí ji ani vtip, byť některé fórky jsou trochu lacinější. Velmi dobře si vede ústřední dvojice M.Pechlát a D.Verzichová. Zábavná letní podívaná, na kterou se vyplatí zajet. (více v článku na blogu)