Já jsem Krabat

Zpracování známých hororových pověstí, resp. pohádek. Předloha je možná většině diváků známá, přesto by text snesl obohacení o nějaká dovysvětlení pro neznalé. Tvůrci využívají světel meotaru k nezvyklé hře kombinující živou akci se stíny. Funguje i občasné doplnění hudebními motivy. Problematičtěji se jeví herecký projev. V roli Mistra je V. Chalupa tlačen k přehnanému střídání poloh ubírající postavě celistvost. A nově obsazený Š. Dohnálek ke Krabatovi zatím spíše hledá cestu.

Oblíbená legenda severních bratrů Slovanů v rukou Jakuba Maksymova. tentokrát však meotar nevadí, neboť inscenaci neválcuje, ale slouží jí. Všichni tři herci se drží své pololoutkové a výtvarné stylizace. Krásné lužickosrbské zpěvy, stínové divadlo, poetika, romantika, i trocha děsu. zkrátka Krabat, jak má být. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.