Sestry B.

Ke komentářům kolegů už opravdu nemám co dodat.

Sesterský vztah Lídy Baarové a Zorky Janů je dobrý námět pro zpracování. Autorka se vhodně soustředila na hlavní téma, které by při snaze o komplexní postižení složitých a nejednoznačných životních peripetií muselo ustoupit do pozadí. Hra se však stala sledem obrazů, které by si zasloužily více propracovat. Též by bylo vhodné lépe naložit s určitými podstatnými okolnostmi. Pro jeviště není text dostatečně dramatický a dalo by se říct, že „předepisuje“ hluchá místa. Režijní výklad vhodný, realizace standardní. Nasazení obou hereček výsledku pomohlo, ale vzhledem k textu ani nemohlo být spásným.

Dobrý námět, který by si zasloužil rozpracovat do celovečerního formátu. Jednotlivé scény sice nakonec poskládaly příběh s jistou výpovědní hodnotou, nicméně jednalo se spíš o přibližný a letmý pohled na dvě pozornosti hodné osobnosti. Je to škoda, poněvadž po zhlédnutí představení je zřejmé, že autorka dovede napsat dobré dialogy s darem zaujmout. Největší devízou inscenace je pak souhra obou hereček, i proto je divákovi líto, že se do niter L. Baarové a Z. Janů nemohly ponořit zásadněji. Na režii M. Bureše byla patrná občasná neobratnost, hlavně co se týče aranže předělů mezi scénami.

Tuto inscenaci si zařadím do škatulky rozhlasová hra na jevišti, která je nějakým způsobem divadelně ilustrována. A že k působivému obrazu někdy stačí hodně málo, jak obě herečky dokazují. Přesvědčivě rozehrávají mozaiku osudových momentů ze života sester B., ale k vykreslení zvoleného tématu chybí výraznější zapojení dobového kontextu (např. jak se k Zorce zachovali „kolegové“ z divadla), který by těm střípkům dodal podstatně větší dramatický náboj.

65 %. Inscenace, která si mě získala tím, že příběh nepředkládá nikterak polopatisticky, ale ponechává přiměřený prostor divákově imaginaci a nenásilně ho svede svést na cestu k možnosti utvoření si vlastního názoru na nahlížené téma. Tleskám s poklonou oběma hereckým protagonistkám, jejichž soustředěné a autentické výkony komorní prostředí Divadelního klubu Troníček pomáhá umocnit, současně je ovšem více než připraveno neprominout jim jakékoli případné zaškobrtnutí.