MeToo

Jak to říct ... využil bych slovo pana Suchého je to prostě zprskanec. Představení se bohužel zařadilo do méně povedených her v tomto jinak milém a přátelském divadle.

Musím souhlasit s názorem, že hra jako taková nedrží úplně pohromadě.
Pochvalu zaslouží opět pan Suchý a paní Molavcová ... a jejich role pana Sudého a paní liché.

Ve hře je pár velmi zdařilých písniček.
Pánové si přijdou na své v lechtivějších scénkách :) ... lépe sedět více vlevo :)

Hra je založena na nápadu,na který jsou nabalené různorodé situace,hudební čísla a scénky. Tato různorodost je jedním z hlavních problémů inscenace. Celé to (i ve srovnání s předchozími Suchého hrami) elementárně nedrží pohromadě. Divák si už po prvním jednání pokládá otázku, jak jednotlivé obrazy spolu vlastně souvisí? Druhým vážným problémem je vyložený amatérismus, který je zvláště patrný v nekonečných činoherních výstupech. Silnou stránkou hry je naopak profesionální hudební provedení a výstupy Suchého a Molavcové. Hra by potřebovala dramaturgické zásahy, zkrácení obrazů a zrychlení tempa.

Lehké, vtipné, aktuální, přitom moudré.

Jak to říct ... využil bych slovo pana Suchého je to prostě zprskanec. Představení se bohužel zařadilo do méně povedených her v tomto jinak milém a přátelském divadle.

Musím souhlasit s názorem, že hra jako taková nedrží úplně pohromadě.
Pochvalu zaslouží opět pan Suchý a paní Molavcová ... a jejich role pana Sudého a paní liché.

Ve hře je pár velmi zdařilých písniček.
Pánové si přijdou na své v lechtivějších scénkách :) ... lépe sedět více vlevo :)

Hra je založena na nápadu,na který jsou nabalené různorodé situace,hudební čísla a scénky. Tato různorodost je jedním z hlavních problémů inscenace. Celé to (i ve srovnání s předchozími Suchého hrami) elementárně nedrží pohromadě. Divák si už po prvním jednání pokládá otázku, jak jednotlivé obrazy spolu vlastně souvisí? Druhým vážným problémem je vyložený amatérismus, který je zvláště patrný v nekonečných činoherních výstupech. Silnou stránkou hry je naopak profesionální hudební provedení a výstupy Suchého a Molavcové. Hra by potřebovala dramaturgické zásahy, zkrácení obrazů a zrychlení tempa.

Lehké, vtipné, aktuální, přitom moudré.

Hra je založena na nápadu,na který jsou nabalené různorodé situace,hudební čísla a scénky. Tato různorodost je jedním z hlavních problémů inscenace. Celé to (i ve srovnání s předchozími Suchého hrami) elementárně nedrží pohromadě. Divák si už po prvním jednání pokládá otázku, jak jednotlivé obrazy spolu vlastně souvisí? Druhým vážným problémem je vyložený amatérismus, který je zvláště patrný v nekonečných činoherních výstupech. Silnou stránkou hry je naopak profesionální hudební provedení a výstupy Suchého a Molavcové. Hra by potřebovala dramaturgické zásahy, zkrácení obrazů a zrychlení tempa.

Lehké, vtipné, aktuální, přitom moudré.

Jak to říct ... využil bych slovo pana Suchého je to prostě zprskanec. Představení se bohužel zařadilo do méně povedených her v tomto jinak milém a přátelském divadle.

Musím souhlasit s názorem, že hra jako taková nedrží úplně pohromadě.
Pochvalu zaslouží opět pan Suchý a paní Molavcová ... a jejich role pana Sudého a paní liché.

Ve hře je pár velmi zdařilých písniček.
Pánové si přijdou na své v lechtivějších scénkách :) ... lépe sedět více vlevo :)