Lysistrata

Přebásnění Aristofanovy komedie od J. Suchého jsem znal ještě před návštěvou a vždy se mi líbilo svým moderním jazykem a svěžími verši, do kterých se podařilo vkusně vpašovat peprné výrazy. Semaforská inscenace mě nadchla méně, režijně se mi nejevila zcela zvládnutá. Hudebně na celkem dobré úrovni. Zhlédl jsem derniéru, kterou účinkující odehráli bez nároku na honorář, k čemuž se uvolili v souvislosti se špatnou finanční situací divadla. Představení mělo specifickou a příjemnou atmosféru, ale poetice Semaforu jsem ani při své druhé návštěvě na chuť nepřišel.

Dlouho jsem se obával do Semaforu zajít s tím, že pravděpodobně nepatřím ke generaci, jež by produkci tohoto divadla ocenila. Nicméně, máte-li podobné pochyby, určitě si zajděte na Lysistratu.

Jiří Suchý sice není herec, ovšem zcela jistě je básník, tento fakt je v inscenaci sebekriticky akceptován, výsledkem je velmi podařené představení doporučitelné každému.

A neodpustím si ještě jednu poznámku, přes záplavu mladých krásných dívek na jevišti musím konstatovat, že Jitka Molavcová je pořád "kus".