PRAHA
aktuální festivalyDivadlo pod Palmovkou [Studio PalmOFF]
<< Jak sbalit ženu 2.0 | Mlčení bobříků >>
Esther Bol (Asja Vološina)
Máma
Premiéra: 6.6.2024 | 1:35x
Překlad: Marcela Magdová. Úprava a dramaturgie: Marina Feltlová, Ladislav Stýblo. Výprava: Lenka Odvárková-Hollá. Hudba: Jan Šikl. Pohybová spolupráce: Daniela Hanelová. Režie: Tomáš Soldán.
Hra jedné z předních evropských dramatiček. Osobitá, otevřená a ironická zpověď temných zážitků, trapnosti a beznaděje mladé ženy žijící na jihu Ruska. Ženy, která, stejně jako ty před ní, touží uchopit skutečnost. Oslava narozenin skončila předevčírem, kocovina ještě trvá, ale jedna věc Olju teprve čeká. Musí otevřít poslední mámin dopis. Je jí osmadvacet. Přesně tolik bylo její mámě, když umřela. Před smrtí přitom napsala čtyřiadvacet dopisů, ke každým Oljiným narozeninám jeden. Teď zbývá přečíst ten poslední. Ještě je čas, nic se nesmí uspěchat. Ani druhé loučení s mámou. Přesto se někde v Olje už sbírá na všechno, co bude potom. Co bude potom? Když už teď její tělo ví, že...
Anketa 2023/24
Pro tuto inscenaci, stejně jako pro všechny ostatní s premiérou od září 2023 do srpna 2024, včetně hereckých výkonů, můžete hlasovat v naší výroční anketě.
Uzávěrka ankety je 9. prosince 2024.
Pro tuto inscenaci, stejně jako pro všechny ostatní s premiérou od září 2023 do srpna 2024, včetně hereckých výkonů, můžete hlasovat v naší výroční anketě.
Uzávěrka ankety je 9. prosince 2024.
Termíny představení
Hodnocení (10)
HODNOCENÍ REDAKCE
Iva Bryndová 70 %
27.9.2024 | 593 hodnocení
+ souhlasím
65% - Inscenace Tomáše Soldána předkládá působivé vyprávění hlavní hrdinky o vlastním životě i životě s dávno zesnulou matkou, stále přítomnou prostřednictvím dopisů. Díky řadě scénických i zvukových efektů nesklouzává k literárnosti, čemuž napomáhá vedle scénické hravosti v jednotlivých situacích i silný herecký výkon Terezy Dočkalové, která v intimním prostoru Studia předvádí velmi uměřený, soustředěný a propracovaný výkon, a její skvělá souhra s Rosalií Malinskou. I aktualizace ve zcizujícím výstupu přináší zásadní témata v zábavné a zajímavé formě, sevřené osobní vyprávění nicméně narušuje, tím spíš, že je v inscenaci jediná.
Helena Grégrová 80 % 
8.6.2024 | 1719 hodnocení
+ souhlasím
Otevřená intimní narozeninová reflexe plná bilančních pochyb o smyslu(plnosti) bytí. Dotěrnost stínů minulosti, obav z přítomnosti i mizérie budoucnosti zintenzivňují hmatatelnou potřebu hledání naděje. Mrazivě konkrétní připsané zcizovací intermezzo podtrhne naléhavost sdělení. T. Dočkalová v ústřední roli oslavenkyně opětovně podává mimořádný, detailně propracovaný herecký výkon, publikum doslova magnetizuje autenticitou prožitku. R. Malinská živě interpretuje téměř veškerou hudbu, zvuky, ruchy a vzruchy, přičemž ale zdaleka není jen jakýmsi ztělesněným echem depresivních myšlenek a nálad. Silný, emočně působivě doznívající divácký zážitek.
Jan Pařízek 70 %
6.6.2024 | 927 hodnocení
+ souhlasím
Životní příběh, který stojí za to vyprávět a jenž dokáže emočně zasáhnout. Moc se mi líbila hlavně první část, kde sem byl do něj opravdu naplno vtažen. Po určitém předělu, jehož umístění mi sice dává jasný smysl a má bezpochyby svůj význam, jsem se pak již bohužel nedokázal napojit v té intenzitě jako před ním. Nicméně není to samotný příběh co zde zasáhne, ale především vynikající výkon T. Dočkalové, jenž mu vdechla život. Její herecký projev dokáže strhnout a hlavně kvůli ní stojí na tuto inscenaci zajít.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
HMLT 70 %
6.11.2024 | 46 hodnocení
+ souhlasím
Ten, kdo zažívá pochybnosti o smyslu bytí, si potvrdí, že v tom není sám. Doporučuji ke zhlédnutí i všem konzervativcům, třeba si rozšíří obzory. Inscenace v čele s precizní Terezou Dočkalovou vyvolává množství dalších otázek a troufám si tvrdit, že o tom divadlo je. Kvituji zařazení této hry do Studia PalmOff. Díky menšímu prostoru jsem měla pocit, že jsem s herečkami přímo na jevišti a skvěle jsem se dokázala napojit.
Babitch 80 %
24.9.2024 | 83 hodnocení
+ souhlasím
Dotklo se mě to. Hra o výpovědi mojí generace o jiném pohledu na "život" než má generace mých rodičů.
R.JELEN.21 60 %
18.6.2024 | 256 hodnocení
+ souhlasím
Jsem dokonale rozpolcena, je to hezká inscenace, ale nezasáhla jak jsem předpokládala. Po Vlastovce (Studio dva), která mě doslova srala svou manipulaci, je osvobozující vědět, že jde dojmout i "přirozeně".
PS: Dejte mi vědět, pokud navštívíte obě inscenace jak to na Vás působí. Díky
PS: Dejte mi vědět, pokud navštívíte obě inscenace jak to na Vás působí. Díky
Jansvenda 90 %
22.9.2024 | 3 hodnocení
+ souhlasím
Úžasné představení. Mě zasáhlo asi především kvůli čiré síle emocí, které Tereza Dočkalová dokázala z víceméně neustávajícího monologu dostat. Za mě zmíněná témata (úmrtí matky, rodinná dynamika, znásilnění, hledání smyslu mimo děti) otevírají skvělé otázky pro každou generaci a pro obě pohlaví. Rusko je jasný podtext, ale neřekl bych, že to nějak hru ohraničuje. Přeci jen týpků, co se snaží ovládnout zemědělství, tu taky máme. Dodatkový rap stejně tak úžasný, takové mini Pussy Riot.
Jen ten konec jsem nějak vypustil, ale to bych řekl, že spíš bude mnou. Možná až moc otázek najednou.
Jen ten konec jsem nějak vypustil, ale to bych řekl, že spíš bude mnou. Možná až moc otázek najednou.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
