Divadlo na Vinohradech [jiné prostory]
Hugo von Hofmannsthal, Jean Sibelius, Frank Martin
Kdokoli
Premiéra: 19.3.2015 | 1:30x
Hudební projekt souboru Divadla na Vinohradech a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, uváděný v prostorách centra Pražská křižovatka (Kostel sv. Anny) v omezeném počtu repríz během jara 2015.
Hudební projekt souboru Divadla na Vinohradech a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, uváděný v prostorách centra Pražská křižovatka (Kostel sv. Anny) v omezeném počtu repríz během jara 2015.
Překlad: Věra Koubová. Dramaturgie: Martin Rudovský, Jan Vedral. Scéna: Pavel Kodeda. Kostýmy: Romana Redlová. Choreografie: Martin Pacek. Dirigent: Marko Ivanović. Režie: Jaroslava Šiktancová.
Poslední uvedení: květen 2015.
Poslední uvedení: květen 2015.
Ivan Řezáč, Roman Janál, Marie Štípková, Lukáš Příkazký, Andrea Elsnerová, Marie Radová, Vojtěch Bartoš, Daniela Kolářová, Jaromír Meduna, Markéta Frösslová, Michal Balcar / David Steigerwald, Marek Mikulášek, David Steigerwald / Michal Balcar, Ondřej Vacke / David Steigerwald, Iva Holubová, Tereza Krippnerová, Josefína Voverková...
Středověká anglická legenda a jedno ze základních děl evropské kultury, předváděné v různých podobách od 15. století, v německé adaptaci z počátku 20. století. Příběh Kohokoli, člověka, kterého na vrcholu jeho života zastihne Smrt s neúprosným požadavkem předložit bilanci svých skutků a úradků. Součástí projektu je provedení dvou hudebních děl (Sibeliova svita a Martinovy písně) inspirovaných tímto textem.
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (10)
HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer 50 %
22.5.2015 | 2052 hodnocení
+ souhlasím
Je dobře, že bylo připomenuto u nás pozapomenuté dílo s morálním poselstvím. Pro tento projekt byl Kostel sv. Anny vhodný, ale s prostorem by se dalo naložit účelněji a lépe. Přestože zpívané pasáže měly svou působivost, vzhledem k německému jazyku vlastně působily nadbytečně a ve výsledku byly spíše na škodu. Režisérka bohužel ve svém nedůsledném výkladu sklouzávala k prvnímu plánu, což platí i o některých až kýčovitých kostýmech. Jak už zde zaznělo, recitace nesehraného hereckého týmu byla velmi nevyrovnaná. Projekt neskončil vysloveným nezdarem, ale zážitek mohl být přínosnější.
Jan Pařízek 60 %
7.5.2015 | 928 hodnocení
+ souhlasím
I když to nebylo dokonalé, tak jsem rozhodně rád, že tento typ inscenace vznikl. Líbila se mi zejména činoherní část v níž opravdu zazářil I. Řezáč. Hudební motiv také nebyl špatný a měl své silné momenty, ale ne vždy to spolu dobře ladilo. Pěkné byly některé pěvecké pasáže BodyVoiceBand. U jiných pak byla o něco slabší recitační úroveň. Také mi moc nesedla německá operní část, která mě spíše odváděla od zbytku inscenace než více vtahovalo do děje. Ale určitě oceňuji zasazení do prostorů Pražské křižovatky, což výrazně pozvedlo vyznění celé hry a zvýšilo atmosféru jednotlivých scén. 65%
Jiří Landa 50 %
27.3.2015 | 3036 hodnocení
+ souhlasím
55% Velkolepý hudebně-činoherní projekt, který se v režii J. Šiktancové snažil propojit tři různá díla, skončil neslavně. Vznikla podivně nesourodá podívaná, z níž čišel patos a snaha zhmotnit "velké umění“. Viděnému ze všeho nejvíc scházela přirozenost, o níž si může nechat zdát např. R. Janál, jenž nedokázal písně interpretovat bez operních manýr. Co se týče činoherních pasáží, na rozdíl od skvělého přednesu I. Řezáče, J. Meduny či D. Kolářové, měla s textem potíže hlavně nejmladší generace včele s M. Radovou a M. Frösslovou. Výsledku nijak zásadně nenapomohl ani prostor Kostela sv. Anny.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Studený Čumáček 70 %
12.4.2020 | 431 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
67%
V divadle mě minulo, dík za záznam. Barokní freska autora, který u nás nebývá hrán často, navíc inscenovaná v sakrálním prostoru, se zcela vymyká standartu dramaturgie Vinohradského divadla, připomíná spíše pašijové hry. Herecky bez námitek, Ivan Řezáč jako Kdokoli podává uměřený silný výkon a to, co by se jinde jevilo jako přílišné rozmáchnutí, zde zcela odpovídá prostoru i náladě. Záznam neukazuje hloubku scény, nedokážu říct, zda bylo možné přes orchestr vidět i níž umístěné herecké akce na členité úzké scéně (spirálové schodiště, přední a zadní plán atd.). Krásné propracované kostýmy.
V divadle mě minulo, dík za záznam. Barokní freska autora, který u nás nebývá hrán často, navíc inscenovaná v sakrálním prostoru, se zcela vymyká standartu dramaturgie Vinohradského divadla, připomíná spíše pašijové hry. Herecky bez námitek, Ivan Řezáč jako Kdokoli podává uměřený silný výkon a to, co by se jinde jevilo jako přílišné rozmáchnutí, zde zcela odpovídá prostoru i náladě. Záznam neukazuje hloubku scény, nedokážu říct, zda bylo možné přes orchestr vidět i níž umístěné herecké akce na členité úzké scéně (spirálové schodiště, přední a zadní plán atd.). Krásné propracované kostýmy.
Vladimír Rogalewicz 90 %
11.4.2020 | 821 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Mimořádně zajímavý dramaturgický počin, který přiblížil stěžejní německé dílo, které je v Čechách spíše neznámé. Podle ostatních komentářů jsem měl obrovské štěstí, že jsem představení viděl až ze záznamu. Z tohoto pohledu se jednalo o mimořádnou inscenaci, kde byly vyvážené všechny složky - režie, využití prostoru, kostýmy, spojení deklamace a hudby, to vše završené skvělým Ivanem Řezáčem v roli Kohokoli. Zřejmě bylo špatně zvolené místo provedení - sedadla v dlouhé lodi Pražské křižovatky izolují diváky od herecké akce a činoherní představení degradují. (Záznam ze streamu, 11.4.2020)
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.