Smrt Člověka-Veverky

35% Režie (aspoň ty české) O. Mataje se sobě podobají jako vejce vejci. Ze zajímavých her většinou vytvoří fádní podívanou, v níž se mu jako první ztratí téma hry. V případě Smrti Člověka-Veverky šel ještě dál, poněvadž z nabídnuté inscenace nebylo de facto vůbec zřejmé, čím ho text zaujal a proč si ho vybral k realizaci. Herecky nesourodé, K. Vágnerová se na zhlédnuté repríze navíc neustále přeříkávala, což dost rušilo. Pokus o originálnější scénografii moc nevyšel. Kdyby se zůstalo u původně ohlášeného scénického čtení, výsledek by byl možná nakonec přesvědčivější.

64,99 % viz blog

Poslední inscenace „východně orientované“ Komedie bezděčně podtrhla jeho největší slabinu - bez zdatné režie není divadla. Horkou jehlou ušitá inscenace (což bylo přiznáno) pracuje s navozováním surreálných obrazů, které v kombinaci s fakty sestavují příběh kdysi skutečně existující radikalizované skupiny, falešného myšlení, spasitelských syndromů a hlavně teroristického konání. Oběť je pak personifikovaná člověkem-Veverkou. Místo mechanismů zla či psychologické rozehrávky jsme svědky jen řady ilustrací, děsu z výstřelů a mizerného (režijně nekočírovaného) herectví nových tváří v DK.

45%. Text kombinuje poněkud surrealistické výjevy s faktografickými informacemi o zakladatelích RAF. Bohužel se obávám, že režie nedokázala ze hry vypíchnout nějaké zásadní téma. Nepodařilo se mi vyvodit, proč právě v této chvíli sledovat vznik a vývoj dávno zaniklé teroristické organizace. K nějakému zobecnění vzniku zla v člověku totiž poslední inscenace souboru Company.cz v Divadle Komedie nedochází. Herecky je to nicméně celkem zdařilé, ve scénografii je patrná snaha o minimalismus, bez extrémně hlasitých výstřelů bych se asi obešel.