J. Sinclair: Umění braku on air

74,99% Má to být brak a je to brak. Atypická inscenace plná vtipných nápadů, pokleslá rozhlasová hra vznikne před vašima očima v přímém přenosu, zážitek, který rozhodně stojí za pozornost.

Experimentální inscenace založená na nejrůznějších audio efektech, přičemž mě bavilo sledovat jejich „výrobu“. I díky tomu hodinové představení ani chvíli nenudí. Ovšem těch ruchů a dalších podnětů je na druhou stranu tolik, že se v nich ztrácí samotný příběh Johna Sinclaira. Při tom všem „randálu“ je totiž velice náročné udržet pozornost. Dobrý projekt nabízející zase trochu něco nového a hlavně jiného...

Pozoruhodně zvizualizovaná audio show aneb originální exkurze do ruchařské kuchyně, ..až mi z toho místy přecházel zrak a sluch. Škoda jen, že se mezi těmi všemi efekty přece jenom trochu ztrácel samotný příběh.

Těžištěm inscenace je práce s „živě interpretovanou“ zvukovou složkou, kterou inscenační tým propracoval a herci se v ní obdivuhodně sehráli. Experimentu neupírám zajímavost, ale osobně jsem s takto koncipovaným tvarem zápasil. V přeplněné divadelní kavárně, kde se představení odehrává, jsem se obtížně koncentroval. Není zde moc dobrá akustika a byť byl hlas herců snímán do mikrofonů, některým bylo špatně rozumět (zejména T. Volánkové). Na řadu „divadelních“ akcí, fungujících spíše jako nevýznamný doplněk, nebylo z postranních úhlů vidět. Též přiznávám, že poetika „braků“ mě zvlášť nebere...

Audiovizuální zážitek. Zejména po zvukové a hudební stránce je to opravdu téměř dokonalé. Herecky též na velmi dobré úrovni prakticky od všech členů souboru. K tomu pro mě i dost zajímavé po dějové stránce. Byť pro ty kdo neholdují žánru tohoto typu (Hellboy, Avengers, Sandman či jiné) to možná nebude tak zábavné a chytlavé. Přesto věřím, že každý ocení zvolenou formu a provedení. Za mě opravdu divadelní zážitek.

Zajímavý a do značné míry originální koncept, který stojí za vidění. Mladí divadelníci si k inscenování rozhlasové hry vybrali "Sinclairovku", která jim dala dostatek prostoru vyřádit se v různých prostředích a na skutečně velice rozličných postavách.
Přes všechny klady ale vyznělo představení nekonzistentně, vizuální stránka místy mátla či rušila a konec, jakkoliv vtipný, byl poněkud násilný.