Kukura

Pochroumaný stav nejen české kultury je v představení vyobrazen bez jakéhokoliv obalu. Nejenom hercům, ale i publiku je tak nastaveno neúprosné zrcadlo, které pokrývá též zadní část scény. Juraj Kukura v jeho blízkosti pronáší skvostný monolog, ve kterém se ostře vymezuje vůči umění "nekonečných" seriálů. Nevinným svědkem tohoto lamentování, jež nikdy nebude vyslyšeno, je sám režisér inscenace ztvárněný J. Hájkem. Díky bližšímu propojení hlediště a jeviště skrze nápovědku či postavy sedící mezi diváky vyznívá hra značně komorně. Tento pocit umocňuje naturalistická loutka hlavního aktéra.

Kukura nehraje, je sám sebou. Naštvaný, či spíše znechucený úrovní společnosti a diváků , kteří oslavují "hercov v odpoludňajších seriáloch, ktoré by sa skôr hodilo vysielať dopoludnie pre dojčiace mamičky."

Herecké zkušenosti se úročí, smekám před schopností zapamatovat si a dynamicky "valit" tsunami vrstveného textu vždy s malou obměnou v jednotlivých iteracích, a přitom zvládat laškovat s publikem. 65%

Excelentny vykon. Presne toto mi uz dlho chybalo - vidiet niekoho, kto skutocne preziva to co hra, trpi, krici, chodi az na pokraji sialenstva. Niekedy je text az prilis zlozity (vyzeralo to, ze chcu ukazat, ze pan Kukura ma excelentnu pamat), ale to je sucastou.

Toto je ale hlavne hra o divadelnych vykonoch.

Hodně zajímavě pojatá hra o stavu divadla, kultury a společnosti. Netradiční vrstvení textu, neskutečný příval slov, která jsou bohužel pravdivá... První půlka hry byla hodně dobrá, ale ta druhá! Výstup V. Žilkové skvělý, pan Kukura fenomenální, má u mě za tuto náročnou roli veliký obdiv. A po příchodu perfektně vedené loutky jsem už jen zírala s otevřenou pusou. Podle mě rozhodně nedoceněná a málo navštěvovaná hra z nabitého repertoáru Činoherního klubu.

První půlka představení, kde měl velkou roli Juraj Kukura se mi líbila velmi, ale druhá půllka už pokulhávala. Moc se mi nelíbila ta část s Veronikou Žilkovou.

Vše podstatné již bylo řečeno. Inspirace Bernhardem (ale nikoli kopie), skvělý pan Kukura (snad ani nehraje), znamenitá a dobře obsazená paní Žilková ve vedlejší roli, nádherně zpracovaná i vedená loutka. Na druhou stranu textově nevyrovnané - chvílemi úžasné napětí, mimořádně trefné postřehy, chvílemi jsem buď vše nechápal nebo to možná chtělo škrtat.

Skvělý výkon Juraje Kukury a taktéž Veroniky Žilkové. V tom představení bylo vyřčeno tolik pravd a věcí, co se v současnosti dějí, že mě to překvapilo :) občas jsem trošku nepochopila, jak na sebe některé věci navazovali, ale jako celek to byl skvělý zážitek. (Viděno při hostování v Divadle Reduta v Brně.)

Velmi zajímavá kritika současných poměrů v kultuře, vynikající herecké výkony Juraje Kukury i Veroniky Žilkové. Pouze jsem nepochopil vztah loutka, Kukura a matka na konci. Ale obsluha loutky skvělá, stejně jako její zpracování.

velmi dobré herecké výkony, jak je v činoheráku zvykem, a zajímavá hra, akorát ten úplný konec s postavou L. Skopalové mi tam opravdu příliš neseděl

Naprosto souhlasím s hodnocením Jiřího Landy.10% navíc kvůli skvělé Veronice Žilkové.

Velmi vtipný a zároveň velmi smutný pohled na stav české kultury. Skvělý pan Kukura. 10% ubírá jen příliš velká odvozenost od děl T. Bernharda, sice neskrývaná, ale přeci jen intelektuální kopie...

Pochroumaný stav nejen české kultury je v představení vyobrazen bez jakéhokoliv obalu. Nejenom hercům, ale i publiku je tak nastaveno neúprosné zrcadlo, které pokrývá též zadní část scény. Juraj Kukura v jeho blízkosti pronáší skvostný monolog, ve kterém se ostře vymezuje vůči umění "nekonečných" seriálů. Nevinným svědkem tohoto lamentování, jež nikdy nebude vyslyšeno, je sám režisér inscenace ztvárněný J. Hájkem. Díky bližšímu propojení hlediště a jeviště skrze nápovědku či postavy sedící mezi diváky vyznívá hra značně komorně. Tento pocit umocňuje naturalistická loutka hlavního aktéra.

Kukura nehraje, je sám sebou. Naštvaný, či spíše znechucený úrovní společnosti a diváků , kteří oslavují "hercov v odpoludňajších seriáloch, ktoré by sa skôr hodilo vysielať dopoludnie pre dojčiace mamičky."

Herecké zkušenosti se úročí, smekám před schopností zapamatovat si a dynamicky "valit" tsunami vrstveného textu vždy s malou obměnou v jednotlivých iteracích, a přitom zvládat laškovat s publikem. 65%

Excelentny vykon. Presne toto mi uz dlho chybalo - vidiet niekoho, kto skutocne preziva to co hra, trpi, krici, chodi az na pokraji sialenstva. Niekedy je text az prilis zlozity (vyzeralo to, ze chcu ukazat, ze pan Kukura ma excelentnu pamat), ale to je sucastou.

Toto je ale hlavne hra o divadelnych vykonoch.

Hodně zajímavě pojatá hra o stavu divadla, kultury a společnosti. Netradiční vrstvení textu, neskutečný příval slov, která jsou bohužel pravdivá... První půlka hry byla hodně dobrá, ale ta druhá! Výstup V. Žilkové skvělý, pan Kukura fenomenální, má u mě za tuto náročnou roli veliký obdiv. A po příchodu perfektně vedené loutky jsem už jen zírala s otevřenou pusou. Podle mě rozhodně nedoceněná a málo navštěvovaná hra z nabitého repertoáru Činoherního klubu.

První půlka představení, kde měl velkou roli Juraj Kukura se mi líbila velmi, ale druhá půllka už pokulhávala. Moc se mi nelíbila ta část s Veronikou Žilkovou.

Vše podstatné již bylo řečeno. Inspirace Bernhardem (ale nikoli kopie), skvělý pan Kukura (snad ani nehraje), znamenitá a dobře obsazená paní Žilková ve vedlejší roli, nádherně zpracovaná i vedená loutka. Na druhou stranu textově nevyrovnané - chvílemi úžasné napětí, mimořádně trefné postřehy, chvílemi jsem buď vše nechápal nebo to možná chtělo škrtat.

Skvělý výkon Juraje Kukury a taktéž Veroniky Žilkové. V tom představení bylo vyřčeno tolik pravd a věcí, co se v současnosti dějí, že mě to překvapilo :) občas jsem trošku nepochopila, jak na sebe některé věci navazovali, ale jako celek to byl skvělý zážitek. (Viděno při hostování v Divadle Reduta v Brně.)

Velmi zajímavá kritika současných poměrů v kultuře, vynikající herecké výkony Juraje Kukury i Veroniky Žilkové. Pouze jsem nepochopil vztah loutka, Kukura a matka na konci. Ale obsluha loutky skvělá, stejně jako její zpracování.

velmi dobré herecké výkony, jak je v činoheráku zvykem, a zajímavá hra, akorát ten úplný konec s postavou L. Skopalové mi tam opravdu příliš neseděl

Naprosto souhlasím s hodnocením Jiřího Landy.10% navíc kvůli skvělé Veronice Žilkové.

Velmi vtipný a zároveň velmi smutný pohled na stav české kultury. Skvělý pan Kukura. 10% ubírá jen příliš velká odvozenost od děl T. Bernharda, sice neskrývaná, ale přeci jen intelektuální kopie...

Vše podstatné již bylo řečeno. Inspirace Bernhardem (ale nikoli kopie), skvělý pan Kukura (snad ani nehraje), znamenitá a dobře obsazená paní Žilková ve vedlejší roli, nádherně zpracovaná i vedená loutka. Na druhou stranu textově nevyrovnané - chvílemi úžasné napětí, mimořádně trefné postřehy, chvílemi jsem buď vše nechápal nebo to možná chtělo škrtat.

Pochroumaný stav nejen české kultury je v představení vyobrazen bez jakéhokoliv obalu. Nejenom hercům, ale i publiku je tak nastaveno neúprosné zrcadlo, které pokrývá též zadní část scény. Juraj Kukura v jeho blízkosti pronáší skvostný monolog, ve kterém se ostře vymezuje vůči umění "nekonečných" seriálů. Nevinným svědkem tohoto lamentování, jež nikdy nebude vyslyšeno, je sám režisér inscenace ztvárněný J. Hájkem. Díky bližšímu propojení hlediště a jeviště skrze nápovědku či postavy sedící mezi diváky vyznívá hra značně komorně. Tento pocit umocňuje naturalistická loutka hlavního aktéra.

velmi dobré herecké výkony, jak je v činoheráku zvykem, a zajímavá hra, akorát ten úplný konec s postavou L. Skopalové mi tam opravdu příliš neseděl

Hodně zajímavě pojatá hra o stavu divadla, kultury a společnosti. Netradiční vrstvení textu, neskutečný příval slov, která jsou bohužel pravdivá... První půlka hry byla hodně dobrá, ale ta druhá! Výstup V. Žilkové skvělý, pan Kukura fenomenální, má u mě za tuto náročnou roli veliký obdiv. A po příchodu perfektně vedené loutky jsem už jen zírala s otevřenou pusou. Podle mě rozhodně nedoceněná a málo navštěvovaná hra z nabitého repertoáru Činoherního klubu.

Skvělý výkon Juraje Kukury a taktéž Veroniky Žilkové. V tom představení bylo vyřčeno tolik pravd a věcí, co se v současnosti dějí, že mě to překvapilo :) občas jsem trošku nepochopila, jak na sebe některé věci navazovali, ale jako celek to byl skvělý zážitek. (Viděno při hostování v Divadle Reduta v Brně.)

První půlka představení, kde měl velkou roli Juraj Kukura se mi líbila velmi, ale druhá půllka už pokulhávala. Moc se mi nelíbila ta část s Veronikou Žilkovou.

Velmi zajímavá kritika současných poměrů v kultuře, vynikající herecké výkony Juraje Kukury i Veroniky Žilkové. Pouze jsem nepochopil vztah loutka, Kukura a matka na konci. Ale obsluha loutky skvělá, stejně jako její zpracování.

Kukura nehraje, je sám sebou. Naštvaný, či spíše znechucený úrovní společnosti a diváků , kteří oslavují "hercov v odpoludňajších seriáloch, ktoré by sa skôr hodilo vysielať dopoludnie pre dojčiace mamičky."

Herecké zkušenosti se úročí, smekám před schopností zapamatovat si a dynamicky "valit" tsunami vrstveného textu vždy s malou obměnou v jednotlivých iteracích, a přitom zvládat laškovat s publikem. 65%

Excelentny vykon. Presne toto mi uz dlho chybalo - vidiet niekoho, kto skutocne preziva to co hra, trpi, krici, chodi az na pokraji sialenstva. Niekedy je text az prilis zlozity (vyzeralo to, ze chcu ukazat, ze pan Kukura ma excelentnu pamat), ale to je sucastou.

Toto je ale hlavne hra o divadelnych vykonoch.

Velmi vtipný a zároveň velmi smutný pohled na stav české kultury. Skvělý pan Kukura. 10% ubírá jen příliš velká odvozenost od děl T. Bernharda, sice neskrývaná, ale přeci jen intelektuální kopie...

Naprosto souhlasím s hodnocením Jiřího Landy.10% navíc kvůli skvělé Veronice Žilkové.