Deadalos aneb Podivuhodný let

75%
Tak alespoň derniéru jsem stihla. Vynikající výkon Pavla Rímského coby pyšného Deadala, kterého dostihne jak vlastní svědomí, tak anticky boží trest.

V moderním zpracování známého tématu jistý potenciál vidím. Nekonvenční uchopení textu ze strany režiséra J. Friče pro mě přesvědčivé nebylo. Ano, zajímavá forma a osobité ztvárnění. Nemohl jsem se však zbavit pocitu, že režijní nápady nejsou obohacením, ale odvádějí pozornost a přebíjejí autorovy záměry. Navíc nebyl kladen důraz na základní souvislosti, které bylo někdy těžké pochopit. V mém výsledném dojmu převážily rozpaky a pocit, že by bylo záhodno hru divákům zpřístupnit jiným způsobem a lépe. Herci jistě dobře naplnili režisérovu vizi, navíc zaujali pohybově a pěvecky.

75% Zajímavě nahlédnutý příběh o Ikarově pádu, jenž kromě faktického naplnění násobně aplikuje i přenesený význam tohoto spojení. Autor si s jednotlivými postavami opravdu vyhrál a režisér Jan Frič do inscenace vnesl několik vskutku vydařených nápadů.

Celkově pak inscenace perfektně zapadá do rubínovské poetiky, za což jistě může i vysoká kompatibilita samotného textu s touto.

Jen řešení jeviště a hlediště je poněkud nešťastné, přesvědčte se, že mezi Vámi a hledištěm budou všichni aspoň o dvacet centimetrů nižší než Vy.