Central Park West

Problém spočívající v kontrastu témat středního věku a mládí herců už kolegové rozebrali, za sebe můžu jen dodat, že i když se z inscenace jaksi vytratil Woody Allen, pořád jsem se vlastně docela bavil.

V mnohém souhlasím s komentářem M. Nováka. Doplnil bych, že kromě paradoxů mi velmi scházela ironie, kterou mám na Allenovi rád. Režisér nedovedl herce k obsáhnutí vrstevnatého textu, který aktéři více či méně přesvědčivě odříkali. Nevím, čí výkon byl podle MN nepovedený, za mě byla slabá zejména A. Fixová, která nebyla na roli dostatečně zralá a která si nerozuměla se sarkasmy, na nichž part víceméně stojí. Naopak velmi dobrý P. Stach, ostatní v mezích standardu. Repríza měla u publika velmi živý ohlas, ale o ten se postarali převážně pozvaní kamarádi, upozorňující na sebe hlasitým smíchem.

Allenův text pojatý groteska. Má to tu výhodu, že herci mohou všechny komické situace ždímat, co to dá. Nevýhodou je, že se ke slovu příliš nedostane téma krize středního věku, které je na mnoha místech textu navozeno.

Central Park West lze jistě hrát jako hořkou grotesku a dovést ji k výmluvné pointě. Přesto by se z toho neměla vytratit patologičnost tématu, otázky „proč“ i otázka tzv. krize středního věku (na to jsou obsazeni moc mladí herci). Allen vše tak hezky naťukává v nespočtu drobných paradoxů. Nevyrovnané herecké výkony, přesněji jeden se nepoved...