Biblické reference v JCS vs. přebásnění Michaela Prostějovského.

Když jsem před pár lety začala intenzivně poslouchat anglickou verzi muzikálu Jesus Christ Superstar, byla jsem překvapená, jak často v textu autoři citují/parafrázují evangelia a Bibli vůbec, i když jejich verze pašijí je samozřejmě dost apokryfní. Velmi oblíbený a chválený, spíš by se dalo říct kultovní český překlad Michaela Prostějovského, je ve většině textu věrný originálu, ale občas dle mě nechápe některé biblické reference. Jsou dokonce místa, která český překlad úplně vynechává, a pak také pasáže, které jsou tak trochu v českém překladu ztracené. Marně jsem na tohle téma hledala na českém internetu nějaký text nebo překladatelskou diplomku, nakonec jsem pár svých postřehů sepsala do tohoto článku.

V roce 2025 uplyne 55 let od vydání první nahrávky rockové opery Jesus Christ Superstar (dále JCS), jehož tvůrci jsou Tim Rice (autor libreta) a Andrew Lloyd Weber (autor hudby). Slavné konceptuální album bylo zveřejněno 27. října 1970. První oficiální jevištní nastudování vniklo až následně, autoři i producenti se báli kontroverznosti tématu. Už krátce po vyjití alba nicméně začaly spontánně vznikat amatérské dramatizace, následně vznikl film a řada jevištních adaptací. Celé dílo (ať už mu říkáme opera nebo muzikál) se postupně dočkalo obrovské celosvětové popularity.

Michael Prostějovský se stal dvorním překladatelem muzikálů Tima Riceho do češtiny a podle jeho slov mezi nimi panuje dokonce taková důvěra, že schvalovací řízení českých textů je ze strany Tima Riceho jen formalita.

„Pomiluj nás Kriste“ je prostě geniální, asi všichni si ze školy pamatujeme „Hospodine, pomiluj ny“ a jak bizarně nám to znělo a do písně zélótů se to přesně hodí (pak už jen člověk čeká, kdy přijde „Krleš! Krleš! Krleš!“). Říká se, že při překládání je důležitější ovládat cílový jazyk než jazyk originální. Při přebásňování muzikálů to určitě platí dvojnásobně. Z tohoto pohledu můžeme být na český překlad určitě hrdí. Je známé, jak citlivě pan Prostějovský ve svém textu pracuje s češtinou, např. s přízvukem a samohláskami („Zdá se však v nepořádku mnohé kolem nás. Kéž se všechno vrátí, pojďme příběh náš psát od prvních řádků.“). V tohle článku mi ale jde o biblické reference a o to, nakolik se odráží v přebásnění Michaela Prostějovského.

1) Píseň „Hosana“: „nikdo neumlčí slávu, jež kámen probouzí“ je sice zajímavý překlad, ale je to přesně to místo, kde se ztratilo Ježíšovo „Budou-li oni mlčet, bude volat kamení“ (Luk 19,40). M. Prostějovský zmínku o „rocks and stones“ („skálách a kamenech“) interpretuje tak, že dav zpívá svoje „Hosana!“ tak silně, že by to probudilo i kámen. To je sice kreativní překlad (navíc s použitím českého idiomu), ale vůbec to nesouvisí se slovní přestřelkou, kterou má Ježíš s farizeji, kde se vyjadřuje tak radikálně, že ho to ve výsledku stojí život. V původním textu muzikálu slyšíme: „Nothing can be done to stop the shouting. If every tongue were stilled the noise would still continue. The rocks and stones themselves would start to sing.“ Doslova přeloženo „Ten křik nemůžete zastavit. I kdyby byl každý jazyk umlčen, skály a kameny samotné by začaly zpívat.“ Začaly by zpívat, kdyby byli umlčeni lidé, protože by to nemohly (ty skály a kameny) vydržet a musely by samy začít křičet „Hosana!“ Originální text JCS tady (i jinde) úplně přirozeně vychází z evangelia, které parafrázuje.

2) Jednu z nejsilnějších písní muzikálu, „Poor Jerusalem“ („Ubohý Jeruzalém“), který následuje po písni Šimona Zélóty, a kde Ježíš předpovídá zkázu Jeruzaléma i vlastní smrt, a na konci říká „abys přemohl smrt, musíš zemřít“, pan Prostějovský dle mě vůbec nepochopil, jeho text nemá stejný význam jako originál a jeho konec ani nedává smysl. Naopak T. Rice zde velmi citlivě pracuje se známými evangelijními verši.

Český text uvádím celý (plus vždy komentář v závorce), protože se jedná o velmi krátkou pasáž.

• „Nikdo z vás, Šimon, davy, ani kněží, ani židé, ani Řím, ba ani co já vím, dvanáct mých nejbližších, jak se zdá vůbec netuší, co je moc a sláva.“ (Tato část je v pořádku, i když se do české verze nevešlo vše. Chybí „nor Judas … nor the scribes … nor doomed Jerusalem itself“ tedy „ani Jidáš… ani zákoníci… ani sám ke zkáze odsouzený Jeruzalém“.)
• „Jak jen tíží sláva, co je to mít moc, jak jen tíží moc.“ (Tento text je v překladu navíc. Nic o „tíži“ moci a slávy v původním textu vůbec není, sem to nepatří, tato pasáž reinterpretuje původní text, otáčí význam úplně jinam, navíc je nekonzistentní s tím, co Ježíš učil, Ježíšovo pojetí moci je ve zkratce „Kdo chceš být mezi lidmi nejmocnější, staň se služebníkem všech“, viz např. Marek 10,43).
• „Ó kéž, jak já pravdu znal by Jerusalem náš, on před ní však oči zavírá.“ (Tato pasáž je pořádku. Originál: „If you knew all that I knew, my poor Jerusalem. You'd see the truth, but you close your eyes.“)
• „Lehčí je smrt než strasti žití,“ (V původním textu to takto není, zde navíc není asi překlad ustálený, slyšela jsem i verzi „Lehčí než smrt jsou strasti žití“, tedy s opačným významem, ale to je asi jedno, tak jako tak je původní věta ohnutá a tím pomáhá deformovat celý tento jednoduchý song v české verzi do jakéhosi pateticky zamlženého ezoblábolu, v originále je zde prosté „While you live, your troubles are many, poor Jerusalem.“ tedy „Dokud žiješ, máš mnoho problémů, ubohý Jeruzaléme.“)
• „nad ní zvítězíš, v té chvíli chvil, jakmile umíráš“ (Ani tato stěžejní pasáž se nepovedla, je nicméně pravda, že překladatel tady má mimořádně těžkou úlohu, v originále je velmi úsporně vyjádřena paradoxní myšlenka Ježíšovy oběti „To conquer death you only have to die.“ tedy „Abys porazil smrt/aby sis podrobil smrt, musíš (pouze) zemřít.“)

Ježíš mluví o tom, že aby porazil smrt, tak musí se obětovat, bude muset zemřít. Že v tom je skutečná moc a sláva, ne v obvykle chápaných atributech moci a slávy (které zde reprezentuje město Jeruzalém a hlavně davy zfanatizovaných lidí toužících po politickém převratu), ale v oběti.

Když v první řadě True Detective říká Rust, že má na zdi pověšený kříž, ne proto že je křesťan, ale proto, že je zvyklý meditovat o sebeobětování, o možnosti „nechat sám sebe dobrovolně ukřižovat“, tak nám to vystřelí mozek z hlavy. Zde jde bohužel o promeškanou příležitost, nevyužitý moment pro gradaci připravenou předchozí písní Šimona Zélóty.

Nemyslím, že by šlo o moji interpretaci. Totiž, i když Rice s Weberem celou dobu nechávají diváka, aby pochyboval spolu s Jidášem, zda je Ježíš víc než obyčejný člověk, to že Ježíš v jejich pojetí moc dobře ví, že jde do Jeruzaléma na smrt, je jasné jak z této pasáže, tak z Ježíšovy emotivní modlitby v Getsemanské zahradě.

3) Pilátův soud je v české verzi o něco zkrácený a vypadly tam některé pasáže s přímými citacemi Pilátových výroků z 18. a 19. kapitoly Janova evangelia (ze kterých evidentně vychází Tim Rice): vynecháno je známé „Behold the man!“ („Ejhle člověk“) ... chybí „Where are you from Jesus?“ („Odkud jsi?“) a dále chybí vydírání Piláta Židy (Jan 19,12), kterým ho definitivně dotlačili, kam chtěli. Celý soud je tedy v české verzi osekaný a zjednodušený (trošku se ztratila gradace textu) a míň biblický (i když stále bez problémů srozumitelný).

4) Stále Pilátův soud: Ježíšova slova, že Pilátova moc pochází shůry jsou přeložena, že pochází „z neznámých míst“, což je nesmysl. Ježíš prostě jen argumentuje, že úředník Pilát byl někým (nadřízeným) na svoje místo dosazen. Ten někdo nad ním je původcem jeho moci, nikoli Pilát sám. Stačí otevřít evangelium, Jan 19,11 „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry.“

5) Stále Pilátův soud: klasická chyba, kterou jsem viděla ve více překladech (např. v českých titulcích k JCS): „We have no law to put a man to death“ je přeloženo jako „Smrt jako trest neuznal zákon náš“. Velerada tu chce Ježíše odsoudit za rouhání podle Mojžíšova zákona (takže právě naopak, oni trest smrti v zákoně mají a chtějí ho aplikovat), ale kvůli protektorátu Římanů nad svým územím nemají právo („no law“) vynést rozsudek smrti. Tak trochu chyták...

6) Kaifášův výrok „Nechápete, že je pro nás lepší, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby celý tento národ zahynul?“ (Jan 11,49; Jan 18,14), má v původním textu o zasedání velerady odraz v pasáži „because of one man“ tj. „kvůli jednomu člověku“ (píseň „Jesus must die“). V českém textu tahle reference chybí, což je škoda (samozřejmě je to kvůli tomu, aby se daný verš dal zpívat, takže se nejedná o kritiku překladu, jen další pobídku ke čtení a poslechu originálu. V české překladu zde máme větu „I nás pak zahubí Řím.“

7) Proč ten shon („What's The Buzz“): opakované naléhání zradikalizovaných učedníků „When do we ride into Jerusalem?“ („Kdy vyrazíme na Jeruzalém?“) je přeloženo „Ty se ptáš cestou na Jeruzalém“, tím to ztrácí původní smysl (apel učedníků na Ježíše).

8) V původním textu „Hosanna“ slyším malou parafrázi na blahoslavenství („Sing me a song, but not for me alone. Sing out for yourselves, for you are blessed. There is not one of you who cannot win the kingdom. The slow, the suffering, the quick, the dead.“). V českém zpracování se tahle sloka z nějakého neznámého důvodu vynechává. Zajímavostí je, že český překlad této pasáže od Prostějovského zřejmě existuje (našla jsem ho jako text na internetu, ale v českých audiích i videích chybí), ale tam by mě netrklo, že jde o blahoslavenství: „Zpívejte si se mnou, ale nejen pro mne, sami pro sebe pro vaši spásu. Každý jeden tady z vás může dosáhnout i nebe. Trpící, nemocní a všude zní: Hosana...“ Tento překlad je samozřejmě v pořádku, ale reference na blahoslavenství se ztratila.

9) V předchozím bodě zmíněný verš končí zvláštně znějící frází „the quick, the dead“. Jde o anglický idiom ze 16. století pocházející z Bible (2 Tm 4,1). Quick tehdy znamenalo mj. „živý“, nejen „rychlý“ jako dnes. V této archaické podobě ho cituje i Bible krále Jakuba (KJV) a Shakespeare v Hamletovi. Tento biblický verš je použit také v Krédu. Česky „(přijde soudit) živé i mrtvé“. V českém překladu konec Ježíšovy myšlenky není vůbec přeložený (viz předchozí bod, kde je přepsaná celá tahle pasáž česky). Vzhledem k archaičnosti a tím pádem nesrozumitelnosti téhle věty by mě zajímalo, proč tenhle idiom vlastně použil Tim Rice, třeba ho to fascinovalo podobně jako p. Prostějovského "Hospodine, pomiluj ny"? Dokonce v textu udělal vtípek se slovy „slow“ a „quick“.

10) A ještě k Hosana. Poslední (ironická) věta z refrénu („Hey JC, JC won't you die for me?“ tj. „Hej Ježíši, neumřeš za mě?“), kterou píseň vrcholí, je v češtině vynechaná. Škoda! Předzvěst toho, že se dav brzy obrátí proti Ježíšovi...

11) Jen tak na okraj a spíš do závorky: dnes jsem si všimla v české verzi ještě jedné možné reference na Bibli, ale myslím, že je to jen shoda okolností a ne úmysl. Ježíš zpívá v české verzi v Getsemanské zahradě: „Vznáším se jak nad propastí“, což je možné srovnat s úplným začátkem Bible, kde se Duch Boží vznáší nad vodami a nad propastí je tma (Gen 1,2).

12) Na závěr naopak něco z evangelia, co má Michael Prostějovský oproti Timu Ricemu navíc. Začátek písně Máří Magdalény začíná v angličtině jednoduchým „Nevím, jak ho milovat“ („I don’t know how to love him“), zatímco „Mít rád bližního svého, co na tom je tak zlého?“ je velmi zdařilý až geniální překlad Michaela Prostějovského (kde vědomě cituje Bibli). Stejnou větu („Nevím, jak ho milovat“) zpívá v originálu v angličtině jak Máří Magdaléna, tak později Jidáš, toto zdvojení bohužel v češtině nemohlo být zachováno (právě kvůli kreativnímu překladu M. Prostějovského, který se ale pak nehodí do Jidášovy pasáže), určitě vás ale tento hodně nápadný (je tam i stejná melodie) vnitřní odkaz potěší, až uslyšíte JCS v originále.

Pokud máte vztah k angličtině, určitě Jesus Christ Superstar v originálu zkuste. Kterou nahrávku si opatřit? To by bylo téma na další článek. Rozhodující pro popularitu muzikálu bylo konceptuální album z roku 1970 (kde ale nejsou všechny písně, některé totiž vznikly později než tato nahrávka), klasickou záležitostí je i film z roku 1973 (na YouTube můžete najít třeba i nahrávku, kde představitel Jidáše z tohoto filmu, fenomenální zpěvák Carl Anderson, zpívá „Gethsemane“). Za méně povedené je považováno filmově-divadelní zpracování z roku 2000 (mně se zrovna tady líbí Šimon Zélóta).

Existuje také relativně nová verze z USA, která získala několik cen Emmy (2018), mě ale za srdce bohužel nechytla. Pro fanoušky je určitě povinností i australská (1992, hlavní role John Farnham a Jon Stevens) nebo dost speciální verze švédská (2014, hlavní role Ola Salo a Peter Johansson), obě ve svých zemích původu velmi populární.

Já bych vaší pozornosti ráda doporučila nahrávku z živého vystoupení z Jesus Christ Superstar Arena Tour z roku 2012 z Velké Británie. Tahle málo známá verze má zajímavý casting, skvělé herecké i pěvecké i muzikantské výkony (Jidáše zpívá známý australský skladatel (také komik, herec, spisovatel, hudebník…) Tim Minchin, Máří Magdalénu pak Spice Girl Mel C), brilantní režii, scénu, kameru, střih, a navíc atmosféru živého vystoupení. Pro mě láska na první shlédnutí. I když jsem na ně narazila vlastně náhodou: na Velikonoce 2020 (v době celosvětového koronavirového lock-downu) dal Andrew Lloyd Weber tuto nahrávku na dva dny zdarma k dispozici na YouTube v rámci charitativní akce #showmustgoon. Není to představení přijímané zcela bez výhrad, ale závěrečná kontroverzní píseň Superstar tak pozoruhodně emotivně celé představení graduje, že jsem se u ní napoprvé rozbrečela. Unikátní je také hodně civilní pojetí role Ježíše, kterého ztvárnil Ben Forster.

Aktuálně nejvíc poslouchám studiovou nahrávku Jesus Christ Superstar (1996 London Cast). Určitě si také najdete svého favorita…

Yalka

Inspirováno živým vystoupením pásma písní z JCS v Brně v Židenicích 17.04.2024 (projekt Muzikál v kostele)