Prezentovaný text se vyznačuje především primitivním humorem a hloupoučkou zápletkou. Nevidím tedy jediný důvod, proč by měl být uváděn na tak velké scéně, jakou bezpochyby je Divadlo Na Fidlovačce. Režisér všechny nedostatky ještě prohloubil tím, že jednotlivé obrazy oddělil rockovou hudbou nebo nutil herce k neustálému používání citoslovců typu "cvak cvak" či "lomc lomc" ve chvílích, kdy na scéně uzamykali náznaky dveří nebo do nich jakoby mlátili.

Celé představení je pak prosyceno rádoby vtípky, které povětšinou odkazují pouze k jedinému tématu, kterým je samozřejmě sex a věci s ním spojené. Sám jsem se divil, jak málo divákům stačí k tomu, aby se začali smát. Hlasitý chechot se v sále rozezněl dokonce i ve chvíli, kdy představitel hlavní role začal mávat rozepnutým opaskem.

Obzvláště příšerné pak byly výstupy E. Nezvalové, která přehrávala ve všech rolích, jež jí byly svěřeny. Dotyčná nejprve vběhla do hlediště s košem na prádlo a začala mluvit slovensky. Následně roztáhla jakýsi ubrus napříč celou šestou řadou a požádala J. Poláška, aby jí jej pomohl natáhnout. Další postavou byla hlasitě se chechtající sousedka, jež pobíhala po jevišti s plyšovým psem, kterého málem umlátila k smrti. Vše pak bylo zakončeno v roli asistentky ředitele rozhlasu. Ta dokonce části textu odzpívala v podobě operních árií, mj. té z Mozartovy Kouzelné flétny.

Z celého představení byly opravdu vtipné snad jen narážky na Andreje Babiše či probíhající parlamentní volby z úst J. Poláška, které se ale v původní hře opravdu nenacházejí. Tesařův text vnáší na jeviště vkusný humor výhradně v případě některých improvizovaných rozhlasových přenosů, kdy se hlavní postava snaží posluchačům různými způsoby dokázat, že se skutečně nachází v Africe a nikoliv v Praze. Výborný byl v tomto směru především rozhovor s "kamburským ministrem" v podání K. Zimy.

alternace 08. 10. 2021 - Lada Jelínková, Karel Zima, Zdeněk Maryška