Milý Ničiteli,
myslím, že jste opravdu udělal chybu, když jste odešel v půlce představení.
Autor a potažmo režisér, dle mého názoru koketují s myšlenkou překvapení v druhé části. Nevím, zda to není trochu sebevražedné, protože někteří opravdu odejdou a sdělení se jim, tedy nedostane. První polovina je opravdu chudší na myšlenky, jedinou opravdu významnou mi přišlo odsouzení demokracie, ale o to víc jich je v druhé půli. Celkově je první část chaotičtější, vyvolávající jen pocity. Narozdíl od vás mne hudební a rytmický doprovod nerušil, naopak ho hodnotím, jako velmi zajímavý prvek.
Máte pravdu, že královna Ginevra byla v první polovině hlavně okouzlující, v druhé jste přišel o její herecký koncert v dialozích s Elainou a sirem Lancelotem. Rozhovor Ginevry s Elainou oprvdu připomíná jakýkoliv zajímavý dialog dvou sokyní a mohl by být vytržený i z amerického seriálu, působí živě a barvitě. Nádherný je i rozhovor Mordreda s matkou. Věřím, že leckterý rodič se u něj zamyslí. Já se zas zamýšlím nad tím, proč režisér do rolí mužů obsadil ženy. Bylo to velmi hravé a zajimavé. Já si jen neumím zodpověďět, co tím chtěl režisér říct.
Ač je to opravdu velmi moderní pojetí, tak v závěru všem dochází, že je nutný návrat ke kořenům a krásně zde v postavě Galahada vyznívá křesťanská zvěst.