Blog uživatelů i-divadla
Divadlo pod Palmovkou - Ať žije královna!
vydáno: 24.11.2007, Mouser
Kdo má rád zároveň historii (anglickou především) a výrazné herecké divadlo, určitě ho zaujme nová inscenace režiséra Petra Kracika Ať žije královna! v Divadle pod Palmovkou. Linie náročného hereckého divadla se libeňská scéna drží už mnoho let a téma nejznámějšího konfliktu tudorovské Anglie, tedy královen Alžběty I. a Marie Stuartovny, je další příležitost pro potvrzení této koncepce. Z mnoha zpracování tématu si DPP šťastně vybralo hru Roberta Bolta, který byl nejen dramatikem, ale i přímo historikem - specialistou na dané období. Takže z jeviště často promlouvají citace z autentických materiálů, děj je věrnou historickou freskou.
Zuzana Slavíková (Alžběta I.) a Jitka Čvančarová (Marie Stuartovna) mají obrovsky náročný úkol tohle odehrát. Styl inscenace je asi záměrně takový, že si to musí odvalit samy. Zvláštností totiž je, že se na jevišti (stejně jako v historii) obě postavy nesetkají a výjevy se střídají, přitom postavy královen jsou pro dramatické napětí určující. Oceňuju proto, že se z toho nestal jen jakýsi „orloj“ výstupů. To, že výkony obou hlavních protagonistek jsou opravdu parádní, „nepřibližné“ a nezapomenutelné, je svým dílem dáno i tím, že inscenace je dobře vystavěna. Kdyby se však k plnému soustředění na herecké divadlo přidaly nějaké další souznící prvky (trochu výraznější využití scény, scénické hudby, divadelní fantazie...), inscenace by jistě patřila k top zážitkům roku.
Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 70 %.
Zuzana Slavíková (Alžběta I.) a Jitka Čvančarová (Marie Stuartovna) mají obrovsky náročný úkol tohle odehrát. Styl inscenace je asi záměrně takový, že si to musí odvalit samy. Zvláštností totiž je, že se na jevišti (stejně jako v historii) obě postavy nesetkají a výjevy se střídají, přitom postavy královen jsou pro dramatické napětí určující. Oceňuju proto, že se z toho nestal jen jakýsi „orloj“ výstupů. To, že výkony obou hlavních protagonistek jsou opravdu parádní, „nepřibližné“ a nezapomenutelné, je svým dílem dáno i tím, že inscenace je dobře vystavěna. Kdyby se však k plnému soustředění na herecké divadlo přidaly nějaké další souznící prvky (trochu výraznější využití scény, scénické hudby, divadelní fantazie...), inscenace by jistě patřila k top zážitkům roku.
Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 70 %.
Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.
Další články tohoto redaktora na blogu