Übergewicht, unwichtig: Unform Co si s tím zvláštním názvem hry mám jako počít, když se to dá přeložit na několikero způsobů: Též třeba: Nadměrečnost (?), nadbytečné (?), „neforemnost“ bych nechal. Dramatického radikalistu Wernera Schwaba, k jehož hrám se dává přívlastek „fekální“, z důvodu obav o nenarušení osobního estetického cítění neznám. Maximálně znám poetiku či styl Pražského komorního divadla. Tak tedy jen pár pocitů: Z inscenace jsem cítil patologickou úzkost autora těch výkřiků, prediktivní strach z vývoje mezilidských vztahů, naštvání na pokrytectví světa, v neposlední řadě Schwab šije do prázdnoty a možná už i globalizované dutosti duší lidí. Představuju si, jak tohle vykřičení kritiky světa prostřednictvím bizarního intelektuálského jazyka i vulgárních nekompaktních úsečných vět psal pravděpodobně vožralej. Moc foremný text to není, spíš opravdu jen výkřiky, avšak s jasně patrným společným jmenovatelem, kterým je lidská lhostejnost. Vymezení postav je navíc jednotně groteskní a pak je skoro jedno, kdo při setkání ztracených existencí v jakémsi „evropském“ hostinci oslavuje příchod Nového roku žvaněním, kdo je agresivním lovcem, někdo se musí stát obětním beránkem...

Málem by mě to umořilo (chvílemi je to ze strany režiséra Dušana D. Pařízka nastavovaná kaše), kdyby na hercích nebylo znát zaujetí pro hodně zvláštní strukturu textu a kdyby se v jednu chvíli zajímavě nezměnila optika vidění těch druhých. Za 250 kaček se na tohle podle mě diváci moc nepohrnou.
P.S. Roman Zach by mohl trochu zapracovat na srozumitelnosti projevu.

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 50 %.