Minor se stal didaktickým divadlem. Hledá a určí téma pro vybranou cílovou skupinu dětského publika a divadelními prostředky zaútočí na případnou nevědomost malých hlaviček. Útočí rafinovaně. Nesupluje paní učitelku, která nestihla se svým rámcákem dojet v dějepisu až do 50. let minulého století. Minoru jde o navození atmosféry a podněcování fantazie, aby se pak děti 2. stupně ZŠ ptaly ve škole či rodičů, nebo si samy vyhledaly, co se to v naší zemi devastované komunismem konkrétně dělo.

Když jsem se dověděl, že Minor bude dělat projekt o lágrech, vedle mého rezultátu, že zešíleli, jsem se kupodivu začal i těšit, jak a nakolik „divadelně“ si s tématem režisér Jan Jirků, výtvarníci a herci poradí, aby nešlo o divadlo-přednášku. Poradili si skvěle! Zcela správně tvůrci nešli cestou postihnout dobu komplexně, našli si jen takový její střípek – skutečný příběh skauta Luboše Jednorožce a jeho prchání z lágru. Při náhledu na tento jeden osud, včetně násliného přetrhnutí Lubošova vztahu s Olinkou, pak hrůznost doby defiluje snad ještě výmluvněji. Mladší ročníky diváků se příběhem nejen „probojí“, ale užijí si i čisté divadelní poezie a řadu humorných momentů. Inscenace Hon na Jednorožce pouze naznačuje, vytváří pocit. Netřeba tam toho cpát více. Dokonalou iluzivní atmosféru zdůrazní monotónní koulení děje v kombinaci s drásavějšími tóny (živé) hudby nebo akčními vpády nebezpečných situací. Bombou je ale zejména hračičkování s malými a opět výmluvnými předměty, jejich snímaní kamerou „on-line“ a vytváření velkých projekcí. Kouzlo náznaku dosahuje mimořádné účinnosti a podporuje to také „prostorové“ vnímání děje. Ani si při více méně narativním způsobu vyprávění nevšimneme, že hlavního hrdinu vůbec nevidíme – tušíme ho za částečně průsvitnou drapérií. Jsou tu i zlí honící psi, soudruh se samopalem z ostrahy může zazpívat svůj tklivý melodram, zajímavě se pracuje i se symbolikou zvláštního jména pana Jednorožce atd.

Proč jen 70 % při tak dobrém dojmu ze zpracování tématu? Nejistota některých herců, nemálo přeřeknutí, výpadky textu, zpěv, který ujel z not... Snad to reprízy spraví.

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 70 %.