Filmová pohádka Anděl Páně si získala téměř kultovní status, bylo tedy jen otázkou času, kdy se objeví i na divadelních prknech. Její zpracování ve formě muzikálu dává smysl a Hudební divadlo Karlín tak získalo divácky hit (nejen) předvánočního období.

Libreto napsala autorka filmového scénáře Lucie Konášová, takže divadelní verze se od té filmové zase tak moc neliší, člověk tam najde oblíbené situace či hlášky, ale dočká se i nových scén. Začátek v Nebi je velmi energický (přišla mi v tomto ohledu povedená hlavně píseň Adeste Fideles, která sice nijak nerozvíjí děj, ale je tou správnou show broadwayského stylu). Režisér Martin Čičvák má zkušenosti s velkým jevištěm a dokázal vystavět scény tak, aby nevyzněly do ztracena, jako se to často stávalo u karlínského Bodyguarda. Skvělé (hudebně, herecky i tanečně) je hlavně pojetí hitu Čardáš mariáš, které má v sobě spoustu vtipu a hezky definuje vztah mezi Petronelem a Uriášem.

Co se týče hudební stránky, zkomponoval Ondřej Gregor Brzobohatý dílo, které navazuje na jeho předchozí karlínské muzikály. Dost často se tu objeví song, který něčím připomene slavné muzikálové melodie (třeba píseň Správce a Klíčnice Až na kost mi svým aranžmá trochu evokoval populární Hlavu mazanou z Bídníků, jindy zase byla zjevná inspirace písní Whisky to je moje gusto z Limonádového Joea či Já se dnes dopoledne žením z My Fair Lady). Přišlo mi ale, že autorovi ke konci trochu docházel dech, ve druhé polovině se za sebou nakupilo několik podobně znějících pomalých melodií, čímž inscenace trochu ztrácela temporytmus tam, kde by naopak měla gradovat. 

Scéna Petra Hlouška je funkční a přestavby děj nijak nezdržují, otáčivá šikma v tomto ohledu funguje dobře. Jen mi nepřišlo úplně vhodné řešení, kdy nebeská brána funguje i jako vstup do hradu, čekal bych výraznější proměnu hracího prostoru, takhle hradní scény působily poněkud chudým dojmem.

Hereckou hvězdou večera byl Marek Lambora, který Uriáše pojal jako sympatického svůdce, zvědavého pozorovatele toho, co zase vyvede popletený Petronel. Toho Filip Hořejš hraje dost expresivně, je ho všude plno, oproti filmu je zveličena andělova nešikovnost a loserovství, vlastně se ani nedivíte, že v Nebi své okolí tak štve. Ines Ben Ahmed jako Dorotka zaujme hlavně pěvecky, vděčné role záporáků si užili Petr Vaněk a Karolína Vágnerová, nejvíce ale z menších rolí zaujala Radka Coufalová jako Panna Marie.

Po úpravách, způsobených spory s režisérem filmové verze Jiřím Strachem, má karlínská inscenace zhruba dvě hodiny a 45 minut, což je na pohádku stále docela dost, ale ztrátou tempa trpí představení až v poslední třetině. I přes některé výtky jde o řemeslně slušně udělaný muzikál, který má potenciál zaujmout celou rodinu.