Hra Ryba potmě je pro brněnskou scénu dramaturgicky zajímavou volbou. Do Městského divadla Brno totiž dorazila jen rok a půl po premiéře v New Yorku a odbyla si tak tady svou evropskou premiéru.

Larry David má rád černý humor, a tak není divu, že se základní zápletka točí kolem smrti - starý Sidney umírá a těsně před smrtí vysloví přání, aby se jeho dva synové postarali o svoji matku. Jenže komu přesně byla tahle prosba směřována? Matka je tak trochu fůrie a vydržet s ní nebude vůbec jednoduché...

Jedna rozvětvená rodina s poněkud pokřivenými vztahy může být nevytěžitelnou studnicí humoru. Ryba potmě ukazuje, proč je David v Americe tak populární - dokáže napsat krátké, dobře pointované dialogy, nebojí se ani trochu nekorektních vtipů. Na druhou stranu je na hře také poznat, že Larry David je především stand-up komikem, který je zvyklý psát především pro sebe. V celovečerní hře se mu úplně nepodařilo zvládnout počet postav - když nepočítáme epizodní role lékaře či sestry, vyskytuje se ve hře 14 jednajících postav. To je na dvouhodinovou inscenaci skutečně dost a jen vykreslení vztahů mezi nimi zabere téměř celou první polovinu. I přesto tam zůstává dost rolí, ve kterých herci neměli moc co hrát.

Naopak hlavní hrdina Norman Drexel je výborně napsaná postava (v New Yorku ho původně hrál sám Larry David). Viktor Skála ho dokázal podal jako člověka zmítajícího se mezi absolutní rezignovaností na svůj nepříliš úspěšný život a snahou bojovat o trochu respektu, kterou mu však bratr, matka ani manželka neprojevují. Příležitost dokázala v roli panovačné Glorie využít Zdena Herfortová, která bohužel nenašla úplně ideální protihráčku v představitelkách Brendy (Katarína Ptáčková) ani služebné Fabiany (Mária Lalková). V menších rolích dokázala zaujmout hlavně mladší generace - konkrétně Jan Brožek (Diego) a Vojtěch Blahuta (Greg).

Ryba potmě má především ve druhé polovině slušné tempo, diváka tedy nudit nebude. Má šanci oslovit široké spektrum diváků, byť očekávání byla jistě vyšší.