Svižná černá komedie Davida Gieselmanna Pan Kolpert operuje na ozkoušeném půdorysu společenského setkání dvou manželských párů. Divák ale tentokrát není svědkem konverzační komedie ve stylu Boha masakru, děj je plný absurdních a morbidních situací, ukazuje, jak může taková seznamovací večeře kolegyň z práce dopadnout v násilném světě vymknutém z kloubů.

Sára a její přítel Ralf pozvou k sobě domů manžele Molovi, přičemž jim hned na úvod sdělí, že mají v truhle schovanou mrtvolu Sářina a Editina kolegy z práce - pana Kolperta. Proč ho zabili? Je v truhle opravdu, nebo je to jen nevybíravá společenská hra, která má prověřit psychickou odolnost hostů? Není radno dějové peripetie příliš prozrazovat, protože právě neustálé napětí, kam se bude inscenace ubírat, je její velkou devízou.

Tato německá hra se snad ani zcela realisticky hrát nedá, režisér David Šiktanc ji ovšem nepřeklopil do grotesky, zachovává drobnou nadsázku, ale brutální scény předvádí divákům se značnou dávkou naturalismu. Trochu se tak ztrácí komediální nadhled a přibývá dráždivé nejistoty, kam až tahle hra může zajít.

Zdařilé jsou herecké výkony. Zajímavé proměny se dočká postava Bastiana v podání Lukáše Černocha. Zpočátku působí jako prvotřídní mešuge, vytočí ho snad i křivý pohled. Postupně ho ale divák pozoruje změněnou optikou, jak se absurdní situace kolem něj vrší, jediný si dokáže zachovat lidskost. Jeho žena Edita (výborná Anna Fišerová) podléhá manipulaci hostitelů, k čemuž přispívá i její špatně skrývaná závislost na alkoholu. Sára (Zuzana Truplová ve své premiéře na ústeckém jevišti) a Ralf (Václav Hanzl) se pohybují na hraně mezi zábavnými provokatéry a nebezpečnými psychopaty.

Najdou se asi i líp napsané hry coolnes dramatiky, ale Pan Kolpert je zábavnou inscenací, která člověka donutí přemýšlet, zda je její děj skutečně tak hyperbolizovaný, jak na první pohled vypadá. Citová deprivace a vražda z nudy? Nepředstavitelné to bohužel není...