Na hradeckém festivalu Divadlo evropských regionů se divákům poprvé představil polsko-český projekt s názvem Poslední zhasne. Je to jakýsi pohrobek skupiny Company.cz, která byla nedávno "vyhnána" z Divadla Komedie. Autorem scénáře je Vojtěch Štěpánek, který na tvorbě inscenace spolupracoval s polským režisérem Norbertem Rakowskim. Rovněž herecké složení je česko-polské a hraje se v češtině, polštině a znakové řeči.

Inscenace nemá pevný tvar, prolínají se v ní tři příběhy, které od mixážního pultu sleduje trojice herců, jež vede zásadní spor - mají do děje zasáhnout, když vidí, že postavy jsou nešťastné a trápí se. Hrdinou jedné dějové linky je syn slavné herečky, který nepodědil její talent a teď dělá v divadle kulisáka. Od šéfa navíc dostane absurdní úkol - zabít na premiéru chystané inscenace jednoho ze dvou koupených papoušků. Ten samý šéf řeší problémy se synem, který je hluchoněmý. Mladý pár (K.Leichtová a V.Štěpánek) se pak ocitl v manželské krizi poté, co se rozhodli vrátit zpět do sirotčince adoptované dítě.

Místy inscenací prostupuje lehce absurdní humor (nejsilnější ve scéně, kde se vzájemně uráží české a polské osazenstvo), nechybí ji ale ani jistá znepokojivost. Tvůrci se snaží u trápících se postav zachytit prchavé okamžiky štěstí, na které si vzpomínají z minulosti. Postavy se v promluvách vrací do dětství a ukazuje se, že štěstí cítili v okamžicích, které se v danou chvíli zdáli nepodstatné či dokonce banální. Nějak tak z toho vyplývá neradostné konstatování, že šťěstí si člověk uvědomí, až když o něj přijde...

Poslední zhasne nabízí divákovi zajímavé myšlenky, přišlo mi ale, že jen tak nějak "poletují ve vzduchu" a nepřetvoří se v divadlo s jasným názorem. Vychází mi z toho spíš zajímavý experiment, než strhující inscenace.

60%