J. Korčák na jevišti mosteckého divadla předvedl doslova mravenčí práci s hereckým souborem. Z inscenace bylo zřetelné, že se snažil zpracovat figury dle autorových představ, jak jsou popsány v samotné hře, což se mu podařilo na výbornou.

Nejvíce vynikly vedlejší postavy, ať už se jednalo o poštmistra T. Vacka, Bobčinského a Dobčinského S. Oubrama respektive O. Lišky či J. Domkáře jako lékaře. Snad jen M. Rošetzký zůstal roli soudce cosi dlužen. S podobným pocitem jsem vnímal i výkon J. Krause coby Hejtmana. Herec ho sice vypodobnil přesně jako úplatného bezskrupulózního, ale i jako "důležitého bezvýznamného" človíčka, jenže v dramatičtějších momentech nebyl už tak přesvědčivý, v těchto chvílích totiž využíval pouze hlasitého civilního křiku. Mnohem lépe si vedl V. Herzina, jehož Chlestakov si byl hned od začátku moc dobře vědom možnosti, že na této záměně může vydělat a snažil se tedy z omylu „vytřískat“ maximum. Navíc jeho monolog byl působivý. Z dalších velmi dobrých výkonů je nutno jmenovat M. Krausovou v roli hejtmanovy ženy či H. M. Marouškovou jako jejich dceru.

Režie výtečně zpracovala i notoricky známé scény „předávání úplatků“ či „čtení závěrečného dopisu“, které většinou "jen přetrpím", nyní mě ovšem vysloveně bavily. Dobrý nápad se silným bílým líčením, který odkazoval nejen na bezvýznamnost těchto lidiček, co rozhodně nikterak neoslňují chytrostí, zároveň ale posílil i mimiku herců. Za zmínku stojí také scéna umístěná na velké točně mosteckého divadla, díky níž byly divákům umožněny pohledy do dalších hracích prostor mimo hlavní plán. To vše umocňovala dobře zvolená hudba. Prostě velmi příjemné překvapení.