Zpráva
Slavné drama Karla Čapka Matka o střetu ženského a mužského vidění smyslu a poslání života nastuduje divadlo MANA v Praze – Vršovicích, premiéru tu bude mít 5. února 2020. Pod taktovkou renomovaného režiséra Petera Gábora se v hlavní roli matky představí charismatická herečka Jitka Smutná: ta ve hře volí mezi odpovědností ke společnosti a mateřskou láskou. V dalších úlohách se představí Dušan Sitek, Aleš Bílík, Ivan Koreček, Jaroslav Blažek, Leonard Hädler Stirský a Matěj Vejdělek.
Nové nastudování připomíná i 130 let od Čapkova narození: světoznámý spisovatel a dramatik narodil 9. ledna 1890.
„Čapek nás provokuje a klade si otázky o životních hodnotách. Polemizuje o ceně lidského života i o sebeobětování pro dobrou věc. Co má větší cenu? To jsou témata, která by mohla diváka zaujmout,“ říká režisér Peter Gábor o příběhu ženy, která postupně ztrácí svoje nejbližší. Ve své bolesti a samotě matka nechápe mužskou povinnost bojovat a umírat pro slávu, čest a pravdu a trápí ji strach o život nejmladšího syna.
„Je dobré si všímat, že mají muži jiné argumenty než ženy. Ty válku nikdy nevyhlašovaly. Ve válkách veleli, zavření někde v klídku, testosteronoví papaláši. A vždycky jim šlo o moc, peníze, nerostné suroviny a území. Zatímco ženy oplakávaly své mrtvé muže a děti do konce svých smutných životů,“ popisuje smysl hry Matka její hlavní představitelka herečka Jitka Smutná.
Ta ztvární v režii Petera Gábora postavu matky už poněkolikáté. Výtečná byla například jako Gelardiho Zlomatka: fascinující studie slepé mateřské lásky se i díky jejímu vynikajícímu výkonu udržela na scéně neuvěřitelných dvanáct let. Pod Gáborovým vedením si pak Jitka Smutná zahrála i svéráznou matku v komedii Kdokoli může dělat cokoli. „I já jsem obyčejnou milující mámou se všemi plusy i minusy. I já mám syna. A nedovedu si představit sebe samu, že bych ho viděla odcházet do války.... brrrr,“ vyznává se Smutná, která v divadle Mana exceluje také ve hře Teror.
Otázky hrdinství a lásky
„Neměl by člověk dřív, než vsadí do hry svůj život a začne riskovat, zkoumat také svou odpovědnost ke svým blízkým?,“ ptá se Věra Mašková, dramaturgyně inscenace a současně i umělecká šéfová vršovického divadla. „A kam vede ona po generace trvající hra na hrdiny? Matka to formuluje jasně: "Jeden z vás bude něco stavět, druhý to bude bourat, a pak mi řeknete, že to jsou veliké úkoly, tomu ty, maminko, nemůžeš rozumět." A přesto je to právě matka, která lépe než kdokoli jiný ví, že veškeré činy, které nejsou vedeny láskou, končí zmarem a tragédií. Přehnané ambice, politické názory, které osudově rozdělují rodiny, ochota nadřadit politiku lásce, to jsou témata, která zde zaznívají s novou naléhavostí,“ věří Věra Mašková a dodává: „Společnost je rozdělená, polarizovaná, lidi si jdou po krku a jsou schopni se rozhádat: právě Matka je Čapkovým varováním, které ukazuje, že jsou důležitější hodnoty jako lidský život a láska. Je to velmi dobře napsané drama.“
Více na www.vrsovickedivadlo.cz.
Víte že….
drama Matka Karla Čapka bylo poprvé vydáno v roce 1938 a původní hra měla premiéru v únoru téhož roku ve Stavovském divadle? Titulní roli tehdy pod režijním vedením Karla Dostala ztvárnila herečka Leopolda Dostálová. Čapek o Matce prohlásil, že je to „hra krutá a jaksi senzační“, ale že aktuálním námětem chtěl hlavně probudit svědomí diváků. Premiéra Matky se konala 12. 2. 1938 ve Stavovském divadle a publikum ji přijalo s nadšením, protože přímo vyjadřovala národní povědomí. Z politického hlediska hra silně zapůsobila na lidi, kteří tušili, že se blíží doba, kdy budou muset bránit svou vlast.
zdroj zprávy: Jana Bryndová
Nové nastudování připomíná i 130 let od Čapkova narození: světoznámý spisovatel a dramatik narodil 9. ledna 1890.
„Čapek nás provokuje a klade si otázky o životních hodnotách. Polemizuje o ceně lidského života i o sebeobětování pro dobrou věc. Co má větší cenu? To jsou témata, která by mohla diváka zaujmout,“ říká režisér Peter Gábor o příběhu ženy, která postupně ztrácí svoje nejbližší. Ve své bolesti a samotě matka nechápe mužskou povinnost bojovat a umírat pro slávu, čest a pravdu a trápí ji strach o život nejmladšího syna.
„Je dobré si všímat, že mají muži jiné argumenty než ženy. Ty válku nikdy nevyhlašovaly. Ve válkách veleli, zavření někde v klídku, testosteronoví papaláši. A vždycky jim šlo o moc, peníze, nerostné suroviny a území. Zatímco ženy oplakávaly své mrtvé muže a děti do konce svých smutných životů,“ popisuje smysl hry Matka její hlavní představitelka herečka Jitka Smutná.
Ta ztvární v režii Petera Gábora postavu matky už poněkolikáté. Výtečná byla například jako Gelardiho Zlomatka: fascinující studie slepé mateřské lásky se i díky jejímu vynikajícímu výkonu udržela na scéně neuvěřitelných dvanáct let. Pod Gáborovým vedením si pak Jitka Smutná zahrála i svéráznou matku v komedii Kdokoli může dělat cokoli. „I já jsem obyčejnou milující mámou se všemi plusy i minusy. I já mám syna. A nedovedu si představit sebe samu, že bych ho viděla odcházet do války.... brrrr,“ vyznává se Smutná, která v divadle Mana exceluje také ve hře Teror.
Otázky hrdinství a lásky
„Neměl by člověk dřív, než vsadí do hry svůj život a začne riskovat, zkoumat také svou odpovědnost ke svým blízkým?,“ ptá se Věra Mašková, dramaturgyně inscenace a současně i umělecká šéfová vršovického divadla. „A kam vede ona po generace trvající hra na hrdiny? Matka to formuluje jasně: "Jeden z vás bude něco stavět, druhý to bude bourat, a pak mi řeknete, že to jsou veliké úkoly, tomu ty, maminko, nemůžeš rozumět." A přesto je to právě matka, která lépe než kdokoli jiný ví, že veškeré činy, které nejsou vedeny láskou, končí zmarem a tragédií. Přehnané ambice, politické názory, které osudově rozdělují rodiny, ochota nadřadit politiku lásce, to jsou témata, která zde zaznívají s novou naléhavostí,“ věří Věra Mašková a dodává: „Společnost je rozdělená, polarizovaná, lidi si jdou po krku a jsou schopni se rozhádat: právě Matka je Čapkovým varováním, které ukazuje, že jsou důležitější hodnoty jako lidský život a láska. Je to velmi dobře napsané drama.“
Více na www.vrsovickedivadlo.cz.
Víte že….
drama Matka Karla Čapka bylo poprvé vydáno v roce 1938 a původní hra měla premiéru v únoru téhož roku ve Stavovském divadle? Titulní roli tehdy pod režijním vedením Karla Dostala ztvárnila herečka Leopolda Dostálová. Čapek o Matce prohlásil, že je to „hra krutá a jaksi senzační“, ale že aktuálním námětem chtěl hlavně probudit svědomí diváků. Premiéra Matky se konala 12. 2. 1938 ve Stavovském divadle a publikum ji přijalo s nadšením, protože přímo vyjadřovala národní povědomí. Z politického hlediska hra silně zapůsobila na lidi, kteří tušili, že se blíží doba, kdy budou muset bránit svou vlast.
zdroj zprávy: Jana Bryndová
Další zprávy
Fyzická akrobacie na nejvyšší úrovni. Mezinárodní soubor Knot on Hands přiveze na Jatka78 představení Concrete.
(Jatka78, 14.11.2024)
Premiéra Garderobiéra v Městském divadle Zlín přináší strhující pohled do zákulisí divadelního světa
(Městské divadlo Zlín, 13.11.2024)
Výprava do české minulosti, jež by mohla být omluvou naší současnosti...
(Divadlo Bolka Polívky, 12.11.2024)
Nová premiéra Jana Mocka vypráví fascinující příběh sudetoněmeckého politika Heinze Ruthy
(Alfred ve dvoře, 11.11.2024)
Vánoční inscenace MDP nahlédne do domu slavného spisovatele Karla Čapka a oslňující herečky Olgy Scheinpflugové
(Městská divadla pražská, 11.11.2024)
Nad Prahou opět zazáří půlměsíc
(8.11.2024)