Zpráva
Studio Hrdinů uvede inscenaci Poslední kapitola dějin světa
vydáno: 26.10.2022
Jako druhou premiéru své jubilejní 10. sezóny připravuje Studio Hrdinů inscenaci Poslední kapitola dějin světa. Na tuto scénu se tak vrací režisérka Katharina Schmitt s adaptací textu Heinricha von Kleista. Premiéra se uskuteční 6. listopadu 2022.
Inscenace Poslední kapitola dějin světa zkoumá lidskou přítomnost a nepřítomnost a sociální prostor divadla. Vychází jednak ze série rozhovorů, které Katharina Schmitt vedla s herci v Berlíně a v Praze na podzim roku 2021, jednak z eseje Heinricha von Kleista O loutkovém divadle v novém překladu Thomase Rota. Kleist již před dvou sty lety popsal utopii divadla, ve kterém loutka převezme hercovu práci. Jak v době krize a změny základních paradigmat najít adekvátní herecká či společenská gesta? „Na Kleistovi mě velmi přitahuje na jednu stranu řád, z kterého jeho texty vychází, a zároveň ta až kosmická intuice, kterou mají jeho postavy. Během zkoušení Poslední kapitoly pro nás byla klíčová otázka, jak stavět vedle sebe úspěšné provedení situace a selhání takového snažení. Vysoké a nízké, krásu a naprosto banální okamžiky. S tím, že selhání mělo být stejně důležitým stavebním kamenem inscenace jako situace, které se povedly,“ říká o práci na představení Katharina Schmitt.
Během prvních vln pandemie zůstala všechna divadla zavřená. Dělá právě lidská přítomnost divadlo divadlem? Co způsobuje, že vnímáme prostor jako divadelní, přestože v něm chybí herci? Inscenace Poslední kapitola dějin světa konfrontuje prázdný divadelní prostor s herci, kteří své místo v něm přehodnocují a tím získávají jeviště zpět. „Rozhovory jsem vedla na podzim roku 2021, kdy se divadla v Praze a v Berlíně zase pomalu začala otevírat. Byla to pro mě možnost vidět některé kolegy po dlouhé době, u některých šlo skoro o rok a půl. Zajímavé bylo, že mnozí z nich tu přestávku uvítali. Popisovali ji na jedné straně jako omezující a nepříjemnou zkušenost, ale zároveň alespoň polovina z nich přiznala, že to byla také možnost nového úhlu pohledu na sebe samotné i na hereckou praxi obecně,“ říká o nasbíraném materiálu režisérka.
Tak, jako se dvě přímky protnou v nekonečnu a znovu objeví na počátku, nebo jako se obraz ve vypouklém zrcadle nekonečně vzdaluje a zároveň zjevuje těsně před námi, i poznání, které takřka projde nekonečnem, se k nám vrací jako půvab. V nejčistší podobě se vyskytuje v těle, které buďto postrádá veškeré vědomí, nebo oplývá vědomím nekonečným, tj. buď u loutky, anebo u Boha. Znamená to tedy, že musíme opět pojíst ze stromu poznání, abychom se vrátili do stavu nevinnosti? zeptal jsem se, poněkud nesvůj. Ovšem, odpověděl, právě to je poslední kapitola dějin světa.
Poslední kapitola dějin světa
na základě eseje O loutkovém divadle Heinricha von Kleista a série rozhovorů s herci z podzimu 2021
autor: Heinrich von Kleist, Katharina Schmitt
překlad eseje O loutkovém divadle: Thomas Rote
režie a adaptace: Katharina Schmitt
dramaturgie: Thomas Rote
scéna a kostýmy: Patricia Talacko
hudba a zvukový design: Matěj Šenkyřík
světelný design: Václav Hruška
asistentka režie: Bára Viceníková
asistentka scénografie: Veronika Olejárová
hrají: Ivana Uhlířová, Michal Kern, Šimon Klus, Pasi Mäkelä
Premiéra: 6. listopadu 2022 od 20.00
Nejbližší reprízy: 18. listopadu, 12. a 13. prosince 2022
zdroj zprávy: Madla Horáková Zelenková
Inscenace Poslední kapitola dějin světa zkoumá lidskou přítomnost a nepřítomnost a sociální prostor divadla. Vychází jednak ze série rozhovorů, které Katharina Schmitt vedla s herci v Berlíně a v Praze na podzim roku 2021, jednak z eseje Heinricha von Kleista O loutkovém divadle v novém překladu Thomase Rota. Kleist již před dvou sty lety popsal utopii divadla, ve kterém loutka převezme hercovu práci. Jak v době krize a změny základních paradigmat najít adekvátní herecká či společenská gesta? „Na Kleistovi mě velmi přitahuje na jednu stranu řád, z kterého jeho texty vychází, a zároveň ta až kosmická intuice, kterou mají jeho postavy. Během zkoušení Poslední kapitoly pro nás byla klíčová otázka, jak stavět vedle sebe úspěšné provedení situace a selhání takového snažení. Vysoké a nízké, krásu a naprosto banální okamžiky. S tím, že selhání mělo být stejně důležitým stavebním kamenem inscenace jako situace, které se povedly,“ říká o práci na představení Katharina Schmitt.
Během prvních vln pandemie zůstala všechna divadla zavřená. Dělá právě lidská přítomnost divadlo divadlem? Co způsobuje, že vnímáme prostor jako divadelní, přestože v něm chybí herci? Inscenace Poslední kapitola dějin světa konfrontuje prázdný divadelní prostor s herci, kteří své místo v něm přehodnocují a tím získávají jeviště zpět. „Rozhovory jsem vedla na podzim roku 2021, kdy se divadla v Praze a v Berlíně zase pomalu začala otevírat. Byla to pro mě možnost vidět některé kolegy po dlouhé době, u některých šlo skoro o rok a půl. Zajímavé bylo, že mnozí z nich tu přestávku uvítali. Popisovali ji na jedné straně jako omezující a nepříjemnou zkušenost, ale zároveň alespoň polovina z nich přiznala, že to byla také možnost nového úhlu pohledu na sebe samotné i na hereckou praxi obecně,“ říká o nasbíraném materiálu režisérka.
Tak, jako se dvě přímky protnou v nekonečnu a znovu objeví na počátku, nebo jako se obraz ve vypouklém zrcadle nekonečně vzdaluje a zároveň zjevuje těsně před námi, i poznání, které takřka projde nekonečnem, se k nám vrací jako půvab. V nejčistší podobě se vyskytuje v těle, které buďto postrádá veškeré vědomí, nebo oplývá vědomím nekonečným, tj. buď u loutky, anebo u Boha. Znamená to tedy, že musíme opět pojíst ze stromu poznání, abychom se vrátili do stavu nevinnosti? zeptal jsem se, poněkud nesvůj. Ovšem, odpověděl, právě to je poslední kapitola dějin světa.
Poslední kapitola dějin světa
na základě eseje O loutkovém divadle Heinricha von Kleista a série rozhovorů s herci z podzimu 2021
autor: Heinrich von Kleist, Katharina Schmitt
překlad eseje O loutkovém divadle: Thomas Rote
režie a adaptace: Katharina Schmitt
dramaturgie: Thomas Rote
scéna a kostýmy: Patricia Talacko
hudba a zvukový design: Matěj Šenkyřík
světelný design: Václav Hruška
asistentka režie: Bára Viceníková
asistentka scénografie: Veronika Olejárová
hrají: Ivana Uhlířová, Michal Kern, Šimon Klus, Pasi Mäkelä
Premiéra: 6. listopadu 2022 od 20.00
Nejbližší reprízy: 18. listopadu, 12. a 13. prosince 2022
zdroj zprávy: Madla Horáková Zelenková
Další zprávy
Maminko, můžu jít tatínkovi na svatbu? Divadlo pod Palmovkou uvede irskou černou komedii U Kočičí bažiny
(Divadlo pod Palmovkou, 23.11.2024)
Kahudova Bytost v režii Kamily Polívkové
(Divadlo X10, 22.11.2024)
Hravý Smetana: Má Vlast poprvé jako divadlo...
(Jatka78, 21.11.2024)
V nové interaktivní inscenaci Gurumánie diváci přijdou na to, jak je snadné stát se členem sekty
(bazmek entertainment, 19.11.2024)
Ježek – Hra ze života jednoho z největších skladatelů moderní české hudby v ABC
(Městská divadla pražská, 19.11.2024)
Nominace na Ceny Divadelních novin 2024
(18.11.2024)
Fyzická akrobacie na nejvyšší úrovni. Mezinárodní soubor Knot on Hands přiveze na Jatka78 představení Concrete.
(Jatka78, 14.11.2024)