Zpráva

Na samý závěr kalendářního roku, coby exkluzivní vánoční dárek, připravila činohra Národního divadla Brno inscenaci, kterou opětovně potvrzuje svojí dramaturgickou razanci a odvahu. Ke scénické adaptaci zvolenou látkou se protentokrát stal monumentální projekt Karla Schulze a zároveň jedno z klíčových děl domácí historické prózy, nedokončená románová trilogie Kámen a bolest.

Strhující životní příběh Michelangela Buonarrotiho, jednoho z géniů italské renesance. Příběh, zobrazený na pozadí mohutných společenských změn, které florentská renesance quattrocenta přinesla italské a evropské společnosti, patří nesporně k vrcholným dílům české literatury 20. století. Karel Schulz jej původně zamýšlel jako třídílnou epopej, avšak předčasná smrt mu dovolila dokončit pouze první díl (V zahradách Medicejských) a započít práce na dílu druhém (torzo Papežská mše). Monumentální freska s ústředními tématy vztahu duše a díla, identity a svobody tvůrčí individuality zachycuje vrchol i rozklad renesančního a humanistického období. V postavě Michelangela pak autor ztvárnil zrod, vzestup a vývoj geniálního umělce heroicky zápasícího s vlastními vášněmi a dilematy i s nepřízní okolností.

Divadelní adaptace přední české autorky Lenky Lagronové pracuje především s dramatickým potenciálem kontrastů a protikladných sil, které byly základem dynamické renesanční doby, ale také Michelangelova osobního a tvůrčího vývoje. Klade naproti sebe moc církevní a světskou, tvůrčí svobodu a podřízení se donátorům, radost a bolest, krásu fyzickou a vnitřní. Vedle Michelangela Buonarrotiho se v dramatizaci objeví další historické postavy, které patřily k hybatelům našich evropských dějin, jako například Leonardo da Vinci, Niccolo Machiavelli či Lorenzo I. Medicejský řečený Il Magnifico.

Inscenace Kámen a bolest se v divadle Reduta chopil sehraný tvůrčí tandem dramaturgyně Marie Špalové a režiséra Mariána Amslera, někdejšího uměleckého šéfa brněnského Hadivadla, který je v současné době uměleckým vedoucím bratislavského divadla Astorka Korzo 90. Oba tvůrci patří ke klíčovým osobnostem pražského nezávislého divadla Letí, a v poslední době spolu připravili například inscenace Vyhnání Gerty Schnirch, On (Hadivadlo, Brno) nebo Small Town Boy (Divadlo Letí, Praha). Scénografického a kostýmního řešení inscenace se chopili další pravidelní Amslerovi spolupracovníci, Juraj Kuchárek a Maria Havran. Inscenace Kámen a bolest bude v Národním divadle Brno uvedena ve světové premiéře.

Režisér inscenace Marián Amsler k renesanční době a jejím paralelám s dobou dnešní říká: „Zaujala mě renesance jako doba obrovského rozkvětu umění, v létě jsme s kostýmní výtvarnicí Marijou Havran navštívili Florencii a několik dnů se nechali unášet absolutní krásou výtvarného umění, architektury a celkovou atmosférou jednoho z nejkrásnějších měst na zemi. V inscenaci se snažíme nějak postihnout pocity umělce, který pracuje ve své době – nakolik ho ovlivňují společenské události, politika, peníze – tedy faktory, které mají značný vliv na tvorbu umělců i dnes. Myslím, že jakékoliv umění by nemělo být odtrženo od reality a vždy je se svou dobou intenzivně propojeno.“

Dramaturgyně inscenace Marie Špalová o románu říká: „Dynamiku Schulzova románu určuje především důsledná práce s kontrasty, jak psychologickými, tak tematickými, což je samo o sobě výsostně dramatické, tedy divadelní. Nemůžeme si ale nalhávat, že by pro Schulzovu předlohu nebyla nejlepší adaptace filmová, a popravdě se velmi divím, že se toho ještě nikdo nechopil (na podobné téma existuje americký film z roku 1964 Ve službách papeže s vynikajícím Charltonem Hestonem v roli Michelangela). Divadelní zpracování ze své podstaty vždy, ať se snažíme sebevíc, znamená abstrahovat, zjednodušovat a osekávat. Já ale věřím, že se nám v inscenační úpravě podařilo zachytit podle mě hlavní téma Schulzova románu, které se dá ve stručnosti charakterizovat jako „osud geniálního umělce na pozadí rozporuplné renesanční doby“. Hlavními postavami naší inscenace jsou totiž právě Michelangelo a doba, ve které žil.“

zdroj zprávy: Vítězslav Charvát