Zpráva
Divoké historky na horizontu událostí
vydáno: 15.1.2019
Zemský ráj to na dohled? - vesmírná groteska, jevištní báseň o konci světa nebo futurologický kongres? Tři zastavení na horizontu budoucnosti. V brněnské Redutě nás čekají nás blízká setkání vzdálených nadějí nebo život v paralelních světech našich černých děr? Tři mladí režiséři Zuzana Burianová, Honza Holec a Anna Klimešová se třemi nadějnými autory Adamem Skalou, Davidem Košťákem a Petrem Erbesem se pod uměleckou režijní supervizí Martina Františáka utkají s časem, který možná přijde nebo už možná dávno odešel na jinou planetu, aniž bychom si toho všimli.
Zuzana Burianová s Adamem Skalou se rozhodli pro žánr tzv. „existenciální grotesky“ z blízké budoucnosti, přítomnosti i minulosti. Znuděný sourozenecký pár si krátí čas pitím piva, díváním se na televizi a „louskáním“ jednoho kindervajíčka za druhým. Nuda blízké budoucnosti ovšem skončí ve chvíli, kdy v jednom vajíčku naleznou stroj času, který je posune o dvacet minut do minulosti. Tam ovšem potkávají své minulé já. Co teď? Jak z toho ven? Druhá část s názvem Ráj 2.0 Davida Košťáka v režii Jana Holce je časoprostorovým skokem do nicoty. Ztraceného prostoru bez signálu, kde krajinu tvoří poslední fragmenty vnitřní i vnější krajiny víry a beznaděje. Spasí nás satelit? Slova z Bible v překladu z 21. století? Je apokalypsa zkáza nebo vykoupení?
Anna Klimešová s Petrem Erbesem vezmou v poslední části projektu budoucnost do svých rukou a uspořádají vědeckou konferenci s vesmírně nesmírnými objevy. Zemi už dávno spálilo slunce a zalehl písek. Lidstvo ve snaze o přežití učinilo exodus na měsíc Phobos. Ovšem 2000 let poté si nikdo není jistý proč a zda je Země skutečně pramatkou obyvatel Měsíce. Vše má odhalit unikátní archeologický nález. Koho našli pod dvaatřicet metrů hlubokou vrstvou písku? Možná dojde i na mumifikaci.
Stav beztíže mezi jednotlivými částmi zajistí Martin Františák a K. H. Mácha. „Máchův Máj netřeba představovat. Mnozí jsme s jeho těžce naučenými verši a se zaťatými pěstičkami stáli u tabule. Snad v nás uvízl kus nádherné mateřštiny a možná i kus planoucího rebelova srdce. Máchovým Májem budeme protkávat inscenaci o budoucnosti. Třeba právě tento básnický text je ten pravý k zaslání poselství o zemi, lidech, o čase, který by bylo dobré uložit do černé skříňky a vyslat jej nekonečným vesmírem vstříc jiným časům a galaxiím. Aby vesmírem plula zpráva o tom, že zde je čas, a také o tom, jak tajemná jsou na Zemi svítání i soumraky. A aby se o nás lidech co nejvíce dozvěděli,“ dodává režijní supervizor inscenace Martin Františák.
Režijní tým si zvolil pro všechny tři části jednotný scénografický tým – Ján Tereba (scéna), Zuzana Sceránková (kostýmy). Hlavní sjednocujícím scénickým prvkem však zůstává satelit, který se v jednotlivých částech proměňuje. Stává se jak posledním spojením se světem, civilizací, tak i hlavním vysílačem směrem k vesmíru. Může také symbolizovat zapomenutý objekt kdesi v polích, jehož původní funkci již nikdo nic netuší. Pro každou inscenační miniaturu vznikla osobitá vesmírná kolekce kostýmů, v nichž si Zuzana Scéránková pohrává jak s různými „sci-fi“ prvky, tak i se současnými módními trendy.
Těšte se na střet s budoucností, která může být zábavná i krutá, na prostor plných otázek a neviditelných hranic, který se bezpochyby neobejde bez jemné optiky Hubbleova dalekohledu a smyslu pro humor.
zdroj zprávy: Gabriela Kodysová
Zuzana Burianová s Adamem Skalou se rozhodli pro žánr tzv. „existenciální grotesky“ z blízké budoucnosti, přítomnosti i minulosti. Znuděný sourozenecký pár si krátí čas pitím piva, díváním se na televizi a „louskáním“ jednoho kindervajíčka za druhým. Nuda blízké budoucnosti ovšem skončí ve chvíli, kdy v jednom vajíčku naleznou stroj času, který je posune o dvacet minut do minulosti. Tam ovšem potkávají své minulé já. Co teď? Jak z toho ven? Druhá část s názvem Ráj 2.0 Davida Košťáka v režii Jana Holce je časoprostorovým skokem do nicoty. Ztraceného prostoru bez signálu, kde krajinu tvoří poslední fragmenty vnitřní i vnější krajiny víry a beznaděje. Spasí nás satelit? Slova z Bible v překladu z 21. století? Je apokalypsa zkáza nebo vykoupení?
Anna Klimešová s Petrem Erbesem vezmou v poslední části projektu budoucnost do svých rukou a uspořádají vědeckou konferenci s vesmírně nesmírnými objevy. Zemi už dávno spálilo slunce a zalehl písek. Lidstvo ve snaze o přežití učinilo exodus na měsíc Phobos. Ovšem 2000 let poté si nikdo není jistý proč a zda je Země skutečně pramatkou obyvatel Měsíce. Vše má odhalit unikátní archeologický nález. Koho našli pod dvaatřicet metrů hlubokou vrstvou písku? Možná dojde i na mumifikaci.
Stav beztíže mezi jednotlivými částmi zajistí Martin Františák a K. H. Mácha. „Máchův Máj netřeba představovat. Mnozí jsme s jeho těžce naučenými verši a se zaťatými pěstičkami stáli u tabule. Snad v nás uvízl kus nádherné mateřštiny a možná i kus planoucího rebelova srdce. Máchovým Májem budeme protkávat inscenaci o budoucnosti. Třeba právě tento básnický text je ten pravý k zaslání poselství o zemi, lidech, o čase, který by bylo dobré uložit do černé skříňky a vyslat jej nekonečným vesmírem vstříc jiným časům a galaxiím. Aby vesmírem plula zpráva o tom, že zde je čas, a také o tom, jak tajemná jsou na Zemi svítání i soumraky. A aby se o nás lidech co nejvíce dozvěděli,“ dodává režijní supervizor inscenace Martin Františák.
Režijní tým si zvolil pro všechny tři části jednotný scénografický tým – Ján Tereba (scéna), Zuzana Sceránková (kostýmy). Hlavní sjednocujícím scénickým prvkem však zůstává satelit, který se v jednotlivých částech proměňuje. Stává se jak posledním spojením se světem, civilizací, tak i hlavním vysílačem směrem k vesmíru. Může také symbolizovat zapomenutý objekt kdesi v polích, jehož původní funkci již nikdo nic netuší. Pro každou inscenační miniaturu vznikla osobitá vesmírná kolekce kostýmů, v nichž si Zuzana Scéránková pohrává jak s různými „sci-fi“ prvky, tak i se současnými módními trendy.
Těšte se na střet s budoucností, která může být zábavná i krutá, na prostor plných otázek a neviditelných hranic, který se bezpochyby neobejde bez jemné optiky Hubbleova dalekohledu a smyslu pro humor.
zdroj zprávy: Gabriela Kodysová
Další zprávy
Kahudova Bytost v režii Kamily Polívkové
(Divadlo X10, 22.11.2024)
Hravý Smetana: Má Vlast poprvé jako divadlo...
(Jatka78, 21.11.2024)
Ježek – Hra ze života jednoho z největších skladatelů moderní české hudby v ABC
(Městská divadla pražská, 19.11.2024)
V nové interaktivní inscenaci Gurumánie diváci přijdou na to, jak je snadné stát se členem sekty
(bazmek entertainment, 19.11.2024)
Nominace na Ceny Divadelních novin 2024
(18.11.2024)
Fyzická akrobacie na nejvyšší úrovni. Mezinárodní soubor Knot on Hands přiveze na Jatka78 představení Concrete.
(Jatka78, 14.11.2024)
Premiéra Garderobiéra v Městském divadle Zlín přináší strhující pohled do zákulisí divadelního světa
(Městské divadlo Zlín, 13.11.2024)