Zpráva

Druhou premiérou Divadla Feste v divadelní sezóně 2018/2019 je inscenace nazvaná Display of the Shame. Na motivy hry R.U.R. od Karla Čapka scénář připravil Jiří Honzírek s inscenačním týmem. Premiéra se uskuteční v neděli 13. ledna od 20.00 v Industře, kde je již druhou sezónu domácí scéna DF.

TÉMA
Evropa a tedy i ČR zaznamená v blízké budoucnosti výrazný úbytek pracovních míst či transformace v jiné pracovní pozice vlivem nástupu robotizace a automatizace práce (v Česku takzvaný Průmysl 4.0). Půjde nejen o nekvalifikovaná či manuální povolání, ale i o služby a povolání ze středního a vyššího managementu. Předpokládá se zároveň progresivní vývoj v oblasti rozvoje osobních komunikačních asistentů – chatbotů. Ti jsou již v dnešní době schopni vést plynulý rozhovor na různá témata v řádu desítek minut, ovládat chod domácnosti či být velkou pomocí v administrativních úkonech.

EXPONENCIÁLNÍ ČAS
Jak bude vypadat budoucí soužití robotů a lidí? Dokáže umělá inteligence nahradit člověka v jeho výsostných vodách: ve schopnosti soucitu, předvídání a vcítění se do partnera? Jak budou lidé trávit svůj denní čas, pokud mnoho profesí a zaměstnání dokáží realizovat roboti a umělé inteligence? A co na to Velký bratr? Jaké možnosti svobodného života budou lidé mít, když budou nadnárodní korporace disponovat drtivou většinou jejich intimních a životních dat?

SULLA: „Lidi jsou pomalí a mají nemoci. Robot je zdravý a rychlý. Stejně tak jsem zdravá a dokonalá já. Příroda neměla ponětí o moderním tempu práce. Celé dětství je technicky vzato holý nesmysl. Prostě ztracený čas.“

To vše v čase, který už není lineární, nýbrž exponenciální: technologický rozvoj se zrychluje exponenciálně a my nevíme, jestli roboti nahradí člověka příští rok nebo už příští měsíc.

„Denně se můžeme setkat s obsahy, které hovoří o tom, že lidé stále častěji nevstupují do partnerských vztahů, žijeme v době "singles". Přesto většina z nich touží po blízkosti, po lásce, když to řeknu jednoduše. Rozvoj umělé inteligence například ve zdravotnictví přitom naznačuje, co všechno bude "robot" brzy umět, jakou míru empatie bude schopen vyvinout. Inscenace se zamýšlí nad tím, co by mohl znamenat partnerský vztah s robotem,“ dodává k inscenaci režisér Jiří Honzírek.

DĚJ
Helena Gloryová, hrdinka divadelní hry Karla Čapka R.U.R. je rovněž naší hrdinkou. Přichází do běžného obchodu s digitálními technologiemi pořídit komunikačního partnera (chatbota), aby se doma necítila osamělá. Namísto chatbota si odnáší domů digitální partnerku Sullu, jejíž jméno odkazuje k další postavě Čapkovy hry. Sulla je experiment na trhu umělých inteligencí, je to lidský robot fungující v programu Empatie, který by mohl plnit roli Heleniny životní partnerky.

V tu chvíli ovšem do hry razantně vstupuje tzv. Rating důvěryhodnosti – vláda země sdružuje informace o tom, s kým se Helena stýká, kde nakupuje a jak se pohybuje na internetu. Helena ztrácí nejen zaměstnání, ale rovněž podporu v podobě Základního příjmu. Helena přestává sama o sobě rozhodovat a hrozí jí zostuzení v podobě umístění na obrazovce hanby – Display of the Shame.

„Karel Čapek předznamenal stav společnosti v blízké budoucnosti, a to zásadní není robotická práce a to jak nahradí člověka, ale dochází v ní k citové vyprahlosti, odcizení a společnost se kvůli tomu stává sterilní. A záchranou populace, ač ne lidské, ta už o svou šanci ne cizím zaviněním přišla, je právě láska. Koncem roku 2018 uplynulo 80 let od úmrtí Karla Čapka a když jsme hledali inspirační zdroje, našli jsme mimo jiné R.U.R. A potvrdilo se nám, že nadčasovost jeho dílu rozhodně nechybí,“ dodává dramaturgyně inscenace Kristýna Břečková.

zdroj zprávy: Divadlo Feste