Hana Šimanová

Chytré, vtipné, s překvapivým koncem.

Krásné, chytré, vtipné, skvěle vymyšlené a do detailu propracované. Bavil mě i vtípek s křeslem, v němž seděl autor (nechci prozrazovat pointu). Samozřejmě i skvělé herecké výkony. Viděla jsem třikrát a doufám, že ne naposled. Daniel Majling píše dokonale. Tohle Vzkříšení je prostě b(B)oží!

Muzikálová Dejvické. Zase trochu jiné, hravé (z velké části retrospektiva jako odehrávající se život poté, co zaskočí kulička hroznového vína). Skvělá Anička Fialová.

Krásné, dojemné. Daniel Krejčík je dokonalý a bytové divadlo s kapacitou většího obýváku nemá chybu. Skvělá chemie mezi hledištěm a Danielem (a nejen proto, že diváci spolupracují).

Dostala jsem lístek od kamaráda, který nemohl jít, protože ten den byl na kolonoskopii. Myslím, že kamarád na tom byl lépe, než já, když jsem musela protrpět toto představení. Je pravda, že jsem asi rozmazlená Dejvickým divadlem. Poslední dva roky chodím jen tam až na dvě výjimky (Všechny báječné věci - Bytové divadlo v Košické a Konec rudého člověka). Autory k napsání Štírů z února motivovalo to, že se znají a že se oba narodili 12. listopadu. Důvodu, bohužel, odpovídá i kvalita. Bezdůvodné vulgarismy, překombinovaný nápad s proměnami rolí a scének signalizovanými zapískáním doprané pračky. Poprvé v životě jsem na konci ani nezatleskala.