Premiéry

Když připravíte průměrného člověka o životní lež, připravíte ho tím zároveň o štěstí. Hraje se o nejvíce – o šťastné dětství dospívající dívky Hedviky. O její milovanou divokou kachnu. Jedno z nejpůsobivějších Ibsenových dramat zinscenoval ve Švandově divadle režisér a umělecký šéf Martin Františák. Hlavním symbolem hry je postřelená divoká kachna, která žije v zajetí na půdě domu rodiny Ekdalových. Na půdě domu si rodina vytvořila svůj vlastní vysněný svět. Divoký pták s postřeleným křídlem a zlomenou nohou zde symbolizuje nemocnou společnost, svět skromných materiálních i duchovních poměrů, ale i malé „zmrzačené“ štěstí Ekdalovy rodiny. Jejich zdánlivě poklidný život naruší továrníkův syn, který se vrací po letech domů. Ten se rozhodne očistit život svého přítele od lži… Tragický osud divoké kachny se naplňuje. Rodina se rozpadá. Svět, který si s námahou, péčí a láskou léta budovala, se zboří během jediného dne. Hra tematizuje životní protiklad lži a pravdy a zamýšlí se nad lidskou malostí. Je třeba usilovat o život v pravdě za každou cenu? Je pravda nad vším, dokonce i nad štěstím? Hrají Tomáš Petřík (Hjalmar Ekdal), Jacob Erftemeijer (Gregers Werle), Marie Štípková (Gina Ekdalová), Barbora Křupková (Hedvika), Luboš Veselý (Starý Ekdal), Jakub Tvrdík (MUDr. Relling), Robert Jašków (Továrník Werle), Bohdana Pavlíková (Paní Sørbyová), Jan Mansfeld (Molvik) a Miroslav Hruška (Pettersen).

Drama, groteska i horor v jednom o rodinném prokletí. Za svoji nejslavnější a dnes již takřka klasickou hru obdržel její autor Sam Shepard v roce 1979 prestižní Pulitzerovu cenu. Odehrává se na americkém venkově v blíže neurčené současnosti. V popředí na první pohled stojí generační výměna na rodinné farmě. Ale podstatnější je odhalování toho, co je (v rodině) všechno skryto, tajemství postupně vyvěrají na povrch. Shepardovi šlo o hru angažovanou, ale i zábavnou, a o záměrně hrubý pohled na nefungující systém rodinných frustrací a vztahů, ze kterých se vytratila úcta, láska i tolerance. Shepard byl ve své tvorbě hodně ovlivněný alternativní kulturou 60. let. Jeho hry vytvářejí nový, dá se říci rušivý pohled na Ameriku, Shepard je jiný svým humorem, satirou i zvláštním jazykem. Jeho hrdinové jsou většinou bezcílně putující osamělci, bezvýchodně uvězněni mezi minulostí a zmechanizovanou přítomností. Nejinak lze hovořit právě o Pohřbeném dítěti, které mělo premiéru už v roce 1978 v Magic Theater v San Franciscu (v němž byl Shepard dvorním autorem) a už v říjnu následujícího roku se hrálo v New Yorku v divadle Theater for New York City. V roce 1995 autor Pohřbené dítě přepracoval pro Brooks Atkinson Theater. Úspěšná inscenace, jejímž režisérem byl Gary Sinise, získala v roce 1996 pět nominací na Cenu Tony. Inscenaci, která bude uváděna na Malé scéně, se souborem činohry DJKT nastudoval jeho kmenový režisér Adam Doležal. Ústřední pár, starého farmáře Dodge a jeho ženu Halie, ztvární Pavel Pavlovský a Monika Švábová.

Nová komedie s Janou Paulovou a Markem Němcem v hlavních rolích. Na společné jeviště je přivádí původní komedie od Romana Vencla, jednoho z nejhranějších českých autorů současnosti. Námět k ní přinesla právě Jana Paulová. Hra Přání je plná jiskřivých slovních výměn a výborně vystavěných i překvapivých situací. Je vtipná, současně jímavá a křehká. Vypráví příběh o tom, že přání se plní. I ta nejtajnější. Dokonce i ta, která se splnit snad ani neměla… Jeden hotelový pokoj, v něm dva vzájemně si cizí lidé a velmi netradiční přání, které se zdá být posledním. To je výchozí situace autorské komedie, která vznikla tak říkajíc přímo na tělo oblíbené komediální herečce Janě Paulové u příležitosti jejího životního jubilea. Přání je tak dárkem všem divákům, kteří si oblíbili její neodolatelný smysl pro humor, nevyčerpatelnou životní energii a úžasnou nonšalantnost, s jakou neúnavně a spolehlivě baví a okouzluje publikum napříč celou republikou. Jevištním partnerem jí je herec, ale také talentovaný režisér Marek Němec. Nechte se jejich prostřednictvím pobavit i dojmout. Dále hrají Klára Oltová nebo Vendula Wronka a Ladislav Hampl nebo (autor hry) Roman Vencl.

Adaptace povídky F. Scotta Fitzgeralda o člověku, jenž od narození vzdoroval všem očekáváním. Co na tom, kolik let je mu doopravdy. Pro ostatní vždy bude buď příliš mladý, aby chápal, jak svět funguje, dospělý natolik, že by měl vědět, jak to v životě chodí, nebo už moc starý na to mít ještě nějaké ambice. Benjamin Button se narodil do svraštělého stařeckého těla, co stále mládne. Podivuhodný případ. Více než jeho zvláštní tělesný stav mu ale život komplikuje okolí, které ho neustále posuzuje podle domnělého věku. Benjamin Button a jeho pěvecký kvartet vás provedou životní poutí napříč společností, kde věk určuje hodnotu člověka, a jedním mimořádným milostným příběhem mládnoucího muže a stárnoucí ženy. V režii Petra Haška hrají Vojtěch Franců, Dana Batulková, Hanuš Bor, Radim Kalvoda, Tomáš Dalecký a Blanka Vávrová. Inscenace bude uváděna v divadle Rokoko.

Působivá a emotivní tragická fraška o boji s překážkami stáří. Autor vypráví příběh penzisty Andrého tak, že se divák může vcítit do fyzického a psychického stavu člověka, který postupně vinou nemoci ztrácí kontrolu nad sebou samým, především nad svou pamětí. Dojemný realistický příběh ukazuje obraz jedné rodiny, která se bez zbytečného sentimentu, místy až s černým humorem musí vypořádat s nastupující Alzheimerovou chorobou hlavního hrdiny. André postupně ztrácí přehled nejen o svých blízkých, ale i sám o sobě, přestává rozeznávat, co je současnost, co minulost... V titulní roli Andrého se můžete těšit na Jana Mazáka, jeho dceru Anne ztvární Alena Antalová, Pierra Milan Němec, ošetřovatelku Lauru Kristýna Daňhelová, v roli Muže uvidíte Viktora Skálu a v roli Ženy Evu Jedličkovou. První brněnské uvedení tohoto výjimečného současného titulu režíruje Petr Gazdík. Inscenace bude uváděna na Činoherní scéně MdB.

Autorská inscenace podle povídek, deníků a dopisů Franze Kafky, v jejímž středu stojí mladý muž, vypravěč a zároveň hlavní postava svého příběhu. Spolu s mnoha barvitými figurkami, které tvořily jeho skutečný a literární svět, ukazují, že Kafkovo dílo není jen “depka pro intelektuály”. Humor, nadsázka, němá groteska, zpěv, to vše provází Kafku na jeho putování po vlastním životě. Ale není to životopis, spíš autobiografický průzkum s lehkým dotekem šantánu a revue. Napříč staletím se Kafkova slova zarývají až pod kůži, protože Kafka Is Not Dead. Režisér Marián Amsler pro svůj návrat do Klicperova divadla si vybral téma Franze Kafky, od jehož úmrtí loni uplynulo už 100 let. Klicperovo divadlo se touto inscenací připojí ke kafkovskému roku s celou řadou kulturních institucí po celém světě, aby s nimi oslavilo genialitu a jedinečnost jeho díla. Hrají William Valerián, Martin Klapil, Lucie Andělová, Natálie Holíková, Martina Nováková, Zora Valchařová-Poulová, Filip Richtermoc a Jiří Zapletal.

Dramatizace úspěšného bestselleru jedné z nejčtenějších současných autorek Aleny Mornštajnové. Děj románu vychází z autentických událostí, k nimž došlo mezi lety 1933 až 1963 ve Valašském Meziříčí a přenese diváky Vinohradského divadla do světa hlubokých tajemství a bolestných vzpomínek, které se vynořují ze zdánlivě obyčejného života. Jde o příběh mapující „velké“ dějiny dvacátého století na osudech členů židovské rodiny. V centru vyprávění stojí mladá dívka Mira, která se musí vyrovnat s dědictvím rodinné tragédie a postupně objevuje temná tajemství svého původu. Zkoumá zejména záhadnou povahu své tety Hany, která nese břemeno osobního selhání a zodpovědnosti za vlastní činy. Z mozaiky informací se pomalu skládají střípky její minulosti – chvíle štěstí, bolestné ztráty i činy, které ji odřízly od zbytku světa. Haniny osudy v sobě nesou silné téma viny, vykoupení a velkého vnitřního zápasu, Mira pak reprezentuje novou generaci hledající pravdu a smíření. Inscenace nabídne příběh plný emocí, který jistě osloví každého, kdo touží nahlédnout pod povrch dějinných událostí a lidských osudů. Režijně ji připravil Petr Svojtka. Hrají Andrea Elsnerová, Tereza Císařová, Andrea Černá, Zuzana Vejvodová, Regina Rázlová nebo Radka Fidlerová, Elizabeth Kateřina McIntosh, Antonie Talacková, Sabina Rojková, Naďa Konvalinková, Vendulka Křížová, Barbora Poláchová, Kryštof Rímský, Marek Holý, Erik Zabrucký, Dominick Benedikt, Jaroslav Satoranský, Jan Krafka, David Steigerwald a další.

Muzikál Mamma Mia! – to jsou legendární hity skupiny ABBA, originální příběh a moře! Kdo by neznal nesmrtelné hity jako „“Dancing Queen“, „Super Trouper“ anebo „The Winner Takes It All“ z repertoáru jedné z nejúspěšnějších kapel v historii populární hudby? Skupina ABBA je světovým fenoménem a stejně tak muzikál Mamma Mia! Tento tzv. jukebox muzikál obsahuje všechny nejznámější a nejoblíbenější skladby švédské čtyřky a neotřelým způsobem je kloubí do strhujícího příběhu. Mladinká Sophie se snaží proniknout do minulosti své maminky Donny, aby zjistila, kdo je jejím opravdovým otcem. To vše pod hřejivým řeckým sluncem, za zvuku šplouchajících vln a s blížící se svatbou. V roli Donny Sheridanové se představí Hana Fialová nebo Martina Vlčková. V rolích tří „otců“ Donniny dcery Sophie se vystřídají Lukáš Vlček, Petr Sýkora a Bořek Slezáček (jako Sam Carmichael), Roman Harok a Tomáš Savka (v roli Billa Austina); Tomáš Novotný nebo Jan Vlas si zahrají Harryho Brighta. Sophii Sheridanovou hrají Victoria Kluzová nebo Adéla Mitášová, Skye Tomáš Krpec, Radim Bierski nebo Jan Ludva. Muzikál bude uváděn v Divadle Jiřího Myrona v režii Gabriely Petrákové.

Nestárnoucí francouzská komedie plná intrik, nevěry, starých dluhů, práva první noci a pikantní obžaloby mocných. Celebrita a vládce kraje hrabě Almaviva se nevědomky utká s důvtipem svého podřízeného, a přece největšího rivala, sluhy Figara. Když se totiž hraběti zachce ochutnat sladkou náruč Zuzanky, Figarovy vyvolené, začne nesmiřitelný boj. Král Ludvík XVI. projevil mimořádně bystrý úsudek, když v roce 1782 po přečtení hry prohlásil, že aby mohl být „Figaro“ veřejně uveden v divadle, musela by se nejprve zbourat Bastila. Byl prorokem. Spletl se pouze v pořadí událostí. Beaumarchaisův příběh o sluhovi Figarovi, který se snaží uchránit svou milovanou Zuzanku před záletným hrabětem, se v Plzni představí v nastudování renomované režisérky Aminaty Keity. Premiéra proběhne ve Velkém divadle a diváci se mohou těšit na Marka Mikuláška, Lýdii Prokopovou, Jaroslava Matějku, Janu Ondruškovou a další.

Jeden z nejtajemnějších příběhů pražské historie ožívá na jevišti jen pár desítek metrů od míst, kde se měl kdysi odehrát. Nebo kde se stále odehrává? Vydejte se po stopách legendy o Golemovi, která už po staletí fascinuje Pražany, literáty, vědce, vladaře, ale také divadelníky nebo filmové tvůrce. A spolu s nimi i dobrodruhy, kteří se marně pokoušeli a pokoušejí Golema nalézt. Ale proč? Čím je tento mytický ochránce židovského města dodnes tolik přitažlivý? Co je vlastně zač? A jak jeho příběh souvisí s legendou o doktoru Faustovi? Pojďme znovu objevovat zmizelá místa, polozapomenuté příběhy i ztracené osudy těch, kteří zatoužili dotknout se nesmrtelnosti. Ať už nesmrtelnost znamená cokoli. Inscenaci pohostinsky připravilo režijně-dramaturgické duo Jakub Vašíček a Tomáš Jarkovský, kteří tvoří současné vedení královéhradeckého Divadla DRAK. Oba jsou zároveň autory scénáře této inscenace, v němž se pražská legenda o Golemovi prolíná i s legendou o doktoru Faustovi... Účinkují Marie Turková, Martin Matejka, Jan Vondráček, Eva Hacurová, Magdalena Zimová, Pavel Tesař, Tomáš Turek, Jan Staněk a Slávek Brabec.

Autorská inscenace Jana Jirků o romském hrdinovi, na kterého se mělo zapomenout, aneb Western z Vysočiny. Podle skutečného příběhu Josefa Serinka. Josef Serinek byl český Rom, za války používal krycí jméno Černý. Jako voják bojoval v 1. sv. válce, ve 2. sv. válce byl vězněn v koncentračním táboře v Letech odkud uprchnul a zapojil se do protinacistického odboje. Později se stal partyzánským velitelem, jeho oddíl působil na Vysočině. Mělo se na něj zapomenout, měly být zapomenuty i události, kterých se účastnil… Pojďte s námi po stopách Černého partyzána, pojďme společně prožít skutečný western z Vysočiny! „Vrostl jsem do lesa. Byl jsem lesem. Já byl les a les byl já...“ Jedním z inspiračních zdrojů inscenace je rozsáhlá publikace Česká cikánská rapsodie (Josef Serinek, Jan Tesař) nakladatelství Triáda, ale také osobní rukou psané zápisky z dětství Josefa Serinka, které Minoru zpřístupnilo Muzeum romské kultury v Brně. Účinkují Gustav Hašek, Josef Havelka, Václav Jelínek, Ondřej Nosálek, Hedvika Řezáčová, Daniela Šišková, nechybí ani tradiční minorská kapela. Vedle minorských herců se v roli samotného Serinka představí reportér a moderátor Richard Samko. Patronem inscenace je Serinkův vnuk Zdeněk Serinek. Inscenace je vhodná pro děti od 9 let.

Nelítostná komedie o praktikách místní samosprávy městečka s hrdinnou historií v překladu Pavla Dominika a v režii Mikoláše Tyce. „Co je s panem Carpem?“ ptá se při zasedání městské rady v Big Cherry novopečený zastupitel pan Peel. „Pan Carp už není v radě.“ Nikomu to nevadí, i když panu Hanrattymu bude scházet ve squashi. Ten chce však na dnešním zasedání projednat především vybudování bezbariérové kašny, má totiž invalidní sestru. Pardon, hendikepovanou. Nebo raději zdravotně postiženou? ...Ale pan Peel, který na posledním zasedání chyběl, by se rád dozvěděl, co je s panem Carpem. Jenže pan Blake chce přednostně projednat zřízení atrakce Brutání Lincoln, která by mohla zviditelnit tradiční historické slavnosti a také finančně podpořit stavbu bezbariérové kašny. Pan Peel se stále chce dozvědět, co je s panem Carpem. Jenže zápis z posledního zasedání není vyhotoven a pan Carp nezvedá telefon. Přesto se Peelovi podaří zjistit, že pan Carp na posledním zasedání navrhl zrušení historických slavností. Zpochybnil snad podloženými argumenty slavnou historii města Big Cherry? Co je s panem Carpem? „Demokracie je ošemetná.“ Hrají Josef Pejchal, Martin Mejzlík, Alexandr Postler, Tomáš Lněnička, Radek Žák, Štěpán Pospíšil, Petra Janečková, Dagmar Novotná, Eliška Jechová, Zdeněk Rumpík a Jiří Hába.

Tématem nové hry Tomáše Vůjtka je zánik carské říše, který je spojen s působením excentrického „svatého muže“ Grišky Rasputina. Starý režim hyne a z revoluční krve se rodí nový, který však rozhodně není nijak humánní. Rasputin to vše předpověděl, ale ne pro všechny byl důvěryhodným prorokem. Jeho sexuální výstřelky, jimiž vyháněl „ďábla vilnosti“ z lůna vznešených i méně vznešených dam, jej už tehdy proslavily po celé Evropě. Skupina revolučních vyšetřovatelů se snaží „odhalit“ revoluční pravdu o pádu samoděržaví. Zapisovatele jim dělá básník, který naivně věří v dobro revoluce a šťastnou budoucnost Ruska. Krása revoluce je před jeho očima konfrontována s ošklivostí jejich skutků. V režii Ivana Krejčího zhlédnete další z tragikomických historických fresek, které jsou už pro Arénu typické. Hrají Martin Siničák, Michael Rozbroj, Zuzana Truplová, Vojtěch Lipina, Vlastimil Burda, Josef Kaluža, Kristýna Krajíčková, Jan Chudý, Milan Cimerák, Vladislav Georgiev, Tereza Cisovská, Renáta Klemensová, Michaela Bajgarová a Julie Svitičová.

Svou dramatickou prvotinu, a zároveň jedno z vrcholných dramat českého realismu, napsala Gabriela Preissová ve svých sedmadvaceti letech na základě volné inspirace skutečným příběhem. První uvedení hry v pražském Národním divadle (1889), které autorku pro dramatické zpracování původně povídkové látky získalo, vyvolalo jeden z nejbouřlivějších skandálů české divadelní historie, hra byla mimo jiné chápána jako jeden z prvních evropských dramatických příspěvků k tématu ženské emancipace. Vášnivý a dynamický příběh nerovné a zapovídané lásky chudé a hrdé "krajčířky" Evy a bohatého, ale charakterově nepevného Mánka si v různých podobách opakovaně nachází cestu na česká a zejména moravská jeviště. Historické kulisy mnoha sociálních nerovností, které se zamilovaným nepřekonatelně staví do cesty (odlišné postavení, náboženské vyznání, ad.), se od dob napsání hry sice změnily, citová okoralost a nepřejícnost okolí, oděná do falešné morálky a "neměnných" pravidel, schopná udolat nejedno milující srdce, a zhatit tak právo jednotlivce na osobní štěstí, však v lidských společenstvích přetrvává dodnes... Slováckého divadla uvádí Gazdinu robu v už celkem pátém nastudování. Tentokrát to bude v režii Michala Zetela. Do titulní role byla obsazena talentovaná Klára Ondrůšková. Dále hrají Tomáš Žilinský, Pavel Šupina, Petra Staňková, Pavlína Hejcmanová, Jitka Hlaváčová, Natálie Rašín, David Vaculík, Kamila Mitáčková, Pavel Hromádka, Jan Frolec a Pavel Hromádka.

Adaptace slavné novely o strachu z cizího, překračovaní nepsaných zákonů a síle lásky, kterou nezajímají normy a hranice. Přichází krysař, aby město zbavil problému. Obyvatelé mu otevírají městské brány, ne však dveře do bohabojných a uspořádaných rodin. Poděkovat za služby ano, ale co nejdřív se rozloučit. Je potřeba si držet odstup a být na pozoru. Jeho jinakost je hrozivá a nebezpečná... Režie a adaptace se ujala Daniela Špinar, která se do DPB vrací po dvanácti letech. Dykova novela se v její režii proměňuje v obrazově silnou, poetickou a metaforickou podívanou. V titulní roli se představí Marián Chalány. Krysař u Bezručů slibuje propojení literární poetiky, silného vizuálu a divácké interakce. Přijďte se stát součástí tohoto rituálu! V dalších rolích Naďa Melková, Jáchym Kučera, Vít Hofmann, Monika Tomková, Alexandra Palatínusová, Lukáš Melník, Ondřej Brett a Markéta Haroková.

Divadlo Na Fidlovačce uvede jedno z nejoceňovanějších a nejhranějších děl současné dramatiky. Hra Obraz se vyznačuje velkou komediálností, která v sobě současně skrývá i bolavá témata. Boris, Marek a Ivan. Tři dlouholetí přátelé. Jednoho dne si však Boris koupí drahý obraz. Bílý obraz s bílými proužky na bílém pozadí, který Markovi s Ivanem vůbec nepřijde tak fascinující jako Borisovi. Jak tahle drobnost zasáhne do jejich dlouholetého a doposud pevného přátelství? Je opravdu tak pevné, nebo jej dokáže jediná hádka o obraz zničit? „Co je s váma?! Co se mezi váma stalo? Dva starý kamarádi, študovaný lidi… Co se mezi vámi mohlo stát, že jste takhle zblbli?“ „Koupil jsem si obraz, kterej se Markovi nelíbí!“ Populární francouzská komedie o křehkosti přátelství mužů středního věku v podání tří herců (a v civilu tří velkých přátel) Kamila Halbicha, Davida Novotného a Michala Dlouhého. Režisérem inscenace je Vojtěch Nejedlý.

Režisérka a dramatička Katharina Schmitt se po inscenaci Zpráva pro Akademii (Studio Hrdinů, 2018) opět vrací k textu spisovatele Franze Kafky. V novém projektu Aparát se věnuje fenoménu diváctví, vztahu pozorovatele ke skutečnosti a jeho odpovědnosti za svůj pohled. Inscenace vychází z povídky Franze Kafky V kárném táboře. Text vypráví příběh badatele, který přichází do trestanecké kolonie v blíže neurčeném státě. Zde se jako první cizinec po dlouhých letech stává svědkem popravy odsouzence. Důstojník, který pečuje o popravčí stroj, obeznamuje badatele s průběhem poprav a úpadkem jejich významu za nového velitele. Během výkladu před svědkem si důstojník uvědomí svou situaci a v momentě, kdy se stroj před očima badatele zadrhne, se rozhodne propustit odsouzence, lehnout si do stroje a požádat badatele, aby mu asistoval při popravě. Důstojník se ze soudce najednou stává odsouzeným a badatelův do té doby zdánlivě nezúčastněný pohled je zatížen nečekanou odpovědností. Divadelní adaptace povídky je studií několika aparátů – aparátu popravčího stroje, mocenského aparátu v trestanecké kolonii a v neposlední řadě aparátu pohledu a způsobů, jakými zasahuje do událostí. Trestanecká kolonie se stává archeologickým nalezištěm pohledů... Účinkují Ivana Uhlířová, Jakub Gottwald, Pasi Mäkelä a Vojtěch Šembera.

Eva Pilarová | její život v rychlosti čardáše | zpěvačka s rozsahem tři a půl oktávy | holka z Moravy, co má pod polštářem fotku Louise Armstronga | chalupářka s kuchařskou duší | královna swingu – Pilarka. Hudební představení o životě pěvecké legendy Evy Pilarové, kterou Josef Škvorecký nazval první českou jazzovou zpěvačkou, tvůrci pojali s úctou i humorem, jež k ní neodmyslitelně patřily. Společně s nimi se dotknete hvězd na cestě plné jejích životních milníků, kde zazní slavné hity jako Dotýkat se hvězd, Rekviem, Swing, to mě baví, Láska nebeská, Turecký pochod, Montiho čardáš, Hrom,aby do tě lásko už, ale také méně známé písně. V roli Evy Pilarové se představí Petra Králová, zatímco osudové muže jejího života (a nejen božského Káju) ztvární Radovan Král. Těšte se na večer plný hudby, emocí a vzpomínek! Uváděno v Dílně MdZ pod režijném vedením Jakuba Hekla.

Nebezpečná výprava. Z bezpečí obýváku... Inscenace inspirovaná oceňovaným románem španělsko-argentinského spisovatele o různých podobách konfliktů mezi většinou a menšinou, mezi řádem a anarchií, mezi dospělými a dětmi. Městečko San Cristóbal zažívá počátkem 90. let ekonomický rozkvět. Přesto se skupina dětí rozhodne na okraji pralesa vytvořit zcela odlišné „město světla“. Bez hierarchie, s vlastním jazykem a hodnotami. Už jen svou existencí podrývají stávající řád. Bývalý ředitel odboru sociálních věcí se snaží rekonstruovat průběh událostí, které se odehrály před třiceti lety. Z mlhavého vzpomínání nekompromisně sestupujeme do hlubších a hlubších vrstev vědomí k otázkám vlastní zodpovědnosti. Společně pátráme v pralese vlastní duše... Účinkují Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Hynek Chmelař, Václav Marhold a Matěj Šíma. Inscenaci připravil slovenský režisér a pedagog VŠMU v Bratislavě Pavol Viecha, který v českém divadelním prostředí debutuje.

Komorní zpracování proslulého českého dramatu, inspirovaného skutečným příběhem z moravské dědiny. Nemilosrdné životní otázky obnažené až na kost. Příběh Maryši, Francka a Vávry není jen příběhem z konce předminulého století, ale konstelací vazeb, mocenských a ekonomických zájmů, které o sebe mohou křísnout tehdy jako dnes. Maryša nechtěla, Maryšu nutili, Maryša vysvětlovala, Maryše nenaslouchali, Maryša odporovala, Maryšu ponižovali, Maryša se rozhodla: a včil to máte. Jak dovedou rodiče zlámat své vlastní děti? K čemu je život bez možnosti rozhodovat o něm? A jakou cenu je člověk schopen zaplatit, aby se ze špatného života vykoupil...? Příběh Maryši, Francka a Vávry není jen příběhem z konce předminulého století, ale konstelací vazeb, mocenských a ekonomických zájmů, které o sebe mohou křísnout tehdy jako dnes – a tehdy jako dnes to může mít za následek onen „život k utopení“. Inscenaci v Mahenově divadle nastudoval režisér Dodo Gombár. V titulní roli Maryši se představí Zuzana Černá. Tvůrci se rozhodli využít jejího talentu pro hru na varhany, a tak se můžete těšit na Maryšu, která své pocity vyjádří nejen herecky, ale i prostřednictvím hudby. Dále hrají Tomáš Šulaj, Jakub Svojanovský, Michal Bumbálek, Tereza Groszmannová, Jana Štvrtecká, Anna Glässnerová, Eva Jelínková, Anna Čonková a Jan Grygar.