Tmavomodrý Ježek

"To musí Vodákovi v první řadě zalehnout uši!" Nepochyboval jsem o choreografických schopnostech Martina Dvořáka, ale on je evidentně i velice schopný dramaturg a režisér. Tohle není koláž z textů, z poesie a písní, ale s Danielou Hanelovou a Ondřejem Kolínem sebevědomý ponor do tmavomodrého moře Ježkova snu. Kolín tak jemně a citlivě rozehrává vrstvy, jež mohou připomínat Ortena! (2020), a přece jsou nové: to citlivé našlapování, ten slepec, jenž není slepý jen nepřítomným pohledem, ale celým tělem, celou svou bytostí je tím tak vzdálen druhým.

"To musí Vodákovi v první řadě zalehnout uši!" Nepochyboval jsem o choreografických schopnostech Martina Dvořáka, ale on je evidentně i velice schopný dramaturg a režisér. Tohle není koláž z textů, z poesie a písní, ale s Danielou Hanelovou a Ondřejem Kolínem sebevědomý ponor do tmavomodrého moře Ježkova snu. Kolín tak jemně a citlivě rozehrává vrstvy, jež mohou připomínat Ortena! (2020), a přece jsou nové: to citlivé našlapování, ten slepec, jenž není slepý jen nepřítomným pohledem, ale celým tělem, celou svou bytostí je tím tak vzdálen druhým.

"To musí Vodákovi v první řadě zalehnout uši!" Nepochyboval jsem o choreografických schopnostech Martina Dvořáka, ale on je evidentně i velice schopný dramaturg a režisér. Tohle není koláž z textů, z poesie a písní, ale s Danielou Hanelovou a Ondřejem Kolínem sebevědomý ponor do tmavomodrého moře Ježkova snu. Kolín tak jemně a citlivě rozehrává vrstvy, jež mohou připomínat Ortena! (2020), a přece jsou nové: to citlivé našlapování, ten slepec, jenž není slepý jen nepřítomným pohledem, ale celým tělem, celou svou bytostí je tím tak vzdálen druhým.